...Nevěřím vlastním očím.....

Na zemi sedí má sestra a brečí. Ty hlasy co jsem slyšela, vydával její kluk, který se momentálně držel za hlavu a opíral se o zeď. ,, Co se to tady děje?" zeptala jsem se ségry ,, Vypadni, ty k****o jedna za****á a nepleť se do cizích věcí. " Ok, řekla jsem si v duchu a odešla jsem. Stejně jsem její slova nebrala vážně, když je v takovém stavu, však ona mi to řekne později. Stejně to tak vážné nebude, jak to vypadá. To jsem ale nevěděla jak vážné to je.....

Ok, takže tady nová část. Je trochu delší než, jak jsem říkala v minulé části, ale co no. Xoxo M.