Howdy!!
Jsem tu po dalším porodu s další kapčou!!!
Tahle knížka mě začala bavit a doufám, že ji dokončím...
hmm.. šestý smysl mi zase říká, že se tu někdo dá asi dohromady.
BTW... užijte si to!

,,Dám ti vybrat. Můžeme ti dát sádru nebo jenom ortézu. S tou se to ale bude léčit dýl a nebudeš moct skoro vůbec chodit," řekla Fur, když se podívala na rentgenový snímek Frisčina kotníku. Frisk se na chvíli zamyslela.

,,Hm... dej mi prosimtě jenom ortézu. Se sádrou bych vypadala jako idiot, heh," uchechtla se Frisk. Sans stál opřený o zeď s rukama založenýma na hrudi a přemýšlel. Fakt je Margaret taková mrcha? Nepřekresloval si jenom pohled na ní?

,,Sansi? Mohl bys mi prosím pomoct?" Trhl hlavou a podíval se na Frisk. Kývl a vzal si ji znova do náručí. ,,Tak se mějte, vy dva. A hodně štěstí!" Fur se na ně usmála a sestřička za nimi zavřela dveře.

Když procházeli chodbou k východu, Frisk se na Sanse podívala. ,,Děje se něco?" zeptala se ho starostlivě. Zavrtěl hlavou. ,,Ne to je v pohodě..." Frisk vycítila, že o tom Sans nechce mluvit, tak se jenom opřela o jeho hruď a nechala se donést až k autu, kde už na ně čekala Tara.

,,Tak co, jedeme?" Oba dva kývli a nasedli na zadní sedadlo. Tara se protáhla a sedla si za volant.
Bez jediného problému nastartovala auto a vyjeli z nemocničního parkoviště.

Po celou dobu mlčeli, jenom Sans si broukal nějakou melodii. Hladil svoji ženu po rameni a Frisk se mu opírala o hruď.

Tara zahla na odbočku, která vedla k parku a musela zpomalit, protože ji z ničehonic začala bolet hlava. Zatnula zuby, ale bylo to ještě horší. Eriku... řiď prosimtě místo mě.. tohle nezvládnu... řekla slabým hlasem. Dobře, hlavně v klidu jo? Erik převzal kontrolu nad Tařiným tělem.

Bolest stále procházela Tařinou hlavou, ale byla o mnoho menší, než když byla její mysl tam, kde má být.
Jsi v pořádku? Zeptal se jí Erik se starostí. Jo, asi jo... Vůbec nevím, co to bylo..

Po chvíli bolest zmizela úplně. Tak co? V pohodě? Asi jo... už si to převezmu... řekla unaveně Tara. Vrátila se do svého těla a pevně stiskla volant. Frisk si všimla, že je Tara v křeči. ,,Taro? Jsi v pořádku?" Tara kývla, ale mlčela a pozorně se věnovala řízení.

Frisk se nejistě podívala na Sanse a ten ji pohled opětoval. Ale potom zavrtěl hlavou.
Povzdechla si a zavrtala se do Sansovy náruče.

Tara si úlevně oddechla, když zaparkovala před parkem a vypnula motor. Unaveně se opřela o sedačku a vydechla přebytečný vzduch. Zvládla jsem to... pomyslela si.

Mezitím Sans pomohl Frisk vylézt z auta. Frisk se opřela o berle a pomalu pajdala. Sans byl blízko ní, kdyby náhodou upadla. Jako pvní si jich všimla Shade, která k nim pomalu přiběhla.

,,No tys to teda vyvedla. Jak dlouho budeš mít ty fofrklacky?" Frisk se malinko usmála. ,,Něco kolem tří týdnů. Jak to tady šlo, když jsme tu nebyli?" zeptala se. Shade se uchechtla. ,,Dalo se to. Chaře se udělalo trošku špatně, tak ji Azzy odvezl dom. Jo a zjistila jsem, že Jake je asi neplodnej, hehe.. Prej se převtělil na vola, heh.."

Sans a Frisk se na sebe podívali s nechápavým pohledem. Pak se otočili na Shade. Všichni tři chytli neuvěřitelný záchvat smíchu. Frisk se přestala smát jako první a musela poplácat Sanse po zádech, protože z nedostatku vzduchu začal jenom sípat.

,,Uuuuuf...Kdybych měl plíce, asi bych, uf, o ně přišel..." Uchechtl se a protřel si oči. ,,Radši se k tomu nebudu vyjadřovat. Jsem ráda, že se tu nic nestalo," Frisk se usmála. Ráda by si přešlápla, ale to bohužel nešlo. ,,Mohli bychom si někam sednout?"

,,Jo, jo... samozřejmě," Sans ji dovedl k jednomu stolu a Frisk se vděčně posadila. Berle opřela vedle sebe. Najednou se na židli vedle ní s menším fialovým zábleskem objevil Gaster. Frisk se strašně lekla a položila si ruku na srdce. ,,Sakra! Tohle mi nedělejte! Narozdíl od vás, můžu dostat infarkt!" vydechla přebytečný vzduch.

Shade i Sanse se zasmáli a spolu s nimi i Gaster. ,,Ha-Ha-Ha... To bylo vážně vtipný..." řekla Frisk ironicky. ,,Tak promiň, lásko..." Sans ji dal pusu na tvář a Frisk hrála na oko uraženou. ,,Ale no tak.. nemůžeš být naštvaná navěky..." Sans se spiklenecky usmál. Frisk se šibalsky usmála. ,,Máš pravdu. Na tebe se nejde zlobit, heh.." vtiskla Sansovi pusu na čelo a znova se usmála. ,,Já vím, jsem prostě užasnej," mrkl.

Frisk se potom otočila na Gastera. ,,Taaak... Co jste potřeboval, že jste mi málem přivodil zástavu srdce?"
Gaster se podrbal za krkem. ,,Mohli byste jít za mnou? S Asgorem, Toriel a Annie pro vás něco máme," Frisk zvedla jedno obočí. ,,Nemohli byste přijít sem? Ještě mi to s těmi berlemi moc nejde.." Gaster s úsměvem přikývl. ,,Jistě, já je sem přivedu," luskl a zmizel.

,,Hmm... to by mě zajímalo, co to je..." nadhodil Sans. ,,Ugh... všichni ví, že překvapení nemám ráda a stejně pořád něco chystají.. Jako ta oslava narozenin, pamatuješ?" Sans s úsměvem přikývl.
,,Mhmm... To se mamka s Papym předvedli,"

,,Oh, Frisk!" uslyšela hlas Toriel. Zvedla hlavu a viděla Asgora, jak má jednu ruku okolo Torielina pasu a Gastera s Annie. Že by? Řekla si Frisk při pohledu na svoji adoptivní matku.
,,Jsem v pořádku, mám jenom ortézu.." uklidnila Toriel.

Všichni čtyři dospěláci se na sebe podívali. Toriel a Annie se uchechtli, protože ani Asgore, ani Gaster nevěděli, co dělat. ,,Takže naše milé děti, když už jste svoji, budete něco potřebovat," začala Tori. ,,Na tohle jsme se složili všichni čtyři, aby jste měli něco na začátek,"

Annie natáhla ruce a v nich byla menší krabička, svázaná modročervenou stužkou. Sans ji vzal opatrně do rukou a natáhl se s ní k Frisk. ,,Společně?" ,,Společně.." Oba zatáhli za jeden kousek stužky a ta se bez problémů rozvázala.

Otevřeli krabičku a v ní se skvěl klíček. Frisk a Sans se udiveně podívali na své rodiče. ,,Říkali jsme si, že když už budete svoji, budete chtít bydlet sami," usmál se Asgore a ostatní přikývli. Frisk se v očích začaly hromadit slzy. ,,Mami...Tati..." setřela si slzu a šťastně se usmála. ,,Kdybych mohla, tak bych vyskočila a objala vás!" Toriel s Asgorem k ní došli a pevně ji objali.

,,Mami, tati?" Sans popošel ke svým rodičům. Annie ho pohladila po tváři. ,,Tohle je to nejmenší, co můžeme udělat. Zasloužíš si být šťastný.." řekl Gaster a společně s Annie ho objali. ,,Mockrát vám děkuju.." zašeptal a objetí opětoval.

-----------

Hosté se začali rozcházet do svých domovů.
,,Uvidíme se ještě někdy?" zeptala se s menším úsměvem Grace. Papyrus se usmál a dal jí pusu na čelo. ,,KDYKOLIV BUDEŠ CHTÍT," rozloučili se a Sans Papyho šťouchl do žeber.

,,Ty se nezdáš, heh.." Papyrus si promnul žebra. ,,RADŠI MLČ A NEKAŽ TENHLE MOMENT," zamilovaně si povzdechl. Sans si odfrkl.

Azzy tam stále byl a o něčem si povídal se svými rodiči. ,,Snad je Chara doma v pořádku.. nemůžu se jí dovolat.." slyšela Tara, jak Azzy říká Toriel a Asgorovi. Toriel mu s menším úsměvem řekla: ,,Asi jenom usnula, uvidíš..." snažila se ho uklidnit a jako vždycky se jí to povedlo.

,,Máš pravdu, jako vždycky," řekl Asriel a malinko se pousmál. Toriel ho objala a Asriel ji obětí opětoval. Pak si Asgore odkašlal. ,,Ahem.. synku? Asi tu máš společnost,"
Asriel se odtáhl od své matky a podíval se na Taru. ,,Tak co? Připravená do novýho domova?" Azzy se zazubil a jeho úsměv odhalil malé špičáčky. Tara s úsměvem kývla.

Pak si uvědomila, že se nepředstavila Asrielovým rodičům. ,,Ehmm... zapomněla jsem se představit, jsem Tara Nightingale. Moc mě těší, Vaše Veličenstva," a malinko se uklonila.

Toriel s Asgorem se zasmáli a Tara zvedla obočí. ,,Prosím, říkej nám jménem.. já jsem Toriel a tohle je Asgore," Tori se usmála. Tara s úsměvem přikývla. ,,Tak pojď, ať jsme co nejdřív doma.." Azzy se rozloučil se svými rodiči a s Tarou odjel k sobě domů.

,,Tak mi taky půjdeme, už je pozdě.." Toriel se otočila směrem k novomanželům.
Frisk nejdřív dopajdala k Toriel a Asgorovi, které ještě jednou objala a potom k Annie a Gasterovi. Ty objala také. ,,Snad se vám bude líbit.." řekla Annie, když všichni začali odcházet a zůstali tam akorát Sans a Frisk.

,,To byl ten nejúžasnější den..." povzdechla si Frisk unaveně a opřela si hlavu o Sansovo rameno.
,,Ano byl... kdyby se ti nic nestalo..." V Sansově hlase bylo něco, co v něm Frisk ještě neslyšela.
,,Ale no tak, lásko, to nic není... za pár týdnů bude ortéza pryč a všechno bude v pořádku.."

Sans ji jednou rukou objal a společně se dívali na západ slunce. ,,Já vím, promiň..."

,,Tak co? Půjdeme se podívat do našeho nového domu?" nasadil Sans po chvíli mlčení úsměv.
Frisk se na něj také s úsměvem podívala. ,,Nechtěl si říct "domov"?"

,,Samozřejmě," Vtiskl jí menší polibek a pomocí magie si ji vyhodil na záda. Frisk sepjala ruce a Sans nechal berle levitovat, aby se s nimi nemuseli tahat.

Pomalým krokem šel ulicí směrem k jejich novému domovu. Frisk si mu na rameno položila hlavu a nedobrovolně se ji začaly zavírat oči. Za chvilku jí spadla víčka a spokojeně usnula.

Sans si všiml, že Frisk usnula a tak se jenom pousmál a za chvilku dorazili na adresu, která byla napsaná na papírku u klíčku.

Byl to krásný menší rodinný domeček se šikmou červenou střechou. Sans prošel dvorkem, až došel ke dřevěným vchodovým dveřím. Odemkl a vstoupil do menší předsíně, která byla vybavena pár skříněmi. Na zdech viseli jejich fotky. Sans si už představoval, jak tam budou viset nové fotečky z jejich svatby.

Nějakým zázrakem našel jejich ložnici a pomalinku položil Frisk pomocí magie na postel. Opatrně, aby ji nevzbudil, jí svléknul šaty, na kterých se skvěla červená skrvna od vína.

Frisk mu v posteli ležela jenom ve spodním prádle a s ortézou na kotníku. Sans se zamilovaně usmál a jenom v tílku a v trenkách si vlezl za ní. Zezadu se k ní přitulil a Frisk se k němu ze spaní otočila. Sans ji objal a dal jí pusu na čelo.

,,Slibuju, že nám to nikdo nepokazí..." zašeptal a pomalu zavřel oči.

Hřálo ho teplo, které vycházelo z Frisčiny duše a uspávaly ho její pravidelné oddechy.
Nakonec usnul mírumilovným spánkem vedle osoby, kterou miluje..

Tak tu budu oxidovat i na konci..
Takže...
Tara bydlí s Azzym a Charou, Grace ASI chodí s Papym..
Sans a Frisk mají vlastní barák..
Všechno vypadá růžově viďte??
Nějak mě nenapadá, co psát jako další, takže vám snad nebude vadit, když udělám menší timeskip, že??
nebo chcete menší kapitolku, třeba, jak se Chaře narodí mimčo??
Napište do komentářů ...
A zatím se mějte, Špunti!!