O týden později

Justin

,, Nemyslím si že tahle pistol ti pomůže" zamračil jsem se.

,,Žádnou manželku mít nebudeš" zakroutil jsem hlavou.

,, Justine pomoc mi" zakňučel jsem.

,,On ti nepomůže kočičko nemá jak" znova jsem zakňučel.

,,Tak co poslední slova zlato?",, Ne" zašeptal jsem a přetočil se na bok.

,,Laurenn" zamumlal jsem a přetočil se na záda.

,,Justine miluju tě" zakňučel jsem.

,,Tohle jsou tvoje poslední slova?",, Nechte ji" zašeptal jsem a zase se otočil.

,,Justine! Ne! Pomoc mi!" zakňučel jsem znova. Výstřel.

,,Neeee!" posadil jsem se a začal řvát.

,,Justine" vběhla do pokoje moje mamka a za ní byl táta.

,,Co se děje?" sedla si ke mě na postel.

,,Nezvládám to mami. Zdál se mi sen že Laurenn zabili. " rozbrečel jsem se

,,Pšššt Justine to bude dobrý klid. Najdou ji a Laurenn je živá a zdravá " řekla a podívala se na tátu který stál u dveří

,,To teda nevím jak jí najdou když se tady nikdo nesnaží"

,,Jo tak nikdo nesnaží? Děláš si ze srandu? Já se tak strašně snažím aby jsem ji našel a ty mi říkáš tohle? Tak víš co sám si nasedni na letadlo a leť do Evropy" zavrčel.

,,Do Evropy?"

,,Jo je někde v Evropě nebo v Asii. V Americe určitě není. Tak si teda tam leť a hledej si ji sám. Já se opravdu snažím se jí najít protože vím že ty si z toho špatný. Chci aby můj syn byl šťastný ale takhle když se ke mě chováš tak už mě prostě mě nebaví to tvoje chování" řekl a odešel.

,,Justine tátu fakt mrzí když se k němu takhle chováš",, Já vím mami ale ona prostě co když je fakt pravda že už je mrtvá a ten sen mi to chtěl jen ukázat"

,,Ne to ne. Na to určitě nemysli. Laurenn je opravdu živá. Neboj se. Za chvíli ji budeš mít u sebe" pohladila mě po tváři.

,,Snad jo" zamumlal jsem a objal ji.

,,Děkuju mami si fakt hodná",, Vždycky svýmu synovi pomůžu. Vždy se mnou počítej" řekla s úsměvem a já se po dlouhé době trochu usmál.

Laurenn

,,Zlatíčko vstávej" slyšela jsem.

Otevřela jsem oči a nechápavě se podívala na chlapa který stál nademnou.

,,Konečně si se probudila" usmál se a pohladil mě po tváři.

,,Kde to jsem?" zeptala jsem se a rozhlédla se po místnosti.

,,Ty si to nepamatuješ?" ušklíbl se.

,,Co bych si měla pamatovat?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Jak se jmenuješ?" usmál se.

,,Já já nevím" nahrnuli se mi slzy do očí.

,, Klid lásko to bude dobrý všechno ti vysvětlím" řekl.

,,Lásko?" zvedla jsem obočí.

,,Ano ale neboj pojď odvedu tě jinam" řekl a vzal mě do náruče a někam nesl.

Za chvíli mě položil na měkkou postel a sedl si ke mě.

,,Takže nejdřív ti řeknu proč si nic nepamatuješ. No měla si velkou autonehodu. Byla si v nemocnici ale teď už si doma no a doktor říkal že si ztratila paměť a nikdo neví jestli se ti vůbec vrátí."

,,Jak se ta nehoda stala?",, No nějakej debil do tebe vrazil"

,,Aha" zamumlala jsem.

,,Jinak se jmenuješ Jennifer Rodriguez. A já jsem tvůj přítel John"

,,Já si vůbec nic nepamatuji" řekla jsem zklamaně..

,,To nevadí zlato my dva to spolu zvládneme ne?"

,,Jo a kolik mi vlastně je a kolik je tobě?"

,,No mě je 24 a tobě je 18"

,,Cože? My jsme o šest let?"

,,Jo ale snad si to nevadí. Když si měla ještě paměť v pořádku tak ti to nevadilo"

,,Ne nevadí mi to a my dva se milujeme?"

,,Jasně že se milujeme. Já tebe miluju strašně moc" usmál se a naklonil se ke mě.

,,Johny já a nevím jak..."

,,Klid to nevadí naučím tě to" zašeptal a přitiskl se mi na rty. Udělal první pohyb a já se to po něm snažila zopakovat.

,, Jenny umíš líbat úplně skvěle" usmál se a dal mi pusu a já se taky pousmála.

Lehl si a já si lehla vedle něj.

,,Povídej mi něco o mém životě",, Co? Uhm co chceš vědět?" vyhrkl.

,,No všechno možný" usmála jsem se.

,,No dobře tak Uhm narodila si se tady v Itálii",, Jsme v Itálii?",, Jo si Italka. Moje Italka a no je ti teda 18. Před chvílí si dodělala školu s úspěšnou maturitou. My dva jsme se setkali když ti bylo 16. Nejdřív jsme byli kamarádi ale pak jsme se dali dohromady. Jsme spolu už rok a čtyři měsíce" usmál se.

,,To je hezký že nám to vydrželo" usmála jsem se..

,,Jo to jo a moc si toho vážím.",, A co moje rodina?"

,,Rodina? No tak máš mamku a tátu ty bydlí v Americe a už jste se dlouho neviděli takže teď se asi taky neuvidíte. No a máš teda už nemáš sestru ona no vlastně ona umřela",, Umřela?",, Jo no ale radši se k tomu nebudeme vracet" řekl a dal mi pusu na tvář.

,,Půjdu na záchod" řekl a já přikývla a on odešel.

Zda se mi milý. I když si vůbec nic nepamatuji tak mu věřím. Chodíme spolu proč bych mu neměla věřit? Určitě se do něj časem zamiluju když jsem ho milovala předtím.

Podívala jsem se na svoje ruce a všimla si že mám na ruce prstýnek.

Vypadal jako no nebyl to normální prstýnek. Měl nahoře malý diamant a byl zlatý.

Sundala jsem ho z ruky a všimla si že ve spod je něco napsané.

Podívala jsem se na něj víc z blízka a všimla si něčeho zvláštního.

Na prstenu bylo napsáno.,, I love you Laurenn. JB"

,, Laurenn?" zašeptala jsem nechápavě.

,,Tak co zlato co to máš?" sedl si ke mě a trochu zbledl.

,,Koho to je prstýnek?"

,,No náš přece",, Náš?",, Jo jsme manželé. Promiň že jsem ti to neřekl. Ještě jsem si na to moc nezvykl. Měli jsme svatbu a pak se ti stala ta nehoda",, Aha a co to je tady napsaný. Laurenn?"

,,Laurenn je tvoje druhé jméno. Ale říkám ti tak a tobě se to líbí takže jsem ti to tam nechal udělat no a to JB to je no jmenuji se Johny Barter takže JB",, A proč jsem teda já Rodriguez? Promiň já vím že mám pořád otázky ale já fakt nic nevím",, Já to chápu zlato. Rodriguez si protože sis to chtěla prostě nechat. Nechtěla si být Barter a si Rodriguez. Ale mě to nevadí. Hlavně že si moje" usmál se a objal mě. Věřím mu. Je hodný. Určitě se do něj znova zamiluju.

Tak kolik bude komentů? :D