Howdy!! 
Vítám vás u další kapitolky!! YAAAY!!! 
*Jazz hands* 
Dneska vás potěším i nepotěším, ale to zjistíte sami ;) 
Užijte si to ;)

Jake se projížděl na koni po zaprášené cestě uprostřed Cansasu. Jake je fotograf jednoho cestopisného časopisu a tak je to dobrá příležitost, podívat se po světě. Zamlaskal na koně a rozjel se směrem na jeden vyšší vrchol, odkud by byl dobrý záběr na západ slunce. Kopyta klapala po kamenech a kůň spokojeně odfrkával. Kopec začal růst do výšky a hřebec najednou začal neklidně ržát. ,,Ale, Ale... klídek kamaráde," snažil se ho Jake uklidnit. Když vyjel nahoru na kopec, užasle vydechl. Byl to zatím ten nejhezčí západ slunce, co kdy viděl. Jeho tělem procházelo teplo z posledních slunečních paprsků. Z brašny vytáhl zrcadlovku a objektivem namířil na červeno-oranžový západ slunce. Co to... Zarazil se, když v čočce uviděl něco ležet v písku a hlíně. Fotoaparát zastrčil zpátky a škubl otěžemi směrem k cestě, která vedla dolů na prostranství.

Hřebec začal neklidně frkat, když se začaly blížit k tomu něčemu. Jake koně zastavil a zděšeně se díval na scénu před sebou. Na zemi před ním ležela žena s tmavě hnědými vlasy s menšími šedinami, možná od sluníčka. Roztrhané tričko, které ji odhalovalo tak vyhublé tělo, že ji byla viděti žebra. Opatrně slezl z koně a nejistě se blížil k nehybně ležící ženě. Klekl si před ní a ještě jednou si ji prohlédl.Na zápěstí měla zašitou příčnou ránu, která nebyla ještě úplně zahojená, ale vypadalo, že rána byla sterilně ošetřena asi tak před čtyřmi dny. Roztřesenými prsty shrnul ženě vlasy z obličeje a poté měl co dělat, aby se na místě nezhroutil. 

,,F-Frisk..?" Svoji malou sestřičku by poznal všude. I když byla vyhublá, měla stále svoje obličejové rysy. Rty měla popraskané od sluníčka a pod očima měla tmavé kruhy, ale stále to byla jeho sestra. Začal rychle jednat. Opatrně si ji vzal do náruče. Viděl, jak se ji zatřepotala víčka a pomalu otevřela oči. ,,J..ak..u..?" Když chtěla promluvit, z jejích úst vyšlo jen nějaké zachrčení. ,,Vydrž, Frisk.. všechno už bude v pohodě," utěšoval Jake svoji sestru, protože ji ze suchých očí začaly téct slzy a dělat slané cestičky na zaprášené tváři. 

Rychlým krokem došel ke koni a z brašny vytáhl láhev s vodou. Posadil se na kámen a hrdlo láhve přiložil k Frisčiným ústům. Jeho sestra upadla znovu do bezvědomí a tak ji smočil alespoň rty. Nevěděl, co si teď má myslet. Když už si zvykl na myšlenku, že přišel o sestru, najednou ji najde polomrtvou uprostřed Cansasu. Povzdechl si a chtěl vstát a nasednout s Frisk na koně, když v tom mu temenem hlavy projela ostrá bolest. Zamlžil se mu zrak a neviděl nic než jenom tmu. 

Když otevřel oči, ocitl se pod kamenným převisem, v příjemném chládku. S bolestí hlavy se vzpřímil do sedu a chvíli se zmateně díval okolo sebe. Pak mu pohled sjel na muže dřepícího u malého ohniště. Zasténal,když mu hlavou znova projela palčivá bolest. Muž se otočil směrem k němu a Jake měl pocit, že si někdo tam nahoře z něj dělá dobrej den. ,,Už si vzhůru, to je dobře.." usmál se mírně muž, kterého Jake znal už svých sedmatřicet let. ,,Tati..? Co ty tady děláš?" zvedl jedno obočí a zmateně se podíval na svého otce, kterému se na tváři objevil provinilý pohled.

,,No.. nechtěl jsem, aby ti taky Mag něco udělala, tak jsem tě sledoval a dával na tebe pozor.." ,,Počkej.. Taky něco neudělala..?" Potom se zarazil a pohledem sjel prostor pod převisem. ,,Frisk!" Přiběhl k ní a všiml si, že je pořád v bezvědomí. ,,Musíme ji dostat do nemocnice, jinak to nepřežije.." Teprve potom si Jake něco uvědomil. ,,Počkej.. Mag? Chceš říct, že tohle ji udělala vlastní máma?!" Bill přikývl a Jake tomu nechtěl věřit. Věděl, že jejich matka nemá Frisk moc v lásce, ale že by byla schopná ji takhle přizabít?!

 ,,A proč si to někomu sakra neřekl?! Mohli jsme je zachránit už mnohem dřív!" Bill se začal obhajovat. ,,Jak jsem to asi mohl říct?! Nechtěl jsem, aby šla i po tobě!" takhle tam na sebe chvíli křičeli, než se Jake uklidnil.
,,Jak dlouho to už víš?" zeptal se tichým hlasem. ,,Už od začátku.. od té doby, co se Frisk narodila,"Jake si povzdechl.
To je fakt skvělý! Už to ví od samého začátku a nehodlal s tim nic udělat..? To je celej on.. pomyslel si naštvaně.

Bill jakoby četl jeho myšlenky a odpověděl na jeho nevyslovenou otázku. Posadil se zpátky k ohništi a pokynul Jakovi,aby si sedl k němu. ,,Nemysli si, že jsem to nechtěl zarazit..Chtěl jsem to zarazit, ale nemohl jsem.. Už od té doby, co se Frisk narodila, Margaret věděla, že je vyjímečná. Už od narození měla vysokou úroveň ODHODLANOSTI a proto se k ní Mag chovala jako ke kusu hadru, aby ji tu schopnost oslabila. Když byli Frisk čtyři, místo toho, aby se jí ODHODLANOST snižovala z týrání a ponižování, naopak rostla díky touze utéct z domu.Ale uběhlo dalších sedm let bití a nadávek, než se ji utéct podařilo. A zbytek jejího příběhu znáš.. Ale to, co se ti snažím říct je, že jsem se to snažil zarazit. Nemohl jsem.. ne,že bych na to neměl, ale Margaret mě dopovala jednou látkou,která mi způsobovala nesnesitelnou bolest, když jsem se Frisk snažil jakkoliv pomoct. Dopovala mě i potom, co se Frisk vrátila z podzemí... potom, co se vdala...
i potom, co se ji narodili Alex s Thomem.. Ani nevíš jak moc jsem to chtěl zastavit! Ale ta bolest by mě zabila.." Po tváři mu stekla slza a zmizela v bílém plnovousu. Jake mu položil ruku na rameno a mírně se na svého otce usmál. ,,Chápu to, tati.. Nemusíš se omlouvat. Ale musíme teď dostat Frisk do nejbližší nemocnice, aby ji pomohli," 

Jen to dořekl, země se malinko otřásla. ,,Ehh.. cejtil si to taky?" Otřesy se začaly zvětšovat a nabírat na síle a země pod nimi začala praskat a deformovat se. Jake automaticky bežel, aby vzal Frisk do bezpečí. Když ji měl v náručí, země pod nimi se začala drolit. Ne..ne, ne, ne!! Rozeběhl se směrem ke konci převisu, ale i země před ním se otevřela.

Už jenom slyšel výkřik, když země pohltila jeho otce.
,,Tati,ne!" Ale v následující chvíli neměl kam utéct. Průrva se otevřela a Jakovi zmizela pevná půda pod nohama. S Frisk v náručí padal vzduchem a nadával na sebe, že zapomněl, že v Cansasu je teď období zemětřesení. Kolem něho se mísil chladný vzduch s prachem a úlomky kamenů, které ho řezaly do rukou. Pak jenom ucítil nepřirozené křupnutí a upadl do bezvědomí.

#oxidace

Takžeee... 
proč jsem taková svině, že?? XDDD
Zjistili jsme, že Frisk je naživu, sice ne úplně v pořádku, ale naživu 😛
Chtěla bych poděkovat Danhelka, že mi pomohla tuhle část vymyslet 😅
P.S. Těš se na další kapitolku, protože tam bude ten ship, co jsi vymyslela 😘

A ještě něco na vás 😇 
Co si myslíte, že se stane v příští kapitole?? 
Přežili ten pád všici tři??  
To si budete muset počkat!! 😝 
Zatím se mějte, Špunti!! 😘