Howdy!!! 
Druhá kapitola je na světe! 
Ale že to byl porod XD :D 
No.. snad se vám to bude líbit ;)

Frisk nevěděla, co říct. Byla úplně vyvedena z míry. Tohle vážně nečekala. Na tváři měla neurčitý výraz, který Sanse docela znervózňoval.

Že já to zkazil? Ptal se sám sebe.
Svou ruku spustila podél těla a hlavu sklonila tak, že se jí Sans nemohl podívat do očí.

,,Sansi.." podělal jsem to...
Po zátylku mu sjel pramínek ledově studeného potu.

,,Ty osle!" vykřikla najednou se slzami v očích. Fakt jsem to podělal... Sans měl pocit, jakoby se mu duše rozpadla na tisíc kousíčků. Úsměv mu pohasl a pomalu se postavil.
Nervózně a zklamaně zkřížil ruce na hrudníku. Na tváři měl hodně smutný výraz a už jenom čekal, kdy mu začnou téct slzy.

,,Promiň...měl jsem tušit, že--"
,,Samozřejmě, že ANO!" skočila mu najednou kolem krku, až ztratil rovnováhu. Bolestivě dopadl na záda a Frisk mu skončila na hrudníku.
,,UFF... Frisk? Co to-" ,,ANO! ANO! ANO! TISÍCKRÁT ANO!!"
Konečně se mu podívala do očí.

,,Frisk... Já jsem--" ,,JÁ JSEM TO VĚDĚL!!" si ze mě děláte srandu..?
Když Sans pootočil hlavu směrem, odkud se pro něj ozýval dost dobře známý hlas, uviděl Papyruse, jak vyskočil z jednoho keře a nadšeně tleskal.

Frisk stále ležela Na Sansovi, ale zdálo se, že mu to vůbec nevadí. Plácl se přes čelo, protože ho jeho brácha stále nepřestával překvapovat.
,,Papyrusi... Jako vážně?" ten přestal tleskat a pomalu vyšel k nim. Pomohl jim na nohy a pořád se usmíval.

,,EHH... PRÁVĚTEĎJSEMSIVZPOMNĚLŽEJSEMNECHALZAPNUTÝSPORÁKČAU!!" a odběhl někam pryč. Frisk se zachechtala a pak se otočila k Sansovi. Starostlivě se na něj podívala. 
,,Co se děje?" Sansi si ji jenom přitáhl k sobě a obličej ji zabořil do jemných vlasů.
,,Nic se neděje. Já jenom..." Z očí mu začaly téct slzy. ,,Myslel jsem, že řekneš ne..."

Frisk se od něj  kousíček odtáhla a s povzbudivým úsměvem se mu podívala do černých očí s malými bílými tečkami. ,,Tobě bych nikdy neřekla ne..." a stoupla si na špičky a vtiskla mu polibek. Sans jí ho s radostí oplatil.

Když se od sebe otdáhly, oba měli pocit, jakoby se znova a ještě hlouběji zamilovali do toho druhého. Jen tam tak stáli, drželi se za ruce a zamilovaně na sebe hleděli. 
Z hlubokého tranzu je vyrušilo zabrnění, které vycházelo ze Sansovy kapsi. 
Ten si povzdechl a s pohledem, který jakoby říkal: Proč voláte zrovna teď? , zašmátral v kapse a vytáhl svůj telefon.

Když se podíval na displej, hlasitě polkl. Frisk hned pochopila. Toriel...
Sans stiskl tlačítko na přijetí hovoru a opatrně si telefon přiložil k místu, kde by mělo být ucho. 

,,Ehh... ahoj Tori-" ,,NO NAZDAR, SANSI! KDE JSTE?! UŽ JE PŮL DESÁTÉ!!"  Sans si rychle odtáhl telefon od hlavy a i když to nebylo na reproduktor, Frisk docela jasně slyšela, co Toriel říká. Převzala si telefon. ,,Mami?" ,,O můj bože, Frisk..jsi v pořádku?" Frisk protočila očima. 
,,Ano, mami.. Jsem v pořádku. Promiň, že jsem včas nebyla doma... O něčem důležitém jsme se Sansem diskutovali..." a mrkla na Sanse. Ten trošku zmodral a potichu se zasmál. 
,,Dobře tedy... Tak už pojď domů, ať nemám o tebe starost," a Toriel zavěsila.

,,Tak to vypadá, že máme pro dnešek útrum, že?" řekl s menším úsměvem. Frisk si povzdechla a šťastně se na Sanse usmála. ,,Ale jen pro dnešek, že?" spiklenecky mrkla a chytla ho za ruku. 

Sans cítil. jak teplo, které s Frisčiny ruky vyzařovalo, mu prochází skrz dlaň přes celou ruku a zahřívalo mu duši. 
To samé cítila Frisk a nemohla ani slovem vyjádřit své pocity, které teď prožívala.
Teď to ještě říct mamce... pomyslela si Frisk. Sans s tím, že by to měl říct rodičům, problém neměl. Stejně už měl takový pocit, že už jim to Papyrus všechno prozradil.

Sans zbalil všechny drobnosti do piknikového koše a Frisk zatím složila deku. Podala ji Sansovi, který si ji přehodil přes ruku. Ruku v ruce opouštěli Waterfall, potom Snowdin. 
Na kraji Snowdinu potkali pár dětí, které si hráli se sněhem. Mezi nimi byl i Monster Kid. 

I když mu bylo kolem patnácti, tak se vůbec nezměnil. Pořád nosil své oranžovo-hnědé pončo a choval se tak jako vždycky. S úsměvem pozdravil Frisk a opřel se o ní. Frisk ho objala a něco mu pošeptala.

Monster Kid se zazubil a odběhl za svými vrstevníky. Frisk se zachechtala a vykročila dál. 
,,Co si mu řekla?" zeptal se se zájmem Sans. ,,Ále... jenom, že neřeknu jeho rodičům, kde je..." 
Sans se potichu zasmál a než se nadáli, byli před dveřmi do Ruin.

Chvíli tam mlčky stáli a ani jednomu se nechtělo odejít. Ale museli. Sice jenom pro dnešek, ale jim se to zdálo dost dlouho. 

,,Ehh.. Tak.. já radši půjdu..." Frisk se už chystala k odchodu, ale Sans ji ještě stihl zadržet. Chytil ji za zápěstí a otočil ji obličejem k sobě. Podíval se do jejích hlubokých očí, ve kterých bylo vidět hodně trápení, kterým si prošla. Teď v nich bylo vidět hlavně štěstí. 

Políbil ji a tenhle, i každý jejich polibek si vychutnával jako, kdyby byl jejich poslední. Odtáhl se a se škádlivým úsměvem vyplázl špičku jazyka. ,,Jenom pro dnešek, heh.." 
Naposled ji ten den objal, odtáhl se, usmál se a začal odcházet.
Pak se ještě otočil, zamával a počkal, až Frisk zmizí za mohutnými dveřmi. 

Opilý láskou se vracel zpátky do domu, kde žil společně se svým otcem Gasterem, matkou Annie a Papyrusem. 

Zrovna zavíral vchodové dveře a procházel obývákem, když do někoho  vrazil. Oba spadli na zem. ,,Co to sakra..? Sansi... zas tak malý nejsem, aby si mě musel přehlídnout.." Sans jakoby se probral z tranzu. ,,Ježiš... promiň tati, ale vážně jsem si tě nevšiml, heh," pomohl Gasterovi na nohy a nervózně se podrbal na zátylku. ,,Taaak... jámizimčus..." a teleportoval se do svého pokoje. 

,,Pfft.. po kom tohle dítě je," zašeptal si pro sebe. ,,Po kom asi. Přece po tobě, miláčku," ozvalo se za ním. Usmál se a otočil se. Jeho žena Annie se ze široka usmívala. ,,Ale je i po tobě, heh," Usmál se mile Gaster a dal své ženě pusu na čelo. Tak dlouho mi trvalo, než jsem tě našel.. 

Sans zatím ve svém pokoji přemýšlel nad vším, co snad bylo možné. 
Kde budou bydlet? Kdo je oddá? Koho pozvou? 

Ale tu nejhlavnější myšlenku zatím nevyhrabal.
Co když budou chtít založit rodinu? Je nějaká možnost? 

Nakonec usnul klidným spánkem, plným snů o budoucnosti, kterou stráví s člověkem, kterého nade vše miluje a nedopustí, aby to cokoliv nebo kdokoliv pokazil... 

Tak co?? Líbilo? 
Zatím jde všechno podle plánu :D 
Jo a neptejte se, jaktože má Gaster ženu, ju?? 
To je moje vlastní postava :) 
Zatím se mějte, špunti moji milovaní :*