Konečně jsem se dočkal večera, i když to bylo čekání opravdu zdlouhavé. Napjatě sedím na dolní posteli a nohou poklepávám do země. Nad tím se Jimin, který už je ve svém pyžamu a ve své posteli, jen ušklíbne.

„nebuď nedočkavý, za chvíli jistě přijde." Nijak na něj nereaguju, hypnotizuju dveře a čekám, kdy se v nich objeví Jungkook. Toho se taky dočkám.

„Tak pojď, Tae, a vy už ležíte, jo? Tak zavírám." Oznámí, Jimin s Hoseokem se pro sebe jen uchechtnou a já dohopsám k Jungkookovi. Jen, co zavře celu, vyvede mě ven až k přespávárně a vtlačí mě do své ložnice. Hned se ke mně přisaje rty a spadne se mnou doprostřed postele.

„Mm, tak tobě se tak moc stýská?" optá se skoro šeptem a začne z nás obou sundávat jednotlivé kusy oblečení.

„Mm, jo~." Zamručím přes další polibek a spokojeně se usměju, když se rty jemně otře o moji hranu lícní kosti až k ušnímu lalůčku.

„Hmm, tak to bych se o tebe měl nejspíš postarat, že?" s polibky si to zamíří přes moje bříško až k podbřišku, a nakonec i ke špičce mojí chlouby, já se přitom nadzvednu v pánvi, a tak dám Jungkookovi přístup i ke svému zadečku. Na nic nečeká a jedním prstem do mě vnikne. Spokojeně zaskučím a zahryznu se do spodního rtu.

Putuje ve mně nejen jedním prstem, a přitom mi slíbává každičké místečko kolem mé chlouby, pevně svírám prostěradlo a se zakloněnou hlavou vnímám ten úžasný pocit, který mi dneska nějak moc chyběl.

„Mm~ Kookie..."

„Mm? Copak?"

„Ty víš, co chci~" Jungkook se zasměje a prsty ze mě pomalu vytáhne, hned je ale nahradí svou dokonalostí. Nasune se do mě celý a začne přirážet v nepravidelném rytmu, a to mě dožene k naprostému uspokojení.

Šokem ale ztuhnu, když někdo zaklepe na dveře. Jungkook taky do mě přestane přirážet a na rty mi přiloží ukazováček s náznakem, abych ani nepípl.

„A-Ano?" zvolá a pomalinku ze mě vystoupí ven.

„Kooku? Ještě nespíš, že?" ozve se hlas od dveří a oba poznáme pana Jeona. Povzdechnu si pro sebe, protože ať už chce cokoliv, nespíš to bude znamenat, že Jungkook bude muset na chvíli někam odejít, to došlo i jemu a rovnou se začal oblékat.

„Ne, nespím, potřebuješ něco?"

„Jo...prosím tě, mohl bys mě odvést domů? Není mi moc dobře, vyskočil mi i tlak a já tady nemám léky." Jungkook po mě hodí peřinu, aby si mě pan Jeon hned nevšiml, až bude otvírat, a odejde z ložnice. Odkryju se a poraženě si pro sebe zaskučím.

„Mm, ale no tak..." převalím se na bok a natáhnu se ke své mikině ležící na okraji postele, abych si mohl alespoň vytáhnout mobil a nějak se zabavit, než Jungkook přijde.

Jungkook P. O. V.

Sice jsem Taehyunga takhle opouštěl nerad, ale jestliže potřebuje táta odvést domů, tak jeho nemůžu odmítnout už vůbec. Hned jsme nasedli do auta a já ho odvezl až před jeho dům, ve kterém jsem taky už pěkně dlouho nebyl.

„Zítra ráno ti budu volat, kdybych náhodou zůstal doma, musel by ses postarat o moje povinnosti."

„No jo, chápu a...určitě nechceš odvést třeba do nemocnice?" optám se, když otec vyjde ven z auta, ale jde vidět, že se taktak drží na nohou.

„Ne, nic mi není, jen mi vyskočil tlak, dám si prášky a půjdu si lehnout."

„No...dobře, ale kdyby něco, tak klidně zavolej." Otec se usměje a vleze za dveře svého domu.

„Samozřejmě, děkuju za odvoz, teď se můžeš vrátit za Taehyungem, kterého jsi kvůli mně musel nechat v posteli."

„Tati!" Se zasmáním za sebou zavře a já celý rudý sklopím hlavu a zakousnu se do rtu.

„kurva, jak to-..." odmlčím se a raději to dál neřeším, vlezu do auta a rozejdu se směrem k věznici. Cesta mi netrvá nijak dlouho, zaparkuju za branou a dojdu k přespávárně. Snad na mě teď nebude naštvaný. S pousmáním otevřu dveře od své ložnice.

„Už jdu, Taehyungie." Pronesu, ale zarazím se, když uvidím, jak je ten hnědovlásek otočený na boku a se zavřenýma očima klidně oddechuje. To už mi tady stihnul usnout? Pousměju se, sundám ze sebe všechno oblečení a vlezu si za ním. Přitisknu se k jeho horkým zádům a obmotám kolem něj paži, pak ho ještě jemně líbnu mezi lopatky a zakryju nás peřinou.

„Dobrou noc, lásko." Zašeptám si spíše pro sebe, jelikož Taehyung už se ani nehne, a taky zavřu oči, vždycky, když jsem takhle u něj blízko, rozbuší se mi srdce, a to dost intenzivně, nevím, jestli je to tím,co pro něj chystám, nebo jsem na něm prostě čím dál tím víc závislý, ale už se nemůžu dočkat, až budeme jen spolu v našem bytě a tohle mazlení si budeme dopřávat každičký den bez ohledu na to, jak se na nás dívají ostatní.

😊😊🌈