Howdy!! 

tak jsem tu s další kapitolou, mah rad friends!! XD
Snad se vám to bude líbit!! ;) 

Blue se protáhla a podrbala se za uchem. Usmála se, když si všimla, že PJ ještě spí. Najednou se napjala a zastříhala ušima. Rychle vstala a běžela ze schodů k hlavnímu vchodu, odkud slyšela dutou ránu. Když zahlédla dva muže v černých oblecích a Thomase, jak se skácel k zemi, zavrčela a ruce se jí zatnuly v pěsti. ,Čo tu robíte?!" Vyjela na ně a sehla se k Thomovi. Byl v bezvědomí a ztěžka dýchal.

,,Je podezřelý z trestného činu a bereme ho do vyšetřovací vazby," odvětil prostě blonďatý muž. Blue si stoupla a vtekle se na oba podívala. V očích ji plál vztek. ,,Nikam nepôjde. Ak hneď neodídete, nebude sa vám páčiť, čo sa vzápätí stane .."
V očích se jí zlostně zablýsklo tak, až se oba muži lekli. Nic neřekli, jenom se otočili a odešli do svého černého mercedesu. Když odjeli, Blue si vzala Thoma do náruče a přenesla ho do pokoje a položila na postel. Zaklela, když viděla, že mu se mu znova otevřela rána na koleni. V rychlosti vzala obvaz a zavázala mu ho. 

Potom vzbudila PJ. ,,PJ..vstávaj, máme problém.." PJ se na ni ospale podíval a když viděl v jejich očích rozrušení, zeptal se, co se děje. ,,Prišli sem federálové a chceli si Thoma odviezť. Myslím, že by nemali problém s tým, keby ho odtiahli násilím," oba se otočili, když Thom zasténal a probudil se. Blue si k němu sedla na postel a starostlivě se na něj podívala. ,,Si v poriadku? Neurobili ti nič?" Thomas se jakoby rozpomněl a v očích se mu objevil šok.

,,J-já.. Já... Někoho zabil.." zašeptal a přitáhl si jednu nohu k bradě. Blue zalapala po dechu a PJmu zmizely z očí zorničky. Thomas tu větu opakoval stále dokola a dokola. Oba se ho snažili uklidnit, ale nedařilo se jim. Najednou zaslechli cvaknutí kliky u dveří. Oba se zvedli a se smíšeným výrazem se šli podívat , kdo to přišel. 

,,Ahoj, vy dva," pozdravila je Chara, když si zouvala boty a skládala je do botníku. ,,Dobrý den.." pozdravili ji oba potichu. Až potom si Chara všimla jejich pohledu, který nevěstil nic dobrého. ,,Co se děje? Vypadáte, jako by někdo umřel.." Blue stáhla uši k hlavě a se smutným výrazem všechno Chaře vypověděla. ,,Viete .. ráno tu boli federálové a chceli si Thoma odviezť .. obvinili ho z .." na sucho polkla.
,,z vraždy," zašeptala. Měla sto chutí se tam rozbrečet, ale dokázala udržet své oči suché. Jammy ji objal kolem ramen a jemně ji stiskl rameno. Blue se trošku uklidnila, ale nedokázala zadržet třes, který ji prostupoval celým tělem. Nedokázala si představit, že Thom, který by nikdy neublížil ani mouše, někoho zabil. Chaře se v očích objevil šok smíchaný se strachem. 

,,A kde je? Je v pořádku?" zeptala se rychle. ,,Je nahoře, ale.. nechce s nikým mluvit," řekl PJ v odpověď. Chara se vydala po schodech na horu a cestou jim poděkovala, že ho pohlídali. Otevřela dveře a uviděla Thoma, jak má kolena přitisknutá k čelu a třese se. Sedla si k němu na postel a jemně ho pohladila po hlavě. Cuknul s sebou, ale nevzhlédl.
,,Thome.." začala Chara.
,,Určitě je to nedorozumnění, uvidíš.." snažila se ho přesvědčit, že všechno bude v pořádku, ale sama si tím nebyla tak jistá. Thomas po chvíli zvedl hlavu a z očí mu tekly vodopády slz. Ze strachu, který právě prožíval se mu aktivovalo magické oko, které už nebylo čistě modré, nýbrž modročervené. ,,Zabil jsem ho.. Když mě.. napadli. Probodl jsem ho.." zašeptal chraplavým hlasem od pláče.

Chara se k němu natáhla a opatrně ho objala. Cítila, jak se jeho tělo neovladatelně třese od vzlyků, které se tlumily v jejím tričku. Hladila ho po zátylku a utěšovala. Po dlouhé chvíli si všimla, že usnul a tak ho uložila a přikryla dekou. S ustaraným výrazem a hlavou plnou myšlenek se potichu vykradla z místnosti a zavřela za sebou dveře. Blue a Jammyho nikde neviděla a tak usoudila, že šli domů. Šla do kuchyně a udělala si kafe, které nutně potřebovala už od rána a sedla si za stůl. Přemýšlela, jak by tohle mohla vyřešit, jenže po chvíli si uvědomila, že nejsou dost vlivní na to, aby tohle jenom smetli ze stolu. Thomas bude muset jít k soudu, protože rodiče toho kluka ho určitě zažalují.

Uuhhh!!! Tohle je tak na hovno!! Proč se všechno musí srát?! zakřičela v duchu. Teď v duchu doufala, aby Frisk byla v pořádku a mohla svému synovi pomoct. Jenže.. stále nikomu neřekli, že je Frisk zpátky. Dokonce ani Thomovi to neřekli! Koukla se na hodinky. Za chvíli přiletí Gaster s Annie.. zajedu pro ně, pomyslela si unaveně a sebrala klíčky od auta, které ležely na stole před ní. Vyšla z domu a řídíc auto směrem k letišti se vydala pro Gastera s Annie.. 

Jessica se připravila na složité teleportační kouzlo a když věděla, kde Alexa je, luskla prsty a s modrofialovým světlem zmizela. Když otevřela oči, na tváři se jí objevil šok. Nejenom, že se neobjevila v Alexině cele, ale ještě k tomu jsou tu dva týpci, co mlátí nějakého kostlivce. Lekla se, že je to Sans a tak zavolala: ,,Hej!" Ale vzápětí toho litovala. Muži se na ní otočili a vytáhli svoje zbraně z pouzder u pasu a namířili je na ní. I když nechtěla, musela se proměnit na svou druhou podobu, které se jí objevuje akorát, když se rozhodne bojovat.

 Něco zašeptala a před muži již nestála lidská dívka, ale kostlivec s dlouhými vlasy s modrofialovým pramenem a modrofialovýma zorničkama v černých očních důlcích.
,,N-Nenuťte mě vám ublížit.. Nechte toho kostlivce n-na pokoji a nic se vám n-nestane.." zkusila to po dobrém. Nerada někomu ubližovala a vždy se snažila problémy řešit v klidu. Když zaslechla cvaknutí kohoutků u zbraní, povzdechla si. ,,Nedáváte mi jinou možnost," Aniž by hnula brvou, kolem mužů se objevili modré útoky. 

,,Nehýbejte se a nic se vám nestane," poradila jim a v jejich tvářích byl vidět strach. Jess stále ve své kostlivčí podobě došla ke kostlivci, který byl připoután k židli a pořádně si ho prohlédla. 
,,Ty nejsi Sans.." zašeptala. Uvědomila si to hned, když viděla zelenou mikinu a praskliny u pravého oka, které měly zelený nádech. Kostlivec zvedl hlavu a uchechtl se. ,,No to teda nejsem.." zašeptal chraplavým hlasem. Z úst mu tekl pramínek krve a na levé straně hlavy se mu táhla hluboká prasklina. Jess na nic neváhala a rozvázala ho. Kostlivec si promnul zápěstí a nedůvěřivě se podíval na Jess. 

,,A... ty si kdo?" Nevěřil ji, jako spoustě lidem a monster, které na cestě potkal. ,,Jsem Jessica. A ty?" nabídla mu ruku, aby se mohl postavit a on ji opatrně přijal. ,,Jmenuju se Lee.. " Jess se mírně usmála a změnila se zpátky na svou lidskou podobu, která ji byla příjemnější a nevyčerpávala ji tolik energie. Lee se na ní šokovaně podíval, protože nemohl uvěřit svým očím. 

V téhle podobě je ještě hezčí.. pomyslel si. V duchu okřikl svůj vnitřní hlas a začal se věnovat tomu, co Jess říkala. ,,Pojď.. musíme pryč. Nevíš, kde je jistá Alex?" zeptala se a  rychlým krokem vyházeli z cely. Lee se zarazil. ,,Počkej.. Alex? Alex Smith?" Jess nejistě přikývla.
,,Tu hledám taky! Musím ji totiž něco důležitýho říct," popadl Jess za ruku a táhl ji z cely. Táhl ji chodbou směrem, odkud cítil přítomnost polomonstra. ,,Hej! Kam mě vlečeš?!" zakřičela Jess, ale Lee ji zapštěním umlčel. Dorazili před železné dveře a Lee pustil Jessičinu ruku. ,,Tady," pronesl prostě. Jess se i s Leem teleportovala za dveře a uviděla Alex jak sedí na židli s podepřenou hlavou a ustaraným výrazem ve tváři. ,,Alex!" Jess se k ní rozeběhla. Alexa rychle vstala a pevně svoji sestřenku objala. ,,Jsem tak ráda, že jsi v pořádku," oddechla si Jess. 

Když se od sebe odtáhli, Alex se se zvednutým obočím podívala na Leeho. ,,A ty si..?" ,,Lee. Tohle si nechte na potom, musíme odtud vypadnout, než nás začnou hledat," Alex přikývla.
,,Jess, musíš vyléčit Jasona, je postřelený. Čeká nás na kraji lesa," Jess kývla hlavou. ,,Lee?" otočila se na něj. ,,Umíš se teleportovat?" ,,Yep," ,,Mohl bys nás tedy přemístit na kraj lesa? Už nemám moc energie, abych použila nějaké kouzlo," Lee souhlasil a obě dívky chytil za ruku.

 Se zeleným světlem se objevili na kraji lesa, kde na zemi seděl Jason. Jednu nohu měl nataženou před sebe a opíral se o jehličnatý strom. Alex se k němu rozeběhla pevně ho objala. Jason zatnul zuby, když mu zacukalo ve zraněné ruce, ale objetí ji opětoval. ,,Jsem tak rád, že jsi v pořádku.." zašeptal jí do černých vlasů, svázaných červeným šátkem. Chvíli tam seděli v obětí, než je Lee přerušil. 

,,Promiňte, že vám ruším tuhle chvilku, ale měli bysme se odtud spakovat," Alex a Jason se od sebe odtáhli a Alex mu pomohla se postavit. ,,V pohodě?" zeptala se starostlivě, když Jass sykl. Přikývl a opřel se o ní. Když Lee viděl, že Jason moc daleko nedojde, usoudil, že by mohl ještě jednu teleportaci zvládnout. Chytil Alexu a Jess za ruku a se zeleným světlem zmizeli. 

Objevili se na malé mýtince s ohništěm, kde Lee jednou přespával. Alex s Jess pomohly Jasonovi k jedné z klád, které byly rozestavěny okolo ohniště. Lee mezitím donesl dřevo a založil oheň. Natáhl ruce k němu a nechal se ohřívat plameny. Teplo mu prostupovalo celým tělem a koutkem oka sledoval, jak Jess začala léčit Jasonovy rány. 

,,Tak a je to.." vydechla unaveně Jess, když odtáhla ruce od ran. Sedla si na dřevo vedle Leeho a dívala se na něj. Nevěděla proč, ale přišel ji sympatický už od prvního pohledu. Pak zatřásla hlavou, aby zahnala nesmyslné myšlenky, co jí výřily hlavou. Alex se opřela o Jasonovu hruď a zachumlala se do bundy, kterou ji dala Undyne s Toriel. Byla to černá, kožená bunda se znakem Dreemurů na levém rameni. Sundala si šátek z hlavy a ovázala si ho kolem krku. Ten dostala od Papyruse pro štěstí. Nesmí ho zklamat. Když už v ní věří, musí svého otce najít.

 Jason ji objal a teplo, vycházející z jeho těla ji zahřívalo a dávalo pocit bezpečí. Všichni mlčeli, ale to překrásné ticho přerušil Lee. ,,Umm..Alex, že?" oslovil ji. Alexa se na něj otočila. Nemohla si pomoct, ale až na pár věcí, byl jako věrná kopie jejího otce. 

,,Chtěl jsem si s tebou o něčem promluvit.." Lee nejdřív nevěděl, jestli to má říct i před Jasonem a Jess, ale nakonec to ze sebe vysoukal. ,,Vím, kde je tvůj otec.." Alexa se napřímila a přemýšlela, jestli si s ní nezahrává sluch. ,,Cože?!" Lee přikývl. Vstal od ohně a sáhl do kapsy. Ruku natáhl k Alexe a předal ji zlatý medailonek, co mu dal Sans. ,,Jeho..medailonek.." Alex mu věřila, protože tohle byl důkaz, že Lee byl s jejím otcem v kontaktu a jediná možnost, že by měl ten řetízek v ruce je, že ho musel Leemu dát. Převzala si ho a po tváři ji stekla slza. Ten medailonek ji bohužel připomínal den, kdy se se svým otcem pohádala. Otevřela ho a podívala se na rodinnou fotografii, která byla vevnitř zasazená.

 Zvedla pohled k Leeovi a poděkovala mu. ,,A.. kde je? Někdo mi volal a říkal mi, že je u hory Tří Tesáků.." Lee pokýval hlavou. ,,To byl Nathan.. jeden vědec, co tam pracoval.. a ano, tam je tajná laboratoř, kde dělají pokusy jak na lidech, tak monstrech.." potvrdil její teorii. Ale už se nezmínil, kdo tu laboratoř vede. Pro tuhle chvíli se to zrovna nehodilo. ,,A..jak jsi se tam odtud dostal?" zeptala se Alex po chvíli. ,,Tvůj otec, já a Nathan jsme se rozhodli utýct a měli jsme dobrý plán, ale přišli na to a začli na nás střílet.. Nathana těžce postřelili. Sans věděl, že není možnost se odtamtud dostat v jednom kuse a tak odlákal pozornost a řekl mi, ať uteču a dal mi ten medailonek.." Alexe se na tváři objevil smutný pohled, ale v očích se jí leskla odhodlanost.
,,Ráno tam s Jasonem vyrazíme a dostaneme oba dva ven," řekla a pevně stiskla řetízek a dala si ho okolo krku. ,,Jdu s váma," oznámil ji Lee. 

Alex ale zavrtěla hlavou.
,,Nemůžu po tobě chtít, aby ses tam vracel.." Lee ji oponoval.
,,Slíbil jsem jim, že se tam vrátím a ten slib dodržím," v očích se mu zablýsklo a Alexa na to už nic neřekla. ,,Dobře.. nebudu tu ti bránit," pak se malinko usmála.
,,Upřímně jsem ráda, že jdeš s námi," potom se ozvala Jess.
,,Já jdu taky," Alex se plácla přes čelo. ,,Ty taky..? Ugh.." Ale uvnitř byla ráda, že jdou s nimi oba dva, i když Jess nerada bojovala. Jason se jenom usmál nad tím, jak Alex chce všechny ochránit. To se mu na ní líbilo. Ta skromnost a ochranitelský pud. 

,,Tak to abychom se šli trochu prospat.. už se začíná stmívat," podotkl Jason a zívl. Všichni na to kývli. Alex se zpátky zachumlala do Jasonovi náruče a opření o kládu po chvíli usnuli. Jess byla vyčerpaná z používání magie a ani si nevšimla, že si hlavu opřela Leeovi o rameno. Lee se malinko usmál a nechal jí tak, protože ji nechtěl budit kvůli takové prkotině. Nakonec ho taky přemohl spánek a v polosedu usnul poprvé klidným spánkem. 

Sans otevřel oči a šíleně ho bolela hlava. Cítil, jak mu hoří tváře, ale moc si toho nevšímal. Otočil hlavou a zkontroloval Nathana. Když se dotkl jeho kůže, ztuhl na místě. ,,Nathane? Nathane!" snažil se ho probudit, ale nereagoval. Hlava mu bezvládně spadla na stranu a vlasy zakryly mrtvolné kruhy pod očima. 

To ne..  Sans byl docela v šoku, ale musel se smířit s tím, že jediný člověk tady, co mu byl ochotný pomoct, zaplatil životem. Zvlhly mu oči, ale nedovolil slzám vytéct ven. ,,Nebreč," zaslechl. Lekl se a prudce otočil hlavou. ,,K-Kdo to řekl?!" vykřikl vyděšeně. ,,To jsem přece já! Nathan,"  
,,N-Nathane..? Jak..?" Uvědomil si, že Nathanův hlas se ozývá z jeho hlavy. ,,Sám nevím.. prostě jsem spal a když jsem se probudil, nebyl jsem ve svém těle.." 

Sans si promnul spánky. ,,Uhh.. Tak tohle je něco novýho.." pronesl. Slyšel, jak se Nathan uchechtl. ,,Je celkem divný být v těle kostlivce, víš?" Sans se ušklíbl. ,,Víš, že je taky divný, když se ti v hlavě ozývá hlas?"  Nathan ztichl a Sans byl za to i rád. Na tohle nebyl zvyklý, taky odkud, že? Hlava mu třeštila a cítil, že má zvýšenou teplotu. Zase si lehl a chladil si čelo o studenou podlahu. ,,Co myslíš, že s námi teď udělá?" Zeptal se.

,,To nevím.. Ale nic pěkného to asi nebude. Ne že by to, co v životě udělala bylo pěkné, že?" Pronesl Nathan ironicky. Sans se malinko uchechtl. Nath měl pravdu, že Margaret neměla v sobě ani kousek dobra. Po dobu, co jí znal, nedělal nic, co by pro ní nemělo jakýkoliv přínos. Aniž si to uvědomil, vyčerpáním znovu usnul a slyšel, jak si Nathan v jeho mysli zpívá nějakou píseň. Měl příjemný hlas a dokázal Sanse uklidnit natolik, aby se mu nezdály žádné noční můry.

No dobře.. tentokrát se tam nestalo nic tak hrozného.. 
(nic hrozného?! NATHAN UMŘEL, ALEX!!)
okey, okey.. hlavně klid, bruh :D 
Jak to tak vypadá, schyluje se nám k dalšímu shipu :3 
V další kapitole by se měli konečně objevit Gaster s Annie a Alexina skupina by se měla dostat do Margaretiny laboratoře. 
A jak to vypadá.. Nathan se stal něčím podobným jako je Erik pro Taru -_- 
(Ale nebude to tak navždy! Slibuju!!!)
*Alex hates making promises..* 
Pokud si nikdo nedokáže vybavit Jess v kostlivčí podobě, podívejte se u AnytCz na příběh Undertale Sans  
A nebo, pokud mi to Anyt dovolí, přidám obrázek XDD 
SEE YA LATER, BRUHtastic readers!!!