Howdy!!
Za hoooodně dlouhou dobu jsem se dokopala k vydání další části tohohle canceru :)
Zprvu se chci omluvit, že jsem dlooouho nic nevydala a nevěnovala se psaní, ale mám teď starosti se štěňátkem :3 
Je to strašný torpédo, tak se mu musím plně věnovat :/ <3 
NOo... 
Snad se vám to bude líbit ;)

,,A-Ahoj... tati..." řekla s menším úsměvem Jess a začaly ji slzet oči. Nechtěla ale před ním plakat a tak dokázala slzy zadržet. Papyrus měl na tváři neurčitý výraz a udělalo se mu mdlo. Před očima se mu začala tvořit mlha a pak už viděl jenom tmu.

Když bezvládně spadl na zem, Jessica zalapala po dechu. Rychle sesedla z pohovky a klekla si k němu. Nikdy nepanikařila, ale teď nevěděla, co má dělat. Chtěla zavolat Gastera, ale netušila, kde by mohl být.

Malinko s ním zatřásla. Když začal pomalinku otevírat oči, oddechla si. Pocítila úlevu, když se pomalu posadil. Papyrus se chytil za hlavu a podíval se na Jess.

Zatajila dech, když si ji Papyrus přitáhl k sobě a pevně ji objal. Z očí ji začaly téct slzy a obličej mu zabořila do hrudi. Papyrus ji hladil po vlasech a užíval si její přítomnost. Byla Grace hodně podobná, ale zároveň měla i něco z něj.

I kdyby nečetl dopis, co mu napsala Grace, věděl, že Jess je jeho. Cítil mezi nimi duševní spojení, které nelze zfalšovat. Byl šťastný. Zjištění o Gracině smrti mu přineslo ale i velkou ránu, která byla zacelena Jessičiným příchodem.

Po chvíli se od sebe odtáhly a Papyrus se na ní s úsměvem podíval. ,,HEH.. MÁŠ MATČINY OČI.." Jessica se malinko začervenala. ,,To mi říká každý, kdo ji znal," Hřbetem ruky si setřela zbývající slzy. ,,Je mi líto, že ti o mě máma neřekla," zašeptala.

Papyrus zavrtěl hlavou. ,,ZA TO SE OMLOUVAT NEMUSÍŠ. GRACE MĚLA.. SVOJE DŮVODY,"
Jess nakonec přikývla.

Pap se na chvilku zamyslel. Pak vytáhl telefon a vyťukal do něj nějaké číslo. ,,AHOJ, MÁŠ ČAS?" řekl do telefonu. Pap se zasmál. ,,NE, NIC SE NEDĚJE.. VEZMI FRISK A DĚTI, CHCI VÁM NĚKOHO PŘEDSTAVIT," a ukončil hovor.

,,Komu jsi to volal?" zeptala se Jess se zájmem. Byl pro ní nezvyk, že mu začala tykat, ale když už je to její táta, bylo by divné, kdyby mu vykala. ,,SVÉMU BRATROVI," usmál se. ,,A když si řekl ,,Frisk" myslel si TU Frisk? Frisk Smith?" Pap přikývl.

Jessice se v očích objevili jiskřičky nadšení. ,,Tak to je úžasné! Já se osobně potkám s velvyslankyní! Nemůžu se dočkat. A jaký je tvůj bratr?" optala se. Papyrus protočil očima.

,,JE TO STRAŠNÝ VTIPÁLEK, ALE NESMÍŠ BRÁT JEHO VTIPY VÁŽNĚ, HEH. ALE JINAK JE HODNÝ," ujistil ji, když si Jess uvědomila, že uvidí dalšího mluvícího kostlivce.

,,Tvůj táta je taky moc hodný," uznala a Pap přikývl. ,,JO, TO MÁŠ PRAVDU, ALE TO SI NEPOTKALA JEŠTĚ MOJI MAMKU," Jess nasadila úsměv. ,,Tak to se těšm, až ji potkám," Byla z toho všeho vyhypovaná a trochu zapomněla na své trápení.

Já ti říkala, že všechno dopadne v pořádku, ozvala se Luna, která stále ležela na pohovce.
V jejích fialových očích bylo vidět štěstí, které s Jess sdílela. Dívka vstala a Lunu objala. ,,Děkuju.." zašeptala. ,,NENÍ TO NÁHODOU TA KOČKA, KTEROU JSEM DAL GRACE?" ozval se Papyrus.

Jess pokrčila rameny. ,,Od mamky jsem ji dostala, když jsem byla ještě hodně malá, ale až teď začala Luna se mnou mluvit. Jsem ráda, že ji mám. Kdyby nebylo jí, asi bych udělala nějakou blbost,"

Zaslechly cvaknutí kliky. ,,Budete celý mokrý, nechte ten sníh na pokoji," ozval se hluboký, trochu chraplavý hlas, který doprovázel jemný, ženský hlas. ,,Ale zlato.. nech je být, jsou to ještě děti. Sám se občas chováš jako, kdyby jsi byl v jejich věku,"

Do obýváku vešel kostlivec, menší než je Papyrus a žena s hnědými vlasy pod ramena.
No počkat.. Jessica si uvědomila, že to je ta žena, které se ptala na cestu! Zrudla a na momentík si schovala obličej do kapuce. ,,Čau, Papy! Tak koho si nám to chtěl představit?" pozdravil kostlivec Papyruse.

,,AHOJ, POJĎTE SI SEDNOUT, MYSLÍM, ŽE TOHLE VÁS DOSTANE NA KOLENA.." Žena pozvedla jedno obočí a všichni čtyři si sedli do obýváku. Kostlivec se podezřívavě podíval na Jess a ji ten pohled propaloval. Ale nedala to na sobě znát.

,,TAKŽE.. JAK BYCH ZAČAL.." Papyrus nevěděl, jak začít. ,,JESS, TOHLE JE MŮJ BRATR SANS A JEHO ŽENA FRISK A TOHLE..." Položil Jess ruku na rameno a dodal si tím odvahu. 
,,JE MOJE DCERA,"

Sansovi zčernaly oči a Frisk si zakryla ústa rukou. ,,Ehm...těší mě," pozdravila nejistě Jess. 
Sans zamrkal a v očích se mu znovu objevily bílé tečky. Nikdo nevěděl, co říct. Trapné ticho nakonec prolomila Frisk, která se na Jess mile usmála.

,,Jsme rádi, že jsi tu s námi. A Grace..?"Jessica zavrtěla hlavou. ,,To je mi líto," Jess se jenom mírně usmála. ,,Nemusí.. alespoň se už netrápí,"

,,Mami! Mami! Alex mi hodila sněhovou kouli do oka!" přiběhl malý kostlivec v černé mikině a džinách. ,,Ale byla to nehoda!" objahovala se černovlasá dívka v hnědé kožené bundě a černých legínách.

Sans s Frisk si unaveně pozvdechli. ,,Radši se přestaňte hádat a pojďte na chvíli za námi," pokynul jim rukou Sans. Alex si sedla vedle Sanse a Thom vedle Frisk, aby byli od sebe co nejdál.
,,Alexo, Thome? Tohle je vaše sestřenka Jess," představila ji Frisk.

,,Ahojte, vy dva," Jess cítila napětí mezi přítomnými dospělými a tak ji napadlo vzít děcka ven. 
,,Pojďte za mnou, něco vám ukážu," mrkla a usmála se. Obě děcka se na ní se zvědavostí podívali a společně šli ven do zasněženého Snowdinu.

Když všechny tři děcka zmizeli za dveřmi, Sans upřel pohled na svého bratra. ,,Nechceš to ještě otestovat?" Frisk do něj žďuchla a Sans sykl. Papyrus zavrtěl hlavou. ,,JSEM SI JISTÝ, ŽE JE TO MOJE DCERA," pronesl jistě.

Najednou z venku uslyšeli křik. Všichni tři vyskočili a beželi ke dveřím. Když je otevřeli, jejich pohled ulpěl na Jess, jak klečí ve sněhu a v náručí drží Thomase,kterému po tvářích tekly slzy. Jednou rukou mu tiskla zápěstí. Mezi prsty ji prozařovalo zelené světlo a mezitím se snažila Thoma uklidnit.

,,Yep, je to tvoje dcera," uchechtl se Sans a vyšel směrem k nim. ,,Co se stalo?" zeptal se a děcka se na něj otočili. ,,U-upadl a zlomil s-si z-zápěstí...a-ale už to m-má v p-pořádku!" Sans nadzvedl imaginární obočí.  ,,Ty se mě bojíš?" Jess trochu sklonila hlavu. ,,Malinko...? Všimla jsem si toho pohledu, když jste mě uviděl.. Máte o svého bratra starost, že?"

Sans si povzdechl. ,,Za to promiň. Jo, mám o něj starost. Prostě jsem si nebyl jistý, jestli ti věřit nebo ne. Ale teď vim, že ti věřit můžu," usmál se na ní.

,,Jako vážně, že usnul?" zasmál se. ,,To jsem ho uspala já, aby se nevrtěl," Sans uznale přikývl a otočil se na Alex. ,,Dojdi za mamkou a řekni ji, že je všechno v pořádku," Alex přikývla a odešla za Frisk, která měla na tváři starostlivý výraz.

,,Tak mi ho puč, já ho odnesu dovnitř," řekl Sans mírně a natahoval ruce ke spícímu Thomasovi. Jess zavrtěla hlavou. ,,Nu-uh! Musím mu tu ránu držet, jinak se nezacelí," Potom něco vyslovila a s modrofialovým světlem zmizela.

,,Sansi? Vypadá to, že se Jess teleportovala dovnitř! Sedí na pohovce!" zavolala na něj Frisk a Sans se s překvapeným výrazem postavil. Oklepal si kalhoty od sněhu a vydal se zpátky do vyhřátého domu.

Všichni se sesedli kolem Jess, která stále léčila Thomovi zlomené zápěstí. Bylo vidět, že ji léčení vyčerpává a když byla rána zacelená, unaveně vydechla přebytečný vzduch. Thoma položila vedle sebe a vyčerpaně se vmáčkla do opěradla pohovky.

,,Necháme ho chvilku prospat..." poznamenala a sama zavřela oči. Za malý moment klidně oddechovala. Papyrus přes ní přehodil přikrývku a sedl si do křesla.

,,Je vážně dobrá, že?" ozvalo se  se najednou za nimi. Všichni se s leknutím otočili a Gaster se na ně hravě usmál. ,,Tati... " Plácl se přes čelo Sans. Gaster se zachechtal. ,,No co je? Oplácím ti to," Sans protočil očima. Když byl malý a Gaster na něčem soustředěně pracoval a musel se tomu plně věnovat, Sans ho taky takhle děsil.

Sans jenom něco zamručel a znova upřel pohled na Jess. Hodně mu připomínala Grace. Upřímně si Sans myslel, že je Grace mrtvá, ale nečekal, že po dvanácti letech se Papyrusovi do života připlete jeho dcera, kterou dnes viděl poprvé. Ale byl rád, že je jeho bratr zase šťastný.

,,Tak my vyrazíme," ozvala se Frisk. Sans se probral ze zamyšlení a mlčky přikývl. Ještě spícího Thomase vzal do náruče. Alex se ho chytila za cíp mikiny a Frisk se do něj zavěsila. ,,Zatím se tu mějte.." rozloučil se a teleportoval svojí rodinu domů.

,,Až řekneme Taře, že je Grace po smrti, bude hodně smutná," poznamenal Gaster, když si sedl do křesla naproti Papyrusovi. Ten jenom přikývl. Gaster má pravdu, že Gracino úmrtí Taru hodně zasáhne. Byly nejlepší kamarádky.

,,POMŮŽEŠ MI NĚCO UVAŘIT? URČITĚ BUDE MÍT HLAD," zeptal se Papyrus Gastera, který s úsměvem přikývl. ,,Samozřejmě. A co to bude?" zeptal se. Papyrus se ušklíbl. ,,CHTĚL BYCH ZKUSIT NĚCO NOVÉHO, KDYŽ JSEM SI KOUPIL TU NOVOU KUCHAŘKU,"

,,Tak to prolistujeme a něco ukuchtíme," poplácal ho po zádech Gaster. Společně odešli do kuchyně a nechali Jesss pokojeně spát na pohovce.

#oxidace

Tak jak se vám kapitolka líbila?? 
Zprvu jsem měla v plánu, že by Sans nebyl na Jess takhle milej 
(Noo.. ještěže jsem to změnila XD ) 
Chci upozornit, že v příští kapitole bude další timeskip tak asi o 5 let.. 
(Timeskipy jsou hrozný, já víííím X3 ) 
V příští kapitole bude mít Sans narozky!!! Yaaay!! 
Do komentářů můžete hádat, co od Frisk a od dětí dostane :)
A co Annie s Gasterem dostanou k výročí?? 
Taky můžete hádat!! :D 
Tak se zatím mějte, Špunti!!