Howdy!! 
Takže jsem tu s další kapitolkou, yaaay  =) 

Snad se vám to bude líbit :) 

Alexa se probudila jako první a musela se usmát, když viděla Jess, opřenou o Leeovo rameno a jak ji Lee objímá. Otočila se k Jasonovi a vtiskla mu pusu na tvář. Přitom ji zčervenaly tváře. Začala si uvědomovat, že k Jasonovi začíná cítit něco více, než přátelství. Ale neřekla mu to.

Malinko s ním zatřásla a Jason se se zívnutím probudil. ,,Dobré ránko," pozdravila ho. ,,Dobré.." odpověděl a prohrábl si vlasy.
Za chvilku se probudili i Jess a Lee. Když si uvědomili, jak spali, oběma se tváře zbarvily do toho nejtmavšího odstínu červené. 

Jess se od něj nervózně odtáhla a začala si hrát s pramenem vlasů, jako vždy, když je v rozpacích. Lee se rozpačitě zasmál a podrbal se za krkem. Alexa se nahla k Jasonovi a do ucha mu zašeptala: ,,Vsadím stovku, že budou spolu," Jason přikývl a malinko se zasmál. Alexa potom vstala a protáhla se.

,,Mmm.. takže.. asi bychom mohli vyrazit, ne?" Všichni přikývli. ,,Ale nemůžeme se teleportovat, je to moc daleko.." nadhodila Jess. Alexa přikývla. ,,Na to jsem už myslela. Kousek odsud je farma a půjčují tam koně, tak bychom se na nich mohli svízt," Jess s úsměvem přikývla. Měla ráda koně. Ale s matčinou nemocí si nemohla dovolit zaplatit jízdy. Až díky Papyrusovi, který ji zařídil lekce ježdění k 15. narozeninám se konečně dostala do pořádného kontaktu s koňmi. 

,,Juchů!!" Zajásala. Všichni se zasmáli nad její reakcí, akorát Lee měl pořád kamenný výraz. Byla to holt už jeho přirozenost, nedávat na sobě znát, jak se cítí.
I když by byl rád za to, aby dal najevo svoje pocity, nedokázal to, protože jim ještě nevěřil natolik, aby se jim svěřil.

Když měli všechno sbaleno, vydali se po cestě k farmě, o které se Alex zmínila. Jess šla vedle Leeho a rozpačitě si mnula pramen vlasů. Měla z něho nervózní pocit, ale ne ve špatným smyslu.

,,Umm.. Lee?" oslovila ho po několika minutách mlčení. ,,Hmm?" ozvalo se v odpověď. ,,A-Asi to b-bude
šp-patná otázka, a-ale.. tebe.. taky unesli..?" Lee se na ní otočil a oči mu zčernaly. Jess se docela lekla, ale potom se Leeovi oči vrátily do normálu a jenom se ušklíbl.
,,Jo i ne.. víc ti řikat nebudu.." Nechtěl jim říkat o tom, co je přesně zač. Jess přikývla a vyptávala se dál.

 ,,A.. kolik ti je? Vypadáš starší nežli já.." Lee protočil očima. Proč je tak zvědavá..? pomyslel si pobaveně. ,,Hehe.. jsi nějak zvědavá, že?" usmál se na ni trochu. Jess se začervenala.
,,Já jenom.. ráda poznávám nové lidi a tak.. proto se ptám, heh.." Lee se od ní odvrátil a nakonec ji odpověděl. ,,Psychicky mi je 25, fyzicky 16, ale časově mi je měsíc.." Při téhle větě se na něj všichni šokovaně otočily a zastavili. Lee se na ně podíval a povzdechl si. ,,Tím si vlastně odvodíš odpověď na tvojí první otázku.. Jak jsem řek, byl jsem i nebyl unesen.. Byl jsem stvořenej z osoby, která tam byla unesená.." 

S tímhle se otočil zpátky a pokračoval v cestě a snažil se od nich udržovat odstup, aby se ho na nic už nevyptávali. Jess se zatvářila provinile a hledajíc podporu se podívala na Alex.
Ta ji poplácala po rameni a mírně se usmála. ,,To bude v pohodě.. dej mu prostor.. přece jenom, byl celý život zavřený v těch laboratořích.. nesmíš se mu divit, že není rád, když se ho někdo vyptává.." Jess přikývla a všichni pokračovali v cestě. 

Asi za hodinku stáli před farmou, kde se rozprostírali obrovské prostory pro skot a koně. Uprostřed, farmu protínal potok s průzračně čistou vodou, ze které pilo pár krav a volů. 

Před vraty byl uvázaný sněhově bílý hřebec s nádhernýma modrýma očima. Lee užasle vydechl a nejistě popošel k němu. Natáhl k němu ruku a hřebec se nechal pohladit mezi očima.
,,Woow.. tak.. tohle je kůň.." zašeptal. Hřebec zafrkal a pohodil hlavou. Potom se natáhl k Leeovi a oblízl mu celý obličej. Lee překvapeně zamrkal a potom se upřímně zasmál. 

Poprvé od doby, co utekl z laboratoře. Jess si zamilovaně povzdechla, když uviděla Leeho tvář roztaženou do upřímného a širokého úsměvu. Popošla k němu a pohladila koně po jemné srsti na krku. ,,Líbíš se mu.." poznamenala, ale nedokázala se Leeovi podívat do očí. ,,Mě se taky líbí.. Je fakt nádhernej. Ale.." Podíval se Jess do očí a ta při jeho pohledu trochu zčervenala.
,,Líbí se mi tu i víc věcí.." Chytil ji za ruku a odvedl ji stranou.

,,Já jen.. chtěl bych se ti omluvit za to, jak jsem vyjel. Jsem jenom trošku citlivej ohledně tohohle tématu.. I kdyby ses mě ptala na cokoliv z mého života, neměl bych ti co říct. A z tvého pohledu v očích vím, že nemáš ráda násilí, takže tě chci ušetřit toho, abys poslouchala, co za svinstvo tam se všemi provádí.." Sklonil hlavu a pustil Jessice ruku. 

Jess se mírně usmála a objala ho. ,,Nemusíš se omlouvat.. to já jsem se neměla ptát. Vím, že je to pro tebe těžké, ale teď si tady a vybuduješ si nový a lepší život. To slibuju.." Objala ho pevněji a Lee ji obětí opětoval. ,,Děkuju.." zašeptal a Jess se usmála. ,,Víš..že ti to sluší víc, když se usmíváš?" nadhodila a Leemu se na tvářích objevil menší ruměnec. Odtáhl se a usmál se.
,,Heh.. třeba budu mít důvod se usmívat.. když tu jseš se mnou.." Jess se usmála zpátky.
Z nějakého důvodu mu chtěla dát pusu na tvář, ale zrovna přišla Alex s Jasonem a každý z nich vedl dva koně. 

Tři z nich byli hnědáci a ten čtvrtý byl pískový. ,,Tak můžeme?" zazubil se Jason.
Jess přikývla, ale Lee se nejistě podíval na koně. ,,Um..." Jess zvedla obočí. ,,Ou.. ty vlastně neumíš jezdit. Ale to je v pohodě, pojedeš se mnou, ju?" Lee se na ni podíval a nakonec přikývl. Jednoho hnědáka vrátili a Jess s Leem si vzali toho pískového. Nejdřív nasedla Jess a natáhla ruku k Leemu. Pevně se ji chytil a nějakým zázrakem se mu podařilo vyhoupnout se za Jess. 

Cítil se docela nesvůj a tak se chytil Jess okolo pasu a pevně se k ní tiskl. Dívka se malinko zasmála. ,,Nemusíš se bát, že spadneš. Pojedu opatrně," ujistila ho a Lee přikývl. Jess kývla na dvojici a rozjeli se směrem, který jim Lee ukázal. Když jeli krokem, bylo to v pohodě, ale když přidali do klusu, Lee měl pocit, že si z toho kodrcání ukousne jazyk. Jess ale potom koně pobídla do cvalu a Lee si začal uvědomovat, že je to docela pěkné.

S myšlenkou, že si to připíše na seznam věcí, co se mu líbí, si začal užívat jízdu na pískovém valachovi. V jednu chvíli se dokonce začal i smát, protože si takhle volně nikdy nepřipadal. Jess byla ráda, že se mu to líbí a byla ráda hlavně za to, že ji začal více věřit. 

Uběhly asi tři hodiny, než se před nimi začala rozprostírat hora Tří Tesáků. ,,Tak tady to je.." oznámil Lee s menším odporem v hlase. Sesedli z koní a uvázali je u skupinky stromů, které tam rostli. ,,Jak se dostaneme dovnitř?" zeptala se Alexa. Lee na sucho polkl a v očích se mu objevil strach.

,,M-Myslím, že to u-už brzy
z-zjistíme.."

,,Mami? Tati? Je tu někdo?" Zavolala Hope, když dorazila domů. Nikdo se ji neozýval a zatím co si dala vařit vodu na čaj, rozevřela noviny. Do očí ji praštil titulek, který velkým písmem hlásal: MONSTRUM ZABILO LIDSKÉ DÍTĚ! JE VÁLKA NA POKRAJI VZNIKU?

Podtitulkem se skvěly dvě fotky. Na jedné z nich byl černovlasý kluk s brýlemi a světlým obličejem. Když se Hope podívala na druhou fotku, z ruky ji vypadl hrnek na čaj, který měla v plánu položit na linku. Hrnek se roztříštil o podlahu a střepy se rozlétly po kuchyni. Hope si dala ruku před ústa a zalapala po dechu. To ne.. To není pravda.. Nechtěla tomu věřit.

S novinami v ruce šla opatrně do schodů a zaťukala na dveře od Thomasova pokoje. Nikdo ji neodpověděl a tak vzala za kliku a opatrně otevřela. Uviděla Thoma, zabaleného v dece a otočeného zády k ní. Vypadal, že spí, ale na to byl až moc potichu.

 ,,Thome.. Co se stalo..?
V novin-" nestihla doříct, protože skrz otevřené noviny, proletěla červená kost s dost ostrým koncem. Kost se zastavila těsně u její tváře a strachy se oklepala. Kost následně zmizela a noviny vypadli Hope z rukou.

Zahlédla, jak se Thom pod dekou začal třást a zaslechla vzlyky. Sedla si k němu na postel a nejistě k němu natáhla ruku. Stáhla mu deku s hlavy a on se k ní otočil. ,,H-Hope..?" Zvedl se a objal ji. Hope ho přitiskla k sobě a začala ho hladit po zátylku. 

,,Shh.. bude to v pořádku, to se vyřeší.." ,,A-Ale.. já t-toho kluka z-z-zabil.." vykuckal ze sebe. ,,Ale bylo to v sebeobraně. Jestli je to něčí vina, tak těch idiotů, protože tě bezdůvodně napadli.." Thomas se od ní odtáhl a podíval se jí do očí. Bylo vidět, že je hodně unavený a že nebude trvat dlouho a zabere.

Začal se přibližovat k Hopiným rtům a nakonec ji vtiskl polibek. ,,T-Thome..?" zašeptala šokovaně Hope. Jenže to už ji Thom spadl do náruče a na tvrdo spal. Hope hrály tváře červenou barvou a nevěřila svým očím. Pak se ale malinko zasmála a vtiskla Thomovi pusu na čelo. ,,Miluju tě.." zašeptala a stále ho držela v náručí.

Mezitím Chara dorazila na letiště. Vyhlížela Gastera s Annie a když je spatřila, s menším úsměvem se rozešla směrem k nim. Annie ji automaticky objala a Chara ji obětí vrátila. ,,Jak je na tom?" Annie se ptala na Frisk. Měla na tváři starostlivý výraz a Gaster to samý. Oba toho očividně moc nenaspali, protože měli pod očima tmavé kruhy. Chara si povzdechla.

,,Pořád je v komatu.." zašeptala. ,,A... Sans..?" ozval se Gaster, když s Annie nasedli na zadní sedadla Chařina auta. Chara zavrtěla hlavou na znamení, že ho ještě nenašli. Annie se do očí nahromadily slzy a nedokázala je zadržet. Měla co dělat, aby se vyčerpáním nezhroutila. Gaster si ji pevně přitáhl k sobě a začal ji utěšovat. 

,,Hlavně.. nikomu neřikejte, že je Frisk zpátky, dobře..? Ani Thomovi.. Ten.. má teď dost velký problém.." požádala je Chara, když zastavili před Chařiným domem. Všichni tři vystoupili z auta a vešli do prostorného domu. Chara je zavedla do kuchyně a Gaster požádal o dva šálky čaje. Chara přikývla a postavila na vodu. ,,Co je to za problém, o kterém si se zmiňovala..?" zeptal se nejistě Gaster a šel položit Annie na pohovku do obýváku protože mu v náručí usnula. Chara si znova povzdechla.

,,Od té doby, co Frisk.. zmizela a nebyla ve vedení.. Lidi začali bezdůvodně napadat monstra a když šel Thom večer po ulici..napadli ho.." viděla, jak Gasterovi ztuhli obličejové rysy, ale přesto pokračovala. ,,Přitom jak se bránil, vážně zranil jednoho kluka a ten včera zemřel v nemocnici.." dokončila vysvětlení situace. Gaster si unaveně přejel po tváři.
,,Co budeme dělat? Nedokážeme, že to bylo v sebeobraně.. A tím, že je polomonstrum, se tomu taky nepřidává.." Ironicky se uchechtl. ,,Občas si říkám, že jestli existuje Bůh, tak s námi pěkně vyjebává.."

Okej, okej.. 
Lee začal Jess věřit, yesssss :D 
Takovej ten pocit, že Lee viděl koně poprvý v životě XD 
*Lee se nám zamiloval do koně <3* X3* 
Taky vás zajímá, proč zněl Lee vystrašeně, když se dostali k hoře Tří Tesáků??
Hmm.. mě taky XD 

Takže se nám tu objevili Gaster s Annie :) 
Super! 
Ale myslím, že jsou z toho taky dost psychicky na dně -_-
Ale jak to Gaster tou poslední větou zabil XDD 
O můj bože.. jestli je tu někdo věřící, tak mě nezabijte!! XDD

Tak se tu pro dnešek s vámi loučím :D 
Mějte se Špunti a dobrou noc!!! :*