Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

~3~

Opět ve věznici – přesněji řečeno, opět ve věznici v prádelně. Včera to opravdu rychle uteklo a dneska už jsme se s Jungkookem museli vrátit na své pozice. On je teď jistě u otce v ředitelně, zatím, co já mám opět na starost veškeré prádlo, alespoň, že jsem tady stále s Hoseokem a Jiminem.

„Ah, lidi, všimli jste si, že je tady nová aviváž?" řekne spokojeně s nádechem Jimin a opře se o pult s asi pěti koši prádla.

„Všimli, ale místo fetování aviváže bys mi mohl podat další koš." Prskne na něj Hoseok a máchne rukou směrem k Jiminovi. Musím se pro sebe zasmát, oni rozhodně jako pár nevypadají, řekl bych, že se k sobě chovají stále stejně, jako kdysi, ale přitom už to není jen přátelství.

„Hah, dej mi chvilku, potřebuju pauzu, takhle práce mě vyčerpává."

„vyčerpává tě praní prádla?" optám se pobaveně a jeden koš Hoseokovi donesu sám. „To jsi na tom asi hodně špatně." Jimin mě plácne do ramene a prohrábne si svoje růžové vlasy. Jo, stále růžové, teď ale mnohem pestřejší a sytější než předtím, a samotného Jimina tahle barva dost zvýrazňuje. Zato Hoseok se své červené zbavil a teď má svoji hnědou.

„Je tady hrozné horko, myslím, že pracovat v létě v prádelně není úplně výhra." Povzdechne si Jimin a vyhrne si svoje šedé tričko. Teď mi málem zaskočí slina, protože můj zrak se zabodne do Jiminova břicha. Oh, netušil jsem, že bude tak vypracovaný.

„Kam koukáš, Tae?" optá se mě s úšklebkem a já raději rychle odvrátím zrak.

„Promiň, nechtěl jsem-..."

„Ježíš, Jimine, tak se tady tak nevystavuj a běž zapnout další pračku." Pokárá ho Hoseok a poplácá mě po zádech, asi aby mi dal najevo, že se nic neděje. V poslední době fakt koukám, kam se jen dá a dost začínám pochybovat o svém předešlém přesvědčení. Pff, já a bisexuál? Ani náhodou, nic mě nevzruší víc, jak dobře vypracovaná břicha, široká ramena a vůně pánské voňavky.

„fajn, svléknu se ti až večer." Uchechtne se Jimin. Protočím panenky a začnu se přehrabovat v koši s uniformami dozorů.

„Co takhle si i ty vaše kecy nechat až na večer?" optám se, ale hned na to se pro sebe zasměju. Všechny ty jména na uniformách jsou mi docela neznámá, je pravda, že sem hodně nových dozorů přišlo, a nejen dozorů, i vězni ve své oranžové se tady začali nějak moc hemžit.

„jak ses vůbec ty měl včera, Tae?" prohodí Hoseok a hodí po mě pohledem. Usměju se a mávnu rukou.

„Ušlo to. Byli jsme s Kookem ve městě, pak v kině a nakonec..."

„A nakonec v posteli, hmm?" zasměje se Jimin a konečně se pustí do dalšího prádla. O tomhle se bavíme skoro pořád, přesto pokaždé zrudnu.

„heh, to už si nechám pro sebe." Mrknu na něj a zapnu poslední pračku. Vyšlo nám to akorát do oběda, takže odpoledne už nebudeme mít nic na práci, to je ale výhoda, alespoň budeme mít čas pro sebe, který jistě zase strávíme nad nějakou křížovkou a společném klábosení.



Jak jsem tušil, přes den jsem toho moc nedělal, vážně se spíš jen tak válel, ani Jungkooka jsem za ten den moc nepotkával, nejspíš měl dost svých starostí, teď hlavně s tím svým otcem. Konečně je ale večer a já se můžu jít osprchovat. Vezmu si ručník, sprchový gel a vězeňské pyžamo a zamířím ke sprchám.

Doufal jsem, že touhle dobou tady moc vězňů nebude, ale leknu se, když otevřu dveře a všimnu si dlouhé fronty vězňů, jak otráveně čekají v řadě se svými ručníky a pyžamy. Hned si ale také všimnu růžovovlasého vězně stojícího skoro na konci řady.

„Ehm, Jimine? Co se tady děje?" Jimin si povzdechne a máchne rukou směrem ke sprchám.

„Neteče voda. Prý tady byli opraváři a zprovoznili alespoň jednu sprchu, ve které se teď musíme umýt všichni, takže čekáme frontu, každý má na umytí šest minut." Otráveně zakloním hlavu a zaskučím si pro sebe.

„Sakra, to tady budeme stát pěkně dlouho."

„Hele, myslím, že tam vepředu má na starost čas Jungkook, tak se s ním běž domluvit." Zakroutím hlavou a opřu se o dveře.

„Nechci předbíhat, oni tady taky čekají." Jimin se zasměje a plácne mě přes rameno.

„Jejda, stejně jsi vězeň s výhodami."

„No právě, už tak mám dost těch výhod, tak si snad vystojím frontu na sprchu, ne?"



Dobře, tak jsem možná měl jít dopředu. Stojíme tady už tak půl hodiny, ale už jsme skoro na řadě. Až teď si ale všímám, že Jungkook tady stejně není, ale nějaký dozorce středního věku, kterého jsem tady ještě neviděl, tak asi nějaký nováček.

„Stačí, pojďte další!" zvolá a ze sprchového koutu vyleze poslední vězeň. Teď už jde Jimin a po něm konečně já. Už jen šest minut. Zítra si vyjdu dřív, o hodně dřív. Zaposlouchám se do tekoucí vody a zamyslím se nad Jungkookem. Štve mě, že jsem ho ještě neviděl, tak snad mi přijde říct alespoň dobrou noc.

„Stačí, vylez!" zvolá dozorce, a tak mě vytrhne z myšlenek. Ze sprchy vyleze Jimin s mokrými vlasy a mrkne na mě.

„Tak běž, ale upozorňuju tě, došla teplá." Povzdechnu si, svléknu ze sebe oblečení a vlezu si do sprchového koutu. Pustím na sebe vodu a zachvěju se, když na mě dopadne úplně ledová voda. Tak tohle ne. Vodu zase zastavím a první se namydlím. Už chci pustit sprchu a smýt ze sebe to mýdlo, ale do závěsu plácne dozorce z druhé strany a zvolá na mě.

„Stačí, ven!" Cože? To přece ještě nemohlo být šest minut.

„A-Ale já jsem ještě od mýdla..."

„Máš si to hlídat, ven." Zamračím se a taktak se udržím, abych na něj nevyjel. Stejně si tu sprchu pustím a začnu si to mýdlo smývat, ale vyjeknu leknutím, když dozorce odhrne závěs a já se taktak stihnu zakrýt, aby mi neviděl na nesprávné místo.

„řekl jsem, ať jdeš ven." Sykne a hodí po mě ručník. Povzdechnu si a začnu se tedy utírat. Hodím na sebe pyžamo a dojdu ke dveřím, neodpustím si ale zamračený výraz věnovaný dozorci.

„Tak vám teda pěkně děkuju." Syknu a odejdu, než se namě ještě stihne naštvat. To mi ten den ve věznici pěkně začíná.


Už bych tam měla vecpat nějakou zápletečku 🤔

Sice mám plány, ale i tak přemýšlím místo školy nad tím, co všechno se může stát ve věznici :D

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro