Howdy!!! 
Spousta z vás mi pod předchozí kapitolu psali, abych napsala nějakou bonusovou kapču, nebo popřípadě epilog.. 
Nooo.. 
A jak to dopadlo?
 Jsem zase tu!! 

------ 

Už je to pár týdnů, co se Frisk a Sans dostali do bezpečí svého domova. Zdravotně na tom byli o mnoho lépe, než když je Alphys poprvé ošetřovala. 
Ale po psychické stránce na tom nebyli zrovna.. nejlíp.. 

Zrovna byla noc..

Frisk objímala Sanse a pro jednou klidně oddechovala. Ale k Sansovi klidný spánek nepřicházel.  Ve spánku se začal třást a potilo se mu čelo. ,,Ne.. prosím..," zašeptal do ticha. Najednou zalapal po dechu a prudce se posadil. Držel se za hrudník, v ruce svírajíc látku trička. Trhavě dýchal a když se ohlédl a vedle sebe spatřil Frisk, jak klidně spí, hlasitě si oddechl. 

Shrnul ze sebe deku a nohy spustil z postele na zem. Ze židle sebral mikinu a potichu se vykradl z ložnice, přičemž zatnul zuby, když mu spánkem projela menší bolest.  

Když se ocitl před domem, zhluboka se nadechl zimního vzduchu a pod nohama ho zábl mokrý sníh. Natáhl si mikinu a sednul si na lavičku, načež chmátl do kapsy, odkud vytáhl krabičku cigaret. Jednu vytáhl, strčil si ji do pusy, přičemž škrtl zapalovačem a zapálil ji. 

Dlouze potáhl a zatímco vydechoval šedivý kouř, ruku s cigaretou si opřel o koleno. Když se na ní podíval, před očima se mu mihla vzpomínka. Vzpomínka na to, co s nimi Margaret, Frisčina matka, prováděla. 

Na levé ruce, ve které mezi ukazovákem a prostředníkem svíral cigaretu, mu chyběly poslední dva články na prsteníku. Alphys mu sice udělala umělou náhradu, ale nenosil ji. Na záprstních kůstkách byly malé dírky po šroubcích od nerezového plíšku, který měl na ruce kdysi navrtaný. Stále byly na dotek citlivé, ale ne tak moc.

Sans si povzdechl a zahodil zpola vykouřenou cigaretu. Opřel se o dům a od úst se mu v chladném vzduchu srážel dech. 

,,Sansi..?" zaslechl známý hlas. Otočil hlavou a pohlédl do očí svému synovi. ,,Ahoj, Lee..," odpověděl. 

Lee se nakonec rozhodl zůstat. Nejen kvůli tomu, že nechtěl být sám, ale také kvůli Jess, se kterou navázal hlubší vztah. Sans ho prohlásil za svého syna a byl na něj pyšný. Byl pyšný na všechny své děti.

Alexa zvládla předčasně odmaturovat a začala studovat na vojenské škole. Thom podal přihlášku na grafickou střední školu a Leemu se podařilo díky svému "zděděnému" intelektu prosadit na přírodovědné fakultě. Všichni tři se snaží být se svými rodiči co nejčastěji, ale ne vždy to jde. 

Lee si sedl vedle něj a také se opřel o dům. ,,Jsi v pořádku..?" zeptal se potichu. Sans škrtl zapalovačem a zapálil si další cigaretu. ,,Ne...," řekl, když vydechoval kouř, který se smísil se zimním vzduchem.
,,Ne... nejsem," Sans si položil hlavu do dlaní a tělo se mu začalo znovu třást. ,,Už to nedávám.. vážně ne.. Nemůžu přestat myslet na to, že Frisk málem zemřela.. kvůli mě!" 

Lee mu položil ruku na rameno a jemně ho stiskl. ,,Podívej se na mě.." Sans nakonec vzhlédl a podíval se Leeovi do očí. Po tvářích mu steklo pár slz. ,,Nebyla to tvoje vina, jasný? Přestaň si to vyčítat..," mírně se usmál a Sanse objal. ,,Jsme tu pro tebe.. víš, že se na nás můžeš kdykoliv obrátit,"  Sans ho pevně stiskl a obličej mu zabořil do ramene. ,,Děkuju.. vážně..," Po chvíli se od sebe odtáhli a Lee se mírně usmál. Sansovi se podařilo vyloudit něco, co mělo připomínat úsměv.

,,Měli bychom jít dovnitř, jsem zmrzlý až na kost," prohlásil potom Lee, jelikož měl na sobě akorát kraťasy a tílko. Sans se uchechtl. ,,Máš pravdu, pojďme," vstali a vešli do vyhřátého domu. Vyšli po schodech nahoru a každý se rozešel do své postele. Popřáli si dobrou noc, i když oba věděli, že moc dobrá nebude.

Sans si svlékl mikinu a přehodil ji zpátky přes židli. Zalezl zpátky do postele vedle Frisk a oba je přikryl dekou. Byl rád, že si Frisk nevšimla, že odešel a že stále spí. Objal ji a pevně ji k sobě přitiskl, přičemž ji políbil do vlasů.

Po celou noc již ale nedokázal usnout a tak se jenom díval na Frisčinu tvář a nedokázal si představit, co by dělal, kdyby vážně umřela. 

Opatrně ji chytil za pravé zápěstí a palcem přejel po světlé jizvě. Vzpomínal si na to zoufalství, které prožíval, když ji našel ležet na zemi s hlubokou řeznou ránou na vnitřní straně zápěstí.

Když se dostali do bezpečí, Frisk ho ujistila, že se nechtěla zabít. Chtěla se jenom zbavit čipu, který jí byl aplikován, aby jí utlumoval.

,,Frisk.. kdybych tě ztratil, můj život by už neměl smysl.." řekl jí tehdy. Frisk se na něj jenom usmála a objala ho. ,,Ale měl.. máš tři překrásné děti, které tě potřebují..,"

Sans si povzdechl.

Když si Frisk bral, slíbil, že ji bude milovat a za každou cenu ochraňovat.

Ale přesto se mu do mysli vykrádal pocit viny, který nedokázal zahnat.

Kdyby nebylo mě.. byla by si šťastná a v bezpečí...

Podíval se na ni a z úst se mu vydral další povzdech.
Pohladil ji po vlasech a poprvé za celou noc se mírně usmál.

Hladil ji po vlasech a potichu si zpíval jemnou píseň. Jeho hlas byl ale hlubší a tvrdší než když zpíval naposledy.

,,Miluju tě.." zašeptal a vtiskl Frisk pusu do vlasů. ,,Já tebe taky.." zaslechl.

,,Ty nespíš?" Zeptal se potichu. ,,Ne.." pevněji se k němu natiskla a položila mu hlavu na hruď.

,,Měla jsem zlý sen a když jsem se probudila.. nebyl jsi tu.." Sans se zarazil. Neuvědomil si, že i Frisk má problémy se spaním.

,,Promiň.. musel jsem jít na čerstvý vzduch..," Frisk se na něj ve tmě podívala. ,,Noční můra..?" Sans se zhluboka vydechl. ,,Jo.."

Oba chvíli mlčeli, než Frisk ticho prolomila. ,,Sansi..?" Oslovila ho.
,,Ano?" Ozvalo se v odpověď.

,,Budeš tu vždycky se mnou?" Sans se nad ní naklonil a svýma bílýma zorničkama se jí propíjel do čokoládově hnědých očí.

,,Vždycky.. slibuju," řekl, přičemž ji políbil na čelo. ,,Miluju tě a nikdy bych tě neopustil.." mírně se usmál a Frisk se k němu přitulila.

Takhle v objetí oba dva poprvé spokojeně usnuli..

---------

Proč se mě Frisk zastala? Po tom všem, co jsem ji a Sansovi udělala..? Pomyslela si Margaret, ne ani naštvaně nebo vztekle, ale spíš zmateně.

Místo, aby se bila o teplou deku ve vězení, seděla ve své měkké posteli s koleny přitisknutými k bradě.

Když se ti dva probudili a zotavili se tak, že mohli jít domů, Sans s Gasterem měli sto chutí ji zabít, ale Frisk je zastavila.

,,Frisk.. proč..?" Zeptala se jí tehdy zmateně. ,,Potom všem, co jsem ti udělala..?"

Frisk se na ni podívala očima plnýma bolesti a zklamání, ale přesto ji pevným hlasem odpověděla: ,,Nejsem jako ty.. nikdy bych svoje děti nevyužila k takovým nechutným věcem.. hodně krát jsem ti odpustila, ale TOHLE ti neodpustím NIKDY..,"

V tu chvíli, kdy tohle Frisk vyslovila, si Margaret uvědomila, jak špatná byla matka. Místo toho, aby svou vlastní dceru vychovávala a byla tu pro ní, nedělala nic jiného, než ji ponižovala a týrala.

Margaret si povzdechla a po vrásčité tváři ji stekla slza.

Věděla že to, co udělala bylo nelidské a brutální. Jenže nikdo, kromě ní nevěděl, proč je tak nenávistná k monstrům i k lidem. Tato nenávist je zakořeněná tak hluboko, že si to pamatuje jen ona.

Jediný, kterého milovala, byl Bill.

Když si na něj vzpomněla, z očí se jí spustili vodopády slz. Kolena si objala ještě pevněji a ramena se jí třásla od vzlyků.

Před pár dny se jeho tělo našlo v příkopu nedaleko Jezera Duší. Byl podchlazený a jeho tělo jevilo známky vnitřních zranění.

Margaret takovouhle ztrátu nedokázala unést. Ne potom, co všechno s Billem zažila.

Ještě než se narodil Jake, Bill ji vzal do Grand Canyonu, kde si udělali romantickou večeři za západu slunce.

Jak ji vzal výstavu všech exotických papoušků. A Maggie měla papoušky ráda.

Byla toho spousta, ale jen si byť jen na jednu z nich vzpomněla, slzy se jí spustili na novo.

Chtěla by si o tom s někým promluvit, ale neměla s kým.. všichni ji nesnášejí a když se snaží být milá, radši si ji nevšímají.

Chtěla by se Frisk i všem ostatním omluvit za to, co udělala a chtěla by vše odčinit.

Ale minulost nejde vzít zpátky a stará zášť vůči jednomu monstru dále přetrvává..

Heya..
Takže.. co si o tom myslíte??
Ja osobně že to stojí za prd, ale psala jsem to v noci, tak je to trošku znát.
Všichni jste chtěli vědět, jak to dopadlo s Margaret po WST, tak to tady máte..
Pokud vás zajímá, proč je Margaret taková jaká je, udělám knížku s Backstory jestli chcete..
No nic..
Někdy se ještě uvidíme a ČUSÁK!!