Potom co se všichni vzbudili a nachystali se, vyrazili do Indiany, kde Metia našla jeden velice zajímavý případ.

,,Takže, za jeden měsíc se našlo pět mrtvých těl, které se našly bez srdce...''

,,Tak to bude jasný vlkodlak.'' Skočil Metii do řeči Dean, když všichni seděli v jednom fast foodu v Indianě.

,,Mohl bys mě to nechat dopovědět? Možná že srdce z těla byly vytrhnuté, ale u každého těla byly nalezeny metr od něj a bylo rozpůlené na dvě části, takže to vlkodlak nebude.''

Řekla Metia a položila si mobil na stůl, kde zjišťovala nějaké novinky ohledně případu.

,,Fajn, rozdělíme se, Maze s Cal půjdou vyslechnout pozůstalé mrtvých, já a Sam se půjdeme podívat na tělo, a Dean s Veriki...''

Zastavila se a podívala se nejdřív na svou sestru starostlivým pohledem, a pak na Deana, kterého očima úplně vraždila.

,,....budou hledat jestli něco nezjistí co to vlastně lovíme.'' Řekla po chvíli a všichni se rozešli pryč, Dean s Veriki jeli do knihovny kde chtěli začít s pátráním, a v autě bylo samozřejmě trapné ticho, ani rádio, které si Dean pouštěl, nehrálo.

,,Takže...co máme hledat v knihovně?'' Zeptala se najednou Veriki a Dean sebou škubl, jak byl myšlenkami jinde, úplně zapoměl že vedle něj někdo sedí.

,,Musíme najít všelijaké knihy o mýtech a legendách, vezmem všechno co budeme moct a pak zajedem do Motelu.'' Řekl stručně a Veriki přikývla.

Dean byl na Metiu naštvaný, proč ho nechala s Veriki? Proč ho nemohla dát k Samovi? Nebo klidně i Maze by bral radši. Ale chápal to, Metia chtěla aby si to vyříkali a aby jí Dean vysvětlil, jak to mezi nimi je, a toho se Dean hodně bál.

Když si z knihovny pobrali knihy a zajeli do Motelu, začali pátrat, trvalo jim to celý den, ale na nic nepřišli.

Bylo už asi něco kolem osmé večer, Dean seděl na posteli a hledal na internetu a zároveň v knihách, Vriki dělala to samé akorát u stolu, v pokoji panovalo ticho, což Deana neskutečně iritovalo, a asi i Veriki jelikož promluvila.

,,Hele Deane...no...víš možná bychom si měli promluvit o tom co...''

,,Není tu nějak vedro? Jo je tu vedro, zajdu ven na vzduch, hned jsem zpět.'' Řekl Dean a z pokoje vystřelil tak rychle, že ho to až samotného překvapilo.

Venku si nadával, že odešel, protože měl jedinečnou příležitost si s Veriki promluvit, a on? On jako zbabělec utekl, ale on přeci zbabělec není! On z boje neutíká! Je to Dean Winchester a nebezpečí bylo jeho druhé jméno.

Jenže jak tam jen tak stál v té chladné noci, začal přemýslet nad případem, něco mu s těmi srdci bylo povědomé, jsko by to už někde četl...a v ten moment když si uvědomil proti čemu, nebo spíš komu stojí, uslyšel z pokoje jso něco spadlo na zem.

Dean vešel do pokoje aby se Veriki zeptal co se stalo...ale Veriki v pokoji nebyla. Prohledal snad každičký centimetr pokoje, ale Veriki nikde nebyla, byla pryč.

Pak ucítil nepříjemný tlak na hlavě, a předtím než upadl do bezvědomí, uviděl ženu jak se nad ním sklání.

Když se probral, zjistil že je v lese přivázaný k jednomu stromu a naproti němu seděla klidná Veriki, která se dívala na nebe a pobrukovala si nějakou písničku.

,,Ahoj Deane.'' Pozdravila ho z ničehonic žena, která se objevila vedle Veriki.

Měla dlouhé zlaté vlasy, a šaty, které byly tvořeny z květů, obepínaly její tělo a ukazovaly všechny její křivky, kdyby Dean nevěděl že je to vrah pěti lidí, slintal by nad jejím tělem klidně celé hodiny, ale teď musel mít čistou mysl a vymyslet plán útěku.

,,No, myslím že můžeme začít.'' Řekla žena a přistoupila k Deanovi.

,,Začít s čím?'' Zeptal se Dean, žena ho vzala za bradu a podívala se mu do očí, na tváři jí zářil mírný úsměv a Dean se bál, co nastane.

,,Přeci se soudem, a ty, Deane Winchestere, jsi hlavní obžalovaný.''