17.
Když se na mě podívala pohledem "Ty?"...
Sklopila svůj uplakaný pohled k zemi. Přišel jsem blíž, a zvedl jsem jí hlavu, aby jsem jí viděl do obličeje. ,,Co se stalo ?" ,, Neřeš to.." řekla a uhla hlavou aby mi neviděla do obličeje. Objal jsem ji a ona se rozbrečela. ,Shhh"šeptal jsem ji do vlasů. ,,Ann..." řekla a pokračovala ,, moje nejlepší kamarádka....posledni dobou se chovala nějak divně...ale nic mi neřekla...včera mi zavolala její mamka...že jí našli podřezanou v koupelně....šikanovali ji přes facebook a já to nevěděla....kdybych neměla ségru a ostatní...nevím co bych dělala..." dořekla se slzami stékajícími po její tváři. ,,Bude to dobré" řekl jsem jí a ona mě ještě více objala. Konečně jsem na ni promluvil...Každá chvíle ale jednou končí a to tím, že zazvonilo na přestávku. Rychle se zvedla a setřela si slzy z tváře. Byla poslední hodina a tak jsem šel domů..
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro