Wohoo!!
Dneska další kapitola??
Jsem se nějak rozjela, ne??
No nic, tak si to užijte!! ^^

Všichni čtyři zaslechli cvaknutí kohoutků a vyděšeně se rozhlédli kolem sebe. Všude kolem nich stáli vojáci v neprůstřelných vestách s automatickými zbraněmi, namířenými na ně.
,,No to se podívejme, kdo se to vrátil? Naše pokusná krysa!" Zasmál se jeden z nich a sundal si helmu. Měl černé vlasy, stažené do culíku a polovinu tváře mu zakrývala ofina. Zatímco se přibližoval k Leeovi, na tváři mu hrál pokřivený úsměv. Když muž stál naproti němu, Lee mu místo odpovědi plivnul do obličeje. Muž zavrčel a pažbou zbraně ho udeřil do hlavy. Lee spadl na zem a uchechtnutl se. ,,Taky tě rád vidím.. Igore.." Jess k němu přiklekla a chtěla se mu podívat na zranění, které mu ten Igor způsobil. Lee ji ale zastavil. Vrávoravě vstal a s mírným úšklebkem pokračoval. ,, Dlouho jsme se neviděli.." Igor k němu přistoupil a děsivě se na Leeho podíval. ,,Všiml sis něčeho novýho?" Lee zvedl imaginární obočí a usmál se. ,,Hmm.. nemáš náhodou novej sestřih?" Igor už vypadal naštvaně a shrnul si ofinu z tváře. Pohled jim sjel na zjizvenou tvář. Vypadalo to jako popálenina. ,,Tohle mi udělala za to, že si zdrhnul, ty biologickej odpade..." Zavrčel. ,,Awww.. ale takhle vypadáš líp.." na oko se rozplýval Lee. ,,TAK A DOST! SPOUTEJTE JE!" Igor vybuchl a než se čtveřice nadála, kolem zápěstí měli ocelová želízka. Odvedli je nějakým skrytým vchodem do výtahu, který je zavezl hluboko pod povrch. ,,Já jsem říkal, že se dovnitř nějak dostaneme, ale.. nečekal jsem, že tímhle stylem, heh" uchechtl se Lee, když se dveře výtahu otevřely. Vojáci jim zabodli hlavně zbraní do zad a jim nezbylo nic jiného, než jít vpřed. 
Před nimi se rozprostíral obrovský prostor s mnoha chodbami a místnostmi. V zadu v rohu byl obří generátor, který dodával tomuhle místu energii a čerstvý vzduch cirkulovaný z povrchu. Alex na sucho polkla, když viděla vojáky u každého vchodu a východu. ,,Hoďte je do cely 1-S.. je to jediná volná cela, kam tuhle pakáž můžeme dát, dokud s nimi šéfová něco nevymyslí.." rozkázal Igor čtyřem vojákům a ti nasměrovali čtveřici do spoře osvětlené chodby. Když se Lee podíval na své přátele, všiml si, že každý z nich má na tváři soustředěný pohled. Jason se snažil přeměnit na svou vlčí podobu, Alex se snažila aktivovat magii a Jess zkoušela svá kouzla. Ale ani jednomu to nevyšlo. ,,Kašlete na to.. tyhle pouta blokují jakýkoliv schopnosti.." zabručel na ně.
Ocitli se před celou se štítkem
1-S. Jeden voják otevřel dveře a oni poslušně vešli dovnitř. Když se dveře zavřeli, místnost zaplnila tma, kterou protínal malý proužek světla, vycházející z pod dveří. ,,Tak to je fakt super! Co teď budeme dělat?" Začala mluvit Jess a přes tmu se podívala po ostatních. ,,To nevím.. Alex, jsi v pořádku?" Zeptal se starostlivě Jason, když svým zrakem uviděl, že se Alexa třese. ,,Jo..jenom nemám ráda stísněné prostory.." Najednou se za ní ozval hluboký, chraplavý hlas. ,,A-Alex..?" Dívka se prudce otočila a uviděla modré zářící oko, které by poznala všude. Po slepu se rozešla směrem k němu a po tvářích ji začaly téct slzy.
,, T-Tati..?" ,,Jo.. jsem to já," objal ji a pevně si ji k sobě přitiskl.
,,Ó můj bože.. tolik si mi chyběl.."
Sans ji stiskl pevněji a začal ji utěšovat. ,,Ty mě taky.. holčičko moje, ani nevíš jak moc jsi mi chyběla.." i jemu se z očí kutálely slzy.  ,,Jak jsi se sem dostala?" Zeptal se jí a světla se najednou začala rozsvěcovat a vrhat šedivé světlo. Alex ho pořád pevně objímala a nechtěla ho pustit. ,,Lee nám pomohl.." zašeptala. Sans se ohlédl a uviděl tam stát Leeho s menším úsměvem na tváři, Jess a nějakého kluka, kterého neznal. ,,Lee? Ty si se vrátil?" Lee přikývl. ,,Slíbil jsem to a sliby se mají dodržovat.." protočil očima. Sans se odtáhl od svoji dcery a šel k Leeovi. Objal ho také. ,,Jsem rád, že jsi v pořádku.." Lee se rozpačitě se usmál. ,,Já jsem zase rád, že jsi naživu.. tati.." potom si Lee uvědomil, co řekl. Sans se od něj odtáhl a zmateně se mu podíval do očí. ,,Jak.. si mi to řekl..?" Lee se rozpačitě podrbal za krkem. ,,Noo..umm.. víš jak..ti chybí ten článek prstu na levé ruce..?" Sans přikývl. ,,Taaaak.. ten článek jsem.. já..hehe..heh.." Sans na něj šokovaně zíral a nevěděl, co říct. ,,Chceš tím říct.. že si moje biologická kopie??" Lee přikývl. ,, Vlastně ano.."
,,Tak to musím zpracovat.." prohlásil Sans a otočil se od něj. Lee nasadil provinilý výraz a šel od ostatních dál. Cítil se špatně, ale co měl čekat, že?
Sans se otočil na Jess a pohladil ji po vlasech. Usmála se na něj a objala ho. To je ale objímací nálada.. pomyslel si Jason pobaveně. Jenže potom se Sans podíval na něj a Jason měl pocit, že ty jeho černé oči s bílými tečkami, mu vidí až do duše.
Na sucho polkl. ,,A ty si..?" Zvedl Sans imaginární obočí. Než stihl Jason odpovědět, Alexa to udělala za něj. ,,To je Jason, kamarád ze školy a.. můj přítel.." Sans se na ni překvapeně podíval a Jason to samý. Alex jen doufala, že její otec nezačne vyvádět. On se ale jenom usmál a mrkl. ,,To jsem teda nečekal.. ale jsem za tebe rád," pak se nahnul k Jasonovi a oči mu zčernaly.
,,Jestli jí ublížíš.. jakkoliv.. budeš toho litovat.." zašeptal mu do ucha. ,,Tati.. já to slyšela," Jason se oklepal. ,,Přestaň mi ho děsit, jinak mi z něho zbyde akorát rozklepaná hromádka kostí," Sans se zasmál a pak si teprve všiml pout okolo jejich rukou.
,,Hmm.. hned vás toho zbavíme.." Všichni natáhli ruce a oddalili je od sebe, aby řetěz, který je spojoval, byl co nejvíce napnutý.
,,Ani se nehněte.." doporučil jim Sans. Aktivoval magii a pomocí základního útoku přerazil řetěz. Tím pouta deaktivoval a všichni mohli znovu používat své schopnosti. ,,A kde je Nath?" Ozval se Lee a sklonil hlavu, protože se nedokázal podívat Sansovi do očí. Sans si povzdechl. ,,Nepřežil to.."
Lee pocítil smutek, protože Nathan byl první člověk, který se o něj začal více zajímat. Naučil ho mluvit, chodit a všechny základní věci, které se učí malé děti. ,,Ale.." pokračoval Sans.
,,Stále tu je.." poklepal si na spánek a mírně se usmál. Všichni se na něho nechápavě podívali, ale potom si Alexa s Jess uvědomily, co tím myslí.
,,Ten Nathan je s tebou spojený jako Erik s Tarou!" Sans přikývl.
,,Ale nechce s nikým mluvit.. je dost nakrknutej," uchechtl se.
,,Okej, okej.. hlavně se uklidni, jo??" Sykl, když mu hlavou projela menší bolest a potom se zasmál. Sedl si na podlahu a pokynul ostatním, aby si také sedli. ,,Co máte vlastně v plánu?" Zeptal se Alex. ,,Noo..-" nestihla svoji myšlenku doříct a už se otevírali dveře od cely. Ve dveřích stáli vojáci a dva z nich vešli dovnitř. Došli k Leeovi a Jess a hrubě je zvedli na nohy. ,,Nechte je být!" Zakřičel Sans a chtěl zaútočit. ,,To bych nedělal.." uchechtl se Igor a namířil svoji zbraň na Alex.
Ta na místě ztuhla a nemohla se hnout ani o píď. ,,Alex..buď v klidu, ano? Nic se ti nestane.." ujišťoval ji Sans. ,,Heh.. tím bych si nebyl tak jistý," ticho prořízl výstřel a Alexa zalapala po dechu. Na hrudníku ucítila bolest a bezvládné spadla na zem.
,,ALEX!" Vykřikl Jason se Sansem. oba dva se k ní rozeběhli a klekli si k ní. Lee s Jess byli mezitím odvedeni do jiné cely.
,,Alex.." pak si Jason všiml, že ji nikde neteče krev a tak ji vyhrnul tričko. Na krku ji visel zlatý medailonek a v něm byla zaseklá kulka. Pod medailonkem se skvěla velká fialová modřina.
Alexa zasténala a otevřela oči.
,,Ugh... Ten hajzl.. tohle bolelo.." zašeptala. Sans i Jason si oddechli a nechali Alex ještě chvílí ležet. Jason si její hlavu položil do klína a hladil ji po černých vlasech. Svému otci řekla, že jsem její přítel.. myslela to vážně? Nebo jen.. no.. až bude po všem, musím se jí zeptat..

Gaster s Annie se šli podívat do Hotlandu do Alphysiny laboratoře, kde ležela Frisk, stále v kómatu. ,,Jsem t-tak ráda, že j-jste z-zpátky.." mírně se na ně Alphys usmála. Zavedla je směrem do nějakého pokoje. Byl celý bílý a nebylo v něm nic než postel, stolek a židle. Frisk ležela na posteli, přikrytá tenkou přikrývkou s rukama podél těla. Na ústech měla nasazenou dýchací masku a v žilách zavedené hadičky pro umělou výživu. Zrovna u ní seděla Undyne a povídala si s ní. Věděla, že to nemá smysl, že ji Frisk stejně neslyší, ale byl to lepší pocit, vědět, že nějak můžete pomoct. ,,Zdravím, Undyne.." Undyne se otočila a s menším úsměvem se na dvojici podívala. ,,Zdravím, pane G. Annie," Annie se na Undyne zvědavě podívala. ,,Undyne? Nezměnila si se nějak? Mám pocit, že je na tobě něco nového.." potom si toho všimla. ,,Ty máš obě oči!" Undyne přikývla a strčila si pramen ohnivě červených vlasů za ucho. ,,Yep, Alphys mi vyrobila skleněný. Sice jsem byla zvyklá na pásku, ale tohle je taky cool!" ,,Sluší ti to," uznal Gaster. ,,Hehe.. dík.. přišli jste se podívat za Frisk?" Oba dva přikývli. ,,Noo.. tak já vás tu nebudu rušit, zatím se mějte.. pokud byste si chtěli pokecat nebo taak, budu tady u Al, zatím se mějte, nerdi.." rozloučila se Undyne.
Annie se usmála a posadila se na kraj postele. Jemně stiskla Frisk ruku. ,,Ahoj Frisk, to jsem já, Annie a Ding.." začala a potom začala vyprávět, jaké to bylo v Paříži. Jak se přejedli palačinkami a že musí Papymu je zakázat vařit na nějakou dobu. Jaké tam mají parky a že byli i v Provance. Všechno ji vyprávěli a nezdálo se, že by Frisk nějak vnímala. Když odešli, přístroj na měření srdeční činnosti ukázal malou výchylku. Nikdo si toho nevšiml, ale když zaslechla známý hlas, její srdce poskočilo radostí a stroj dával najevo, že její srdce vykazuje nějakou nezvyklou činnost.
Ale nikdo si toho zatím nevšiml a tak nezbývalo nic, než čekat, že se Frisk probudí..

Takže..
Alex našla Sanse! Jupíí!! 😺 ^^
Ale kam odvedli Jess a Leeho?!
Omž.. se z toho asi zblázním..!!
Že by se Frisk už brzo probudila?!
To by bylo celkem fajn..
No nic, jsem k smrti unavená, takže vás tu nechám a zatím se mějte, Špunti!! ^^