O pár měsíců později.

Ségra už za chvíli bude v 5 měsíci a má pořádný  břicho. No momentálně jsem pod mostem. Né že by mě naši vyhodili z bytu a já neměla kde bydlet, ale tohle je takové moje místo. Mám na sobě černou mikinu, v uších sluchátka a ruky v kapsách. To místo je tak obyčejné, ale zároveň je zajímavé. Stěny jsou pokryty grafity a je tu jedna obyčejná lavička. Nic víc, nic míň. Sednu si na lavičku a přemýšlím o tom co se ségře narodí. Zítra totiž jdeme na ultrazvuk a má se zjistit co to bude. Jdu tam s ní já jelikož Thomas se ségrou rozešel když to jeho rodiče zjistili. Dali mu totiž ultimátum, že buď půjde ségra na potrat nebo se s ní rozejde. Ségra už ale byla ve třetím měsíci  a tak si to nemohla nechat vzít. Stejně si to miminko chtěla nechat. Máma s tátou už se s tím nějak smířili a máma už dokonce začala plést oblečení a bačkůrky pro to malé v neutrálních barvách, jelikož nevěděla co to bude. Ten den co jí Thomas ve škole oznámil ultimátum které dostal od svých rodičů, dostal od ségry obrovskou facku a kopanec do intimní části jeho těla takže se už asi ani možná rozmnožovat nebude. 

Takže je tu nová část doufám že se vám bude líbit.