Howdy!!!
Vítám vás u další kapitoly 😘
Snad se vám bude líbit 😋😊

,,Papyrus... Někam šel a nikomu neřekl kam.." V očích všech se objevil šok a strach. 
,,Frisk, buď tady s Alphys, já ho jdu najít.." Frisk jenom přikývla, protože se vážně necítila na to, že by běhala někde po podzemí.

Když Sans s Gasterem za modrofialového záblesku zmizeli, Frisk se otočila na Alphys. ,,Myslíš, že je v pořádku?" Alphys nejistě sepjala ruce.
,,M-musíme v-v to d-doufat..
N-nechceš heřmánkový č-čaj? J-jsi nějak p-pobledlá," Frisk přikývla. ,,To by bylo fajn, díky..."

Annie netrpělivě přecházela po místnosti a kdyby měla nehty, začala by si je okusovat. Místo toho jenom žmoulala v ruce svůj šátek. Kde sakra je?! Pomyslela si. Když si všimla fialovomodré záře, rychle se otočila a běžela k nim. ,,Annie? Hlavně se uklidni..." snažil se ji uklidnit Gaster. ,,Jak se mám uklidnit, když náš mladší syn je bůhvíkde?!"

,,My ho najdeme, mami..." Položil ji Sans ruku na rameno. ,,Tak jdeme," řekl potom. Gaster dal Annie pusu na čelo. ,,Zůstaň tady, kdyby se vrátil.."Annie s menším úsměvem přikývla.

Tentokrát se nepřemístili pomocí magie, ale rozhodli se projít klidně celé podzemí pěšky. Venku před domem se Sans otočil na Gastera. ,,Nemohl se dostat daleko. Neumí se teleportovat.." Gaster přikývl.
,,Máš pravdu.. Já půjdu směrem k Ruinám a zkusím poprosit Tori o pomoc.." ,,Dobře.. Já půjdu směr Waterfall.." Rozešli se, každý určeným směrem.

Sans prošel Snowdinem a došel na kraj Waterfallu. Cestou se ptal kolemjdoucích, jestli Papyruse neviděli, ale u žádného neuspěl. Povzdechl si a zkusil chodbu s Ozvěnovými květinami.
Když kolem jedné procházel, uslyšel šepot. ,,Vrať se zpátky..." Pokračoval dál a květiny šeptaly další věty. ,,Kam si zmizela?"
,,Co jsem udělal, že si musela zmizet?!" Když procházel kolem poslední Ozvěnové květiny, která vydávala jenom pláč, uviděl ho.

Papyrus seděl pod jeskynní klenbou, která byla poseta různobarevnými krystaly, které připomínaly hvězdy na povrchu. Seděl nepřirozeně nehybně. Sans k němu pomalu šel a když stál těsně za ním, zčernaly mu oči.

Pap...Co to sakra..?! Přes Papyho rameno viděl, že Pap drží v ruce kuchyňský nůž. Na obouch vřetenních kostech se skvěli krvavé šrámy. Sans ho pomalu obešel a klekl si před něj. 
,,Hej, Paps... To jsem já, Sans.." řekl potichu. Papyrus zvedl hlavu a podíval se Sansovi do očí.

Sans se pomalu natahoval k jeho ruce s nožem. Když už chtěl nůž chytit, tak Papyrus najednou rukou cukl a Sansova dlaň sjela po ostré čepeli. Sans sykl bolestí a stáhl ruku zpátky. Papyrus se podíval na Sanse, jak se drží za ruku a potom na nůž.

,,Já si teď ten nůž opatrně od tebe vezmu, dobře?" Znova k němu natáhl ruku. Nůž vypadl Papyrusovi z ruky a rukama si zakryl obličej. Sans odhodil nůž daleko od nich. Potom se přiblížil ke svému bratrovi.
,,Hej..všechno bude dobrý, slibuju.. jenom se na mě podívej.." řekl Sans potichu.

Papyrus k němu zvedl pohled.
Z očí mu tekly slzy a jeho ruce se začaly pomalu natahovat k Sansovi. Sans ho pevně objal. ,,Ale, ale.. šš.. " Snažil se ho uklidnit. Papyrusovi se od vzlyků třásla ramena.
 ,,V-VŠECHNO M-MI J-JÍ T-TO
T-TU PŘIPOMÍNÁ.." Sans ho začal hladit po zádech.

,,Já vím, že je to pro tebe těžký... Ale to neni důvod, aby sis ubližoval.." Papyrus přestal brečet a malinko se od Sanse odtáhl. Podíval se na svá předloktí. ,,M-MYSLEL JSEM, 
Ž-ŽE J-JE TO J-JENOM Š-ŠPATNÝ
S-SEN... CH-CHTĚL JSEM S-SE
P-ROBUDIT..."

Pak si všiml krvavé řezné rány na Sansově dlani. ,,S-SANSI...
P-PROMIŇ.." Měl zase slzy na krajíčku. ,,No tak... to nic není.." Chytil Papyho za zápěstí a podíval se mu do očí. 
,,Co kdybychom šli domů...Máma má o tebe strach.." řekl Sans s menším úsměvem.

Pap si setřel zbývající slzy a mlčky přikývl. Sans mu pomohl vstát. Mlčky se společně vydali zpátky do Snowdinu.

Annie nervózně přešlapovala po obýváku a stále žmoulala svůj šátek. Pak z okna viděla Sanse a Papyruse, jak se přibližují k domu. Rychle vyběhla ven. Těsně před dvojicí se zastavila. 
Zčernaly jí oči.
,,Kde si u Asgora byl?! Víš, jaký jsem o tebe měla strach?!"

Papyrus zahanbeně sklonil hlavu. ,,OMLOUVÁM SE, MAMI... UŽ TO NEUDĚLÁM.." Annie se vrátili oči do normálu. Pak si všimla krvavých šrámů na Papyrusových rukách. Hned si uvědomila, proč je má, ale nic neřekla. Povzdechla si a poslala jak Sanse, tak Papyruse dovnitř.

Vytočila Gasterovo číslo a ten jí to po pár zvoněních zvedl. ,,Už se můžeš vrátit, Dingu... Sans ho našel. Je v pořádku, ale..." povzdechla si a pokračovala.
,,Pořezal si ruce.." ,,Cože?!" Gaster trochu ztišil hlas. ,,Hned jsem doma.." a ukončil hovor.

Annie vešla do domu. Viděla, jak Sans hledá lékarničku. ,,Lékarnička je v koupelně ve skříňce," řekla. Sans se jenom uchechtl a vydal se tedy do koupelny. Annie si všimla, že má Sans pravou ruku pořád v kapse.

Když se Sans vrátil s lékarničkou, Annie si ji převzala. Pomalu začala obvazovat obě Papyrusovi ruce. ,,Ehmm... Když už seš v tom, mohl bych tě o něco poprosit?" zeptal se jakoby nenápadně Sans. Annie se k němu otočila. Sans vytáhl  ruku zatnutou v pěst z kapsy a pomalu ruku rozevřel.

Annie se naskytl pohled na řeznou ránu, ze které tekla krev. ,,Jak se ti to stalo?" zeptala se, když ránu vyčistila a začala ji pomalu obvazovat. ,,Chtěl jsem Papovi sebrat nůž z ruky, ale chytil jsem čepel..." řekl potichu.

S fialovou září se v obýváku objevil Gaster. Podíval se na Papyruse, který seděl na gauči s koleny přitisknuté k čelu a na Annie, jak obvazuje Sansovi ruku. Přejel si rukou po obličeji a s povzdechem si sedl do křesla.

když měl ruku ošetřenou, Sans poděkoval a strčil si ruku zpátky do kapsy.
Chvíli bylo nepříjemné, hodně nepříjemné ticho, které prolomil Sans. ,,Mami?" Annie zvedla k němu hlavu. ,,Hádej co," Annie na něj hodila pohled, který říkal, že zrovna není chvíle na jeho přihlouplé vtipy.
,,Hádat nebudu,"

Sans protočil očima.
,,Ehm.. Co bys dělala, kdyby ti někdo začal říkat, ,,babi"?" Annie se v očích objevilo překvapení. ,,No.. jestli tím myslíš, že bys mi říkal babi, tak na to zapomeň, ale... Jestli myslíš to, že už chystáte postýlku, tak jsem za vás oba ráda!" Na tváři se jí objevil široký úsměv.

Sans se potom podíval na Papyho, který stále seděl zabalený v klubíčku. ,,Jestli se na to cítíš, mohli bychom vyrazit..." Pap zvedl hlavu a mlčky přikývl. ,,Papyho si bereme na nějaký čas k sobě, aby se trošku srovnal," vysvětlil Sans, když se na něj Annie nechápavě podívala.

Pap si odešel do pokoje pro nějaké věci. Na stole se skvěla fotografie za popraskaným sklíčkem.
Při pohledu na ní si povzdechl a fotku položil tak, aby na ní nebylo vidět. Popadl menší batoh a do něj naházel jenom nějaké oblečení.

Když sešel dolů ze schodů, Sans se na něj pousmál. Papyrus mu ale úsměv neopětoval. Annie ještě došla k Papyrusovi objala ho. Pap jí obětí opětoval.
,,Buď na sebe opatrný..."zašeptal a vtiskla mu pusu na čelo.

,,Dohlídni na to, aby Frisk byla v klidu, jasný?" ozval se Gaster a Sans přikývl. S modrou září zmizeli a za minutku stály v obývací místnosti v laboratoři.

Když chtěl Sans něco říct, uslyšel zapštění. Ohlédl se a viděl Alphys, jak si zakrývá ústa ukazováčkem a naznačuje jim, aby byli potichu. ,,F-Frisk usnula n-na pohovce.." zašeptala. Sans se na ní podíval a malinko se usmál. Sedl si na kraj pohovky a zastrčil ji pramen vlasů za ucho.

Koukl se na hodinky a zjistil, že už je tak trochu večer. ,,Díky, žes jí tu pohlídala, Al.." řekl s úsměvem a vzal si Frisk opatrně do náruče. Malinko se zavrtěla a zamžourala. ,,Promiň, nechtěl jsem tě probudit.." usmál se.
,,Tak co... Našel si ho?" zeptala se starostlivě.

Sans přikývl. ,,Mhmm.. Ode dneška bude u nás, tak jak si řekla," Frisk se ohlédla a viděla tam stát Papyho. Všimla si také obvázaných rukou a nejistě se podívala na Sanse. Jenom zavrtěl hlavou. Poprosila ho, jestli by je mohl už přemístit domů, že by si chtěla doma ještě lehnout. Sans přikývl.

Rozsvítilo se mu oko připravil se na teleportaci. Podíval se ještě na Al, která tam s úsměvem stála. ,,Pozdravuj Undyne," rozloučili se a Sans je přemístil k nim domů.

,,Počkej tady, ju?" řekl Papyrusovi a odnesl Frisk do ložnice. Položil ji na postel a přikryl dekou.
,,Tak jak je ti?" zeptal se starostlivě. Frisk se unaveně usmála. ,,Teď, když to víš, tak dobře.." Sans jí dal pusu na tvář. ,,Hezky se vyspi, lásko..." Frisk s úsměvem zavřela oči a za chvilinku spala jako zabitá.

Potichu za sebou zavřel dveře a šel znova do obýváku, kde seděl Papyrus a nepřítomně se díval do země. Sans šel do kuchyně, která byla s obývákem spojená a natočil do sklenice vodu. Odněkaď vyhrabal prášky na spaní a všechno to donesl Papyrusovi.

,,Tady máš, alespoň bez problémů usneš," řekl Sans a podal mu to. Papyrus si je vděčně vzal a spolk dvě malé pilulky, které následně zapil vodou. ,,DÍKY..." zašeptal.

,,Tak pojď, odvedu tě do postele..." Sans byl docela unavený z toho všeho, co se dneska stalo. Odvedl Papyho do pokoje pro hosty a sedl si na kraj postele. Čekal, až Papyrus usne a zatím přemýšlel. ,,Ahhh...Grace, kdybys jenom věděla, jak Papyrusovi chybíš... " povzdechl si a oknem se podíval na noční oblohu.

Když si byl jistý, že Papyrus doopravdy spí, tak se vrátil za Frisk do ložnice. Když se svlékl a jenom v kraťasech vlezl do postele, všiml si, že Frisk nespí. ,,Jak je na tom?" zeptala se potichu. Sans si ji přitáhl k sobě a Frisk se k němu přitulila.
,,Ne moc dobře.. Kdybych ho našel dýl, tak by..." nedořekl to, protože se mu to až moc příčilo. Vážně by byl schopný se zabít...? pomyslel si sklíčeně.

,,Nemysli na takovéhle věci. Sice jsem měla jít zítra do práce, ale zůstanu doma, abych ho ohlídala, dobře?" Malinko se pousmála. Sans ji úsměv opětoval. ,,Dobře.." Vtiskl ji polibek do vlasů. Frisk za chvíli usnula, ale Sans stále byl vzhůru, i když věděl, že jde další den do práce. Hladil Frisk po vlasech a koukal se do stropu.

Byl jak šťastný z toho, že s Frisk budou mít prcka, ale zároveň měl velké obavy z toho, jak se bude vyvíjet Papyrusova psychika. Nakonec zavřel oči a usnul bezesným spánkem.

Tak teď si pro mě karma přijde stoprocentně 😑😒
Proč já vůbec existuju!!!
Nejenom, že kazím život lidem v reálu, ale taky postavám v knížkách 😞😒😫
Nooo.. snad se vám to líbilo 😏
Zatím se mějte, Špunti 😘