,,Ale bylo to skvělý, co?"otočil jsem se na bok, abych viděl na Jensena, který ležel na břiše.

,,Jako vždycky."věnoval jsem mu milý úsměv a ruku položil na jeho holá záda. Pomalu a jemně jsem prsty přejížděl po jeho kůži, zatímco mě pozoroval. Nechtěl jsem ho vyplašit, ale když zavřel oči, tak vypadal, že je spokojený a že mu to nevadí. Uvnitř jsem se radoval, že dnes to možná vyjde a zůstane se mnou do rána.

,,Co Danneel?"musel jsem se zeptat, musel jsem vědět, jak to mezi nimi teď je.

,,Vážně se na ní ptáš právě teď?"pootevřel jedno oko a pak ho zase zavřel.

,,Je to furt stejný..."řekl po chvíli a já nevěděl, co myslí tím, že je to 'furt stejný'.

,,To znamená... ?"na chvilku jsem se odtáhl, abych se podíval kolik je hodin a po té hned položil dlaň zpět na jeho záda. Pokud se neozve Jared, nebo někdo další, že chtějí někam jít, tak pro sebe máme celou noc. Nebo alespoň takové tři hodiny, aby se Jensen ještě za tmy stihl přesunout na svůj pokoj.

Tohle jsem na conech miloval nejvíc. Ti lidé, kteří nás milují, podporují a věří nám. Pro které znamenáme všechno a pak ty volné chvíle s kolegami. Ale nejlepší je to vždy po večeři, kdy si jdou všichni odpočnout. Až na mě a Jensena, my vždycky děláme pravý opak. A proto se vždy těším na cony.

,,To znamená, že se stále vyhýbám tomu, abych s ní spal. Zatím se mi to dařilo, ale minulej tejden se začala vyptávat na tebe a bál jsem se, že to ví, že ví o nás. Musel jsem ji nějak dokázat opak, ale bylo to hrozný. Musel jsem ji plivnout na záda, aby si myslela, že jsem doma, ale ve skutečnosti jsem nemohl. Nedokázal jsem se udělat."říkal to jakoby nic a mě se udělalo zle. Vím, že je to jeho žena a neměl bych na ní žárlit. Neměl bych, ale ona je prostě dokonalá ve všech směrech. Taková ta, kterou by každý muž chtěl. Až na mě, já bych chtěl jen jejího manžela.

Ani nevím, jak přesně dlouho to mezi mnou a Jensenem trvá. Rok, možná už dva? Jednou jsme se šíleně opili, byl to jibcon a tam to začalo, tam mě Jensen políbil, když jsme se procházeli nočním městem. Zatáhl mě do jedné z těch malých, úzkých uliček a šíleně se smál, přičemž šeptal ať jsem potichu a políbil mě. Udělal mě rukou přímo tam v té tmavé uličce, kolem které procházeli lidé a nikdo z nich netušil, co se tam právě teď děje. V životě bych do něj nic takového neřekl a to ho znám léta. Myslel jsem, že je čistý heterák.

A když nejsme na conech a nebo na setu, tak si domlouváme jeden den v týdnu, který se nám hodí nejvíce a buď já letím do Austinu a nebo on za mnou do LA. Jenže jsem si začínal uvědomovat, že mi už nestačí se s ním občas vyspat. Pomalu a jistě mi docházelo, že jsem do něj zamilovaný a že ho nikdy nebudu mít.

,,Co ty a Vicky?"obrátil list a můj pohled se přesunul na ten jeho, zelený. Na sucho jsem polkl a nepřestával ho hladit. Najednou jsem úplně ztratil chuť k řeči.

,,Co je? Vypadáš jako kdyby ses měl každou chvíli pozvracet."vysmál se mi, ale já se dlouhou dobu neměl k řeči. Musel jsem mu to říct, ale nevěděl jsem jak.

,,No... ona o nás už ví...."neuhýbal jsem pohledem a Jensen se prudce posadil a okamžitě odstrčil mou ruku.

,,Cože?!"zamračil se.

,,Promiň, omlouvám se, ale ona viděla ty zprávy, které jsi mi v týdnu psal. Nemohl jsem jí to nijak vyvrátit, protože ona to už stejně dlouho tušila. Sama mi řekla, že o tom věděla už dávno."nervózně jsem v prstech žmoulal látku peřiny a čekal, co se bude dít dál.

,,Proč ji, sakra, dáváš svůj mobil, když víš, co si píšeme za zprávy?!"zavrčel.

,,Nedal jsem ji ho naschvál. A vlastně je dobře, že už to ví. Souhlasila i s rozvodem. Mě už to nebaví, nebaví mě dělat, že se nic neděje a v klidu s ní dál žít!"dovolil jsem si malinko zvýšit hlas i já.

,,Co!? Jakej rozvod? Přísahám Bohu, jestli se o tom dozví Danneel, nebo někdo jinej, tak jsem s tebou skončil! Nadobro!"zvedl se prudce z postele a začal si oblékat boxerky.

,,Vicky to nikomu neřekne a i kdyby tak co?"následoval jsem ho.

,,Tak co?"zastavil se v činnosti a překvapeně se na mě podíval. ,,Je to moje žena. Mám s ní tři děti. Nebudu se s ní rozvádět, protože ji miluju!"vykřikl, ale já se nenechal zastrašit i když mě poslední slova ranila.

,,Ale prosím tě, kdybys ji miloval, tak ji nepodvádíš! To tys mi řekl, že ses nemohl udělat, ale se mnou ses za tenhle večer udělal třikrát, což je, nic ve zlým, na tvůj věk docela rekord."hodil jsem po něm jeho džíny a on po mě vztekle hodil ty mé.

,,Kam tím vším směřuješ, hmm? Myslíš, že se s ní rozvedu, řeknu ji 'Sorry Dee, ale šukám teď Mishu', chytím tě za ruku a společně řekneme světu, že jsme spolu? Víš, jak riskantní to je?!"

,,Co je na tom riskantního a co je vůbec špatného na tom, že se mají dva muži rádi? Vždyť polovina našich fanoušků nám to přeje, aniž by věděla, co se mezi námi skutečně děje."přehodil jsem přes sebe košili a sledoval, jak se i on doobléká.

,,Rádi..."zaslechl jsem, jak se uchechtl a nadzvedl jsem na něj obočí.

"To, že tě šukám neznamená, že s tebou chci mít něco víc, nebo že pro mě znamenáš něco víc!"vykřikl a já na něj bez jakéhokoliv slova zíral. Tohle zabolelo. Sebral jsem mobil a peněženku a bez jakéhokoliv dalšího slova ho obešel, abych mohl odejít. 

,,Ne! Počkej!"slyšel jsem ho za sebou, ale neměl v plánu se s ním bavit. Ještě vůbec někdy v životě.

,,Nemyslel jsem to tak!"rychle jsem mačkal tlačítko od výtahu, aby se konečně otevřel a já znovu nemusel čelit někomu, kdo pro mě znamená tak moc. Jenže jsem musel...

,,Tentokrát jsem s tebou skončil já! Nadobro!"odstrčil jsem ho, když se dotkl mého ramene a akorát včas, když se otevřely dveře od výtahu. Naneštěstí z nich právě vycházel vysmátý Jared a Rob Benedict.

,,Co se děje?"zajímalo je hned při pohledu na nás a já je rychle obešel, abych mohl konečně vypadnout pryč.

,,Zeptej se Jensena!"

,,Misho!"zaslechl jsem ještě jeho hlas, když se dveře zavíraly. S náladou na bodu mrazu jsem vystoupil v hale a chystal se odejít do nějakého baru a dát si alespoň drink.

,,Misho!"otočil jsem se k partě lidí, která stála před hotelem.

,,Ahoj!"všechny tři holky ke mně přiběhly a objaly mě naráz. Přesně tohle mi dokázalo zlepšit náladu.

,,Jak se máš?"zeptala se jedna z nich. Byla malá a blonďatá.

,,Skvěle!"věnoval jsem jim široký úsměv.

,,Tohle je pro tebe."podala mi menší krabičku ta hnědovlasá s krátkými vlasy.

,,Děkuju, to je velmi milé."objal jsem ji ještě jednou.

,,A mohly by jsme se s tebou, prosím, vyfotit?"můj pohled sjel k té dívce s brýlemi a okamžitě jsem přikývl.

,,Co máte v plánu teď? Čekat na další herce?"zajímalo mě. Ve skutečnosti jsem tak nemyslel na něj.

,,Ne, my čekaly jen na tebe, protože jsi nejlepší! Jsi náš anděl!"červenaly se všechny a já musel uznat, že byly opravdu roztomilé i když už jim mohlo být takových osmnáct.

,,Nevíte tady o nějakém podniku? Docela mi vyhládlo a to hotelové jídlo už mi leze krkem..."

,,No, pokud máš rád sushi, tak tady za rohem je vážně skvělý sushi bar."usmívala se na mě ta blondýnka. Jensen nenávidí sushi, tak alespoň jedno místo, co mi ho nebude připomínat.

,,A ukážete mi kde přesně?"všechny se na sebe překvapeně podívaly a okamžitě jsme se vydali tím směrem.

Nebudu se opíjet kvůli Jensenovi Acklesovi, radši půjdu s fanouškama na sushi.