Howdy!!!
Tak dneska vydaná ještě jedna kapča 😏
Snad se vám to bude líbit a neukamenujete mě 😝

Margaret si odplivla. Proč si musím všechno dělat sama...
Předpokládala, že tyhle dvě ,,individua" jí dobře poslouží, ale tak nějak se zmílila.

Podívala se na Grace, která se smála a popíjela s tím vysokým pytlem kostí.
Co na něm sakra vidí..? Pomyslela si naštvaně. Měla chuť vzít tu láhev s vínem a rozbít ji o hlavu tý čarodejnice. Zhluboka se ale nadechla a pohled otočila k Taře.

Z nějakého důvodu jí pohled na to, jak Taru objímá ta červenooká těhule, dopálil ještě víc.
To si vážně musí dělat všechno sama? Proč jsou všichni tak neschopní?
Ať se ti dvě těší na to, jak si to vypijí.

Rozhodla se udělat něco na vlastní pěst. Viděla Frisk stát v hloučku jejích kamarádek a v ruce držela skleničku vína. Tak alespoň něco..

Nenápadně se začala přibližovat ke své dceři. Zaslechla rozhovor, který vedly. 

-----------------------------------

,,Strašně mě mrzí, že jsem to nestihla..." omluvila se Frisčina modrovlasá kamarádka.
Frisk se jenom zasmála. ,,To je v pohodě, Shade. Hlavně, že jsi v pořádku dorazila," Shade se podrbala ve vlasech a usmála se. ,,A co plánuješ dál?" zeptala se.

Frisk jednoduše odpověděla: ,,Ani nevím...Všechno se nějak vyvine," Pak se podívala Shade za rameno a viděla Jakea se zrcadlovkou, jak na ni mává. ,,Ehmm.. mohly byste mě na chvilku omluvit?" Shade i Fuku kývly a Frisk se rozešla směrem ke svému bratrovi.

Snažila se, aby v podpatcích neupadla, ale v tom o něco zakopla a ztratila rovnováhu. Sklenička s vínem, kterou držela v ruce, se překlopila a obsah se vylil na bílé šaty. Frisk ale ještě předtím, než dopadla na zem, stihla před sebe dát druhou nohu, aby pád ustála. Moc dlouho jí to ale nevydrželo a jenom cítila, jak se ji zlomil podpatek a ona padala znovu.

Místo toho, aby pod sebou ucítila tvrdou a špinavou zem, cítila se, jakoby se vznášela.
Otevřela oči a uviděla dívku s hnědými vlasy a modrofialovýma očima, jak jí kolem ruky září modrofialová magie. Dívce stekl po čele čůrek potu a usmála se.

Všichni na dívku koukali s otevřenou pusou. Jediný, kdo se vzpamatoval byl Sans. Došel k Frisk pokynul dívce, že ji může položit. Když se Frisk postavila na pevnou zem, musela se o Sanse opřít. ,,Jsi v pořádku?" zeptal se se starostí Sans, když Frisk malinko sykla.

,,Asi jsem si udělala něco s kotníkem..." bez žádných námitek nechala Sanse, aby si ji vzal do náruče. 
,,Tati? Mohl by ses jí na to podívat?" zeptal se Gastera, který stál opodál. Ten přikývl a došel tam, kde Sans posadil Frisk na židli.

Gaster zul Frisk botu se zlomeným podpatkem. Opatrně jí kotník prohýbával a prohmatával, aby zjistil, co s ním Frisk vlastně má. Jeho studené ruce ji chladili bolavý kotník, který začínal otékat a hřát. ,,Vypadá to tak, že sis ho malinko vyvrtla. Bolí to hodně?" zeptal se Gaster, když ji zmáčkl kotník. Frisk jenom přikývla a trošku sykla.

,,Asi by bylo nejlepší, kdyby sis s tím došla k ,,normálnímu" doktorovi.." Frisk zase jenom přikývla a pak se podívala na přítomné okolo sebe. ,,Taak? Kdo má tady řidičák?" zeptala se.
Než stihl někdo něco říct, přihlásila se dívka s jizvou přes oko.

Všichni se na ni otočili. ,,Já bych ji tam odvezla.." řekla s nesmělým úsměvem. ,,Ty můžeš mít řidičák?" zeptala se povýšeně Margaret. ,,To si nepropadla u psychotestů?" Tara ji probodla pohledem a zvráceně se usmála. ,,Když vyhrožujete instruktorovi krvavou kastrací, tak vám podškrábne cokoliv," Všichni, kromě Margaret vypadali po Tařině odpovědi docela vykolejeně.

Potom na ně mrkla a usmála se. ,,To byl jenom vtip," Pak se ozval Sans. ,,Ehh.. Jestli ti to teda nevadí.." Tara se upřímně zasmála. ,,Proč by mi to mělo vadit? Když můžu, tak pomůžu,"
Sans s úsměvem poděkoval a vzal si Frisk znovu do náruče. ,,Můžeš si půjčit moje auto," řekla Chara a hodila Taře klíčky.

Tara je jednou rukou chytla a šla odemknout Chařinu stříbrnou Mazdičku. Sedla si za volant a čekala, až nastoupí Sans s Frisk. Nastartovala a užívala si ten zvuk motoru a brnění volantu.
V autě bylo nepříjemné ticho, které prolomila Tara. ,,Moc vám to přeju,"

,,Děkujem..." řekl Sans a malinko se usmál. ,,Odkuď vlastně jsi? Ještě jsem tě tu neviděl," zeptal se a hladil přitom Frisk po vlasech. ,,Jsem z Georgie. Do Texasu jsem se přistěhovala před devíti lety," odpověděla Tara a dál se věnovala řízení. Zatajila, že už v Texasu a v tomhle městě jednou žila.

,,A kolik ti vlastně je?" zeptala se tentokrát Frisk. Zajímalo ji, kolik té dívce je, protože vypadala mladší než Frisk nebo Chara. ,,Podle toho, jestli chceš vědět biologický nebo časový věk," řekla Tara prostě.
Frisk nechápala. ,,Jak to myslíš?" Tara zatočila na parkoviště před nemocnicí a zastavila.

,,Jsme tady," docela rychle změnila téma, protože nechtěla roznášet, že od té nehody už biologicky nestárne. ,,Mám tady počkat?" zeptala se Tara, když Sans začal s Frisk v náručí odcházet do nemocnice. ,,To bys byla hodná," Tara přikývla a vypnula motor.

Vylezla z auta a opřela se o nápravu. Z kapsy u kalhot vytáhla krabičku cigaret a jednu si strčila do pusy. Škrtla zapalovačem a dlouze si potáhla. Sluší jim to, co? Hmm...asi jo.. Jako mámě a tátovi.. Tara vydechla kouř a povzdechla si. Přestaň se hrabat v minulosti, už mě vážně nebaví, jak se lituješ.. Spíš ty by ses měl uklidnit! Pořád myslíš jenom na sebe! Zakřičela na něj v duchu. Mě už taky nebaví, jak se snažíš každému nějak ublížit! Tohle je moje tělo, takže si budu s ním dělat co chci! Znova si potáhla.
Dřív si takový nebyl...

Sans vešel s Frisk v náručí do hlavní chodby nemocnice a podíval se na ceduli.
,,Hmm... takže chirurgie je vpravo," přemýšlel nahlas. Všude byla cítit dezinfekce a Sansovi to něco připomnělo, jenom nevěděl co. Vykročil a z nějakého důvodu ho začal svědit kořen nosu.

,,Ehm..Frisk?" Frisk se na něj podívala a všimla si jeho docela vtipného výrazu. ,,Ano?"
,,Mohla bys mi prosím podrbat kořen nosu??" Frisk se malinko zasmála a nakonec Sanse podrbala.

V čekárně nebyl skoro nikdo, kromě asi dvou lidí. Jeden z nich měl si přidržoval na hlavě nějaký hadr, přes který prosakovala krev. Pramínek krve mu také stekl po tváři.

Otevřely se dveře a vykoukla sestřička. Pozvala je dál, ale to by nebyl Sans, aby něco neřekl.
,,Promiňte, ale tamhleten chlapec tady byl dřív. Měli byste ho vzít jako prvního," Teprve teď si sestřička všimla zakrváceného hadříku. Rychle si chlapce pozvala dál a chlapec se na Sanse vděčně podíval.
 ,,Dík.. už tady čekám skoro hodinu," Sans jenom kývl. ,,V pohodě,"

Když se za sestřičkou zavřeli dveře, Frisk se o něj opřela. ,,To bylo od tebe hezké,"
,,Hmm... Asi si mě za poslední dva roky změnila," odpověděl s úsmevěm. Byla to pravda. Ne vždy se Sans choval slušně k ostatním a špatně zastíral svoji depresi. Před všema, kromě Papyho, se choval odtažitě a odměřeně. Ale pořád měl na tváři svůj permanentní úsměv, aby nikdo nic nepoznal.

,,Bolí tě ta noha hodně?" zeptal se po chvíli se starostí. Frisk s kotníkem malinko pohnula, ale okamžitě sykla. ,,To mi jako odpověď stačí,"

Sans na chvilku zavřel oči, aby mohl přemýšlet. Než se nadál, ozval se hlas sestřičky.
,,Tak můžete," usmála se a poodstoupila ode dveří, aby mohla dvojice vstoupit.

,,Tak koho tu máme?" doktorka se otočila na kancelářské židli a hned, jak spatřila, kdo stojí v její ordinaci, na tváři se ji objevil široký úsměv. ,,Jé, ahoj vy dva!" Frisk se usmála a Sans taky.
 ,,Ahoj Fur, já myslela, že jsi na jiném oddělení?" pozdravila humanoidní lišku Frisk.

,,To ano, ale na chíře je málo doktorů, tak tu zaskakuju," Pak se se zvednutým obočím zeptala:
,,Tak co se nám stalo, paní velvyslandkyně?" a uculila se. ,,Jo a promiňte, že jsem nepřišla na svatbu.. zrovna ani ne před dvěma hodinama nám přivezli velkou bouračku, tak byl fofr," dodala. ,,To je v pořádku," usmála se Frisk, když ji Sans pokládal na lůžko.

,,Asi si vyvrtla kotník," odpověděl Sans na zatím nezodpovězenou otázku. Fur zvedla obočí.
,,Jak se ti to prosimtě stalo?" Frisk sykla a uchechtla se. ,,Jsem holt šikovná,"

,,No.. šikovná nebo ne, stejně tě pošleme na rentgen. Sestři, doveďte tady paní Smithovou na rentgen," Sestřička přikývla a Frisk se posadila na kolečkové křeslo. Když se za nimi zavřely dveře, Sans si povzdechl. ,,Co se děje? Vypadáš ustaraně," Fur se na něj podívala se starostlivým výrazem.

,,Tobě to můžu říct... Frisk si ten kotník nezvrtla náhodou," V očích se mu mihlo něco jako vztek.
Fur zvedla obočí. ,,Jak to myslíš?" Sans se na ní podíval. ,,Sice jsem byl v povzdálí, ale viděl jsem, jak Frisk šla k Jakeovi a Margaret ji nastavila nohu,"

Fur si povzdechla. ,,Řekl si jí to?" Sans zavrtěl hlavou. ,,Ani ji to říkat nebudu..." Fur kývla.
,,To je dobrý nápad. Snad se Margaret uklidní.. Nechtěla bych, aby se stalo něco podobného jako před rokem," Fur narážela na tu ,,nehodu". Sans si mimoděk stiskl pažní kost, když si na to vzpomněl.
 ,,Snad jo no..."

Chci poděkovat NightShadie, protože se mi Shade do příběhu hooodně hodí 😏 moc díky 😘 a také Ell_Fur
Ještě jednou chci také poděkovat AnytCz za Taru 😘
Snad se vám kapča líbila 😇
Mějte se, Špunti 😘