Dobře, dobře ano řekla jsem, že ty kapitoly vydám včera, ale trochu mi do toho  vlezla škola. Takže doufám že vám to nebude vadit, jelikož jsem se teda rozhodla, jelikož toho teď mám sakra hodně, tak dneska vydám jednu kapitolu a zítra tu druhou♥️

Rychle jsem si začala uvědomovat, že Orlanda jen tak nenajdu. Protože on si najde vás. Už si balím věci asi tak půl hodinu když slyším ťukání na dveře. „Dále!“ řekla jsem a dál si balila věci „Ahoj Charlie.“ slyším za sebou a tak se otočím. Stál tam krásný zrzek s modrými oči „Ahoj Frede co potřebuješ?“ zeptala jsem se a už jsme mu věnovala celou pozornost. „Nic, jenom jsem zaslechl, že jedeš na výlet.“ krátce se zasmál, ale hned zase nasadil vážnou tvář. Nemyslím si, že je v pořádku, protože se celý týden chová divně. Už to není ten usměvavý klučina se zrzavými vlasy a okouzlujícím úsměvem. Nedalo mi to a musela jsem se zeptat „ Frede?“ když jsem si byla jistá, že mi věnuje celou jeho pozornost, začala jsem mluvit „Víš my všichni si o tebe děláme starosti Frede. Myslím to vážně, celý týden se chováš divně. Nemyslím to zle, ale-“ ani jsem nestihla domluvit to co jsem chtěla, protože už mě věznil v jeho objetí. Vůbec jsem nevěděla co se děje, ale objala jsem ho nazpátek. Absolutně nevím co se tady děje, ale dobře no. V ten moment jsem cítila, jak se o mě opřel celou svojí váhou. A pak jsem ho jenom viděla jak padá k zemi.

Doufám, že se vám kapitola líbila a uvidíme se u další♥️♥️ 

Adios!♥️