Klasické odpoledne, jaké zná nejspíš každý z nás. Skončí se pracovní doba v práci a můžete konečně domu. Stejný případ měl i teď slavný egoistický miliardář Tony Stark.

Zrovna dorazil i se svým týmem Avengers zpět na základnu z dlouhé mise. Která trvala přibližně jen dvanáct hodin a Iron Manovi přišla už holt nuda neustále zachraňovat agenty S.H.I.E.L.Du. Kdyby nebylo ostražitého Kapitána, tak se na misi už dávno vybodl.

Pyšně si před nasednutím do svého drahého auta, nasadil sluneční brýle, upravil límec od košile a vyrazil domů. Těšil se. Nejen na to, že konečně bude moci relaxovat, ale že stráví zbytek dne po boku svého nejdražšího přítele. Zásnuby s Pepper mu dlouho nevydržely. To se holt už v životě stává.

Zanedlouho zastavil v garáži svého domu, vystoupil si z auta a vyběhl po schodech do obytného prostoru domu. První, co v domě zaznamenal, bylo nezvyklé ticho. Obvykle vždy slýchává předříkávání kouzel v cizím jazyce z knihovny jeho přítele, kterou nechal pro něj speciálně vybudovat.

Zamířil tedy jako první tam.

„Zlato, jsem do-” jakmile dorazil do knihovny, zarazil se. Ale nebyl překvapený. Jeho přítel Stephen Strange opět meditoval. Dělal to dost často a už to nepřekvapovalo ani samotného Starka.

Tony tedy přistoupil blíž a čaroděje si obhlédl ze všech stran. Strange se ani nepohnul. Kupodivu ani jeho plášť, co ho na každém kroku hlídal a žárlil na jeho milence. Starkovi pomalu docházelo, že aktuálně viděl jen Stephenovo tělo bez duše, neboli takzvanou schránku. Strangova duše právě cestovala v astrální dimenzi.

Anthony nešťastně zakňučel. Moc dobře věděl, že se Stephen může vrátit až za hodně dlouho a on tam bude mezitím tak sám. Začal proto vymýšlet nejrůznější způsoby, jak se zabavit.

Uvařit? Musel by do deseti minut volat hasiče. Možná i do pěti minut. Nejednou díky jeho zbrklosti vyměňovali záclony a vybavení v kuchyni.

Přečíst knihu? Technika byla pro něj v těchto ohledech lepší. Rogers mu nejednou podstrkoval noviny, ale Tony je odmítl se slovy: „Do tohohle se balí ryby.”

Stark to vzdal, skočil na nejbližší gauč a natáhl se pro tablet, na němž si četl zprávy o světě, o tom, co udělali hrdinové pro ostatní a další věci. Tento akt trval po nějakou dobu. Začalo to miliardáře nudit a přístroj odložil na stolek.

„Kam jsi šel,” nahlas se zamyslel směrem ke Stephenovi, který nadále byl ve stejné pozici a nepohl se ani o milimetr milimetru. Tony vydechl a začal přemýšlet o tom, co by mohl dělat dál.

O pár sekund později vystřelil z pohodlného gauče k sobě do dílny. Dostal jeden ze svých nápadů, co ho bavil nejvíce. K tomu patřily samozřejmě jeho slavné obleky. Proč by taky ne. Už udělal oblek pro Rhodeyho, vznikl Iron Patriot podle Kapitána Ameriky a Peteru Parkerovi dal oblek Iron-Spidera.

Proč by nemohl udělat oblek i pro Doctora Strange?

Vrátil se i metrem, tužkou a věcmi na návrh obleku. Stephen byl na podobné Tonyho aktivity zvyklí. Proto Stark neváhal, vzal Strangovu ruku a začal ji měřit, jako ostatní části těla.

Teda až na určité. Ty měl změřené až moc.

„Chtěl bys taky podobný oblek, jako mám já? Ale jak bychom mu říkali. Iron Doctor…třeba?” začal k čaroději promlouvat. Usmál se a jeho oči zazářily, jako malému dítěti, co dostalo novou hračku. Takto se podíval na Stephena a jeho nadšený výraz pohasl. „Tak nic.”

Nástroje i plány odnesl a vrátil se ke svému nehybnému příteli. Začal být zoufalí. Stephen obvykle odcházel do astrální dimenze, když Tony spal. Jenže když nastala Tonyho mise, mohl tam odejít dříve.

Tony si k němu poslušně sedl a dělal na něj psí oči a všemožnými výrazy ho prosil, aby se konečně vrátil. Nemělo to účinek. Stark by v tuto chvíli udělal opravdu cokoliv.

„Doktore, vrať se…”

Hodiny ubíhaly. Tonymu se to zdálo jako dny. Den se pomalu blížil ke konci a zrovna Avengerovi přišla zpráva od Natashy, že zapomněl napsat hlášení. Ale zprávu si nezobrazil. Už dávno v klidu oddychoval opřený o Strangovo rameno.

Jako zázrakem se čaroděj zrovna vrátil do svého těla a celý ztuhlý si protáhl své tělo. Hned na to si všiml spícího Tonyho a pousmál se. Objal ho a přivinul do své pevné náruče, při čemž ho láskyplně políbil do vlasů. „Jsem doma, lásko.”

**
Snad se líbil. Příjmu jakékoliv ohlasy. Tento pár nemusí přijmout každý, protože má někdo radši třeba Stony, IronFrost atd. Ale mě ti dva přijdou roztomilý :)