Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Každý anděl potřebuje na své straně ďábla

Tak jo, tohle bude opět kapitola o...no...podle názvu to už asi tušíte...ale! Teď se to bude odehrávat potom co Dean odjel do baru, užijte si čtení :D.
-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-

Mazekeen sledovala Deanovo auto z okna herny, a přemýšlela jestli skutečně udělá to, na čem se vsadili.

Maze opět zkontrolovala mobil, a jak tušila, nikdo jí nenapsal. Povzdechla si, vstala a odešla do garáže, kde si vzala skate, mohla by se do města přemístit, ale to by mohl někdo vidět a nechtěla si čisté oblečení umazat něčí krví, to by pak šlo hůř dolů a jí se to nechtělo prát ručně.

Jejich dům sídlil na jednom kopci, takže když naskočila na skate, jela dolů docela dost rychle, vítr jí šlehal do obličeje a její culík za ní vlál jak splašený, milovala ten pocit na skateu, tu svobodu cítila až na konečcích prstů a nemohla se toho nabažit.

Když se před ní objevila zátarasa, jednoduše ji přeskočila a opět v klidu jela, a když byla ve městě, jela nějak tak intuitivně, jelikož asi tušila kde by se blondýna mohla tak dlouho zdržet.

Po chvilce dojela do jednoho malého parku, kde nikdo moc nechodil, a u malého jezírka, seděla právě hledaná blondýnka.

,,Tak tady jsi, myslela jsem si že tu budeš, příště dej vědět když se někde zdržíš, pak se zbytečně bojím o to, aby mi Metia nevynadala že tě špatně hlídám.'' Vynadala jí Maze když si vedle Calii sedla, ta se na ni otočila a pousmála se na ni.

,,Promiň že ti dělám takové starosti, ale...tady je to tak prostě uklidňující že jsem ti zapoměla dát vědět, nezlob se.''

Řekla a svůj pohled opět otočila na jezírko, ve kterém se odrážely sluneční paprsky a to ho dělalo ještě víc kouzelným, ale pro Maze byla tou nejvíc kouzelnou věci právě zmiňovaná blondýna.

S jemným úsměvem, který se jí vytvořil na tváři dala svou ruku na její hlavu a jemně jí rozcuchala vlasy, ale pak se zvedla a pomohla Calii vstát.

,,Tak pojď ty pako, jdeme domů, musím zkontrolovat jestli není Metia někde zalezená a nebrečí kvůli rozbitému talíři nebo že zabila pavouka jako minulý týden.''

Řekla a musela se uchechtnout nad vzpomínkou, kde Metia seděla na zemi, celá ubrečená a hekala cosi o tom že je vrahoun a že se jí rodina toho pavouka bude chtít pomstít.

Když dorazily domů, Metia na Maze vyjela proč má ve stěně v herně zaraženou kulečníkovou kouli a ať to okamžitě spraví nebo ji z toho domu vystěhuje, pak se osočila na Caliu, že jestli se tak dlouho bude zdržovat tak ať dá aspoň vědět, potom celá uražená odešla do kina si pustit nějaký film.

Maze zatím celý den řešila jak spravit tu díru ve zdi co udělala, nakonec tam dala obrázek se selfiem, na kterém byla ona, Calia, Metia a Veriki, kterou pořídila Veriki při jejich prvním společném lovu.

Maze šla nakonec spát kolem jedenácté večer, kdy už její spolubydlící dávno spaly, ane ten spánek jí vydržel asi tak hodinu, jelikož jí probudila stále se opakující noční můra.

Pět minut potom co se vzbudila z obávaného snu seděla na posteli a snažila se vymazat obraz zkrvavené Calii, která byla všude pořezaná, modřiny měla na celém těle a na zem tekla její vlastní krev.

Na den kdy před rokem Caliu unesli přisluhovači jejího otce nikdy nezapomene, ten den ji bude pronásledovat až do okamžiku kdy nezemře, a nepřestane si vyčítat že Caliu opustila, což se jí vymstilo, ale v ten den kdy Caliu unesli si Mazekeen uvědomila, jak moc jí na Calii záleží, možná víc než bylo zdrávo.

S povzdechem vylezla z postele, opustila svůj pokoj a došourala se ke dveřím, za kterými poklidně spala blondýnka, která ji nedala spát, ať už v tom dobrém nebo špatném slova smyslu.

Otevřela dveře do Caliininého pokoje a vstoupila, dveře opatrně zavřela a musela si dávat bacha, aby do ničeho nevrazila a neprobudila Calii.

Potom co nahmatala okraj postele, sedla si na ni a pohlédla na Calii, která k ní spala otočená zády.

,,Cal, spíš?'' Zkusila se Maze zeptat, po chvilce se k ní Cal otočila a protírala si unaveně oko, pak se na Maze nechápavě a v polospánku podívala.

,,Maze? Vždyť je...půl noc, co se děje že tu...zase ta noční můra co?'' Uhodla a Maze jen přikývla, Calia automaticky odkryla deku a poplácala na místo vedle sebe.

,,Tak pojď.'' Pobídla ji. Maze na nic nečekala, vlezla si do postele a zalezla si do Caliininé náruče.

Cítila jsk jí Caliininé ruce tisknou na sebe, jak se její brada opřela o Mazeiininou hlavu a jak jí hladí konejšivě po zádech, byl to jejich takový zvyk, když se Maze zdála noční můra, Cal se postarala o to aby Maze uklidnila a aby se v klidu vyspala.

,,Říkala jsem ti přece že to nebyla tvoje chyba co se stalo, nikdo to nečekal, mohlo se to stát kdykoliv.'' Řekla Cal po chvíli ticha.

,,Jenže kdybych se s tebou nezačala hádat a pak bych neodešla, neunesli by tě, nevzali ti Milost a...'' Zarazila se a víc se ke Calii natiskla, zase se jí vybavila vzpomínka na to, jak byla Calia svázaná na židli a jak vypadala, když ji mučili kvůli její chybě.

,,Maze, koukni na mě.'' Pobídla ji Calia a Maze tak učinila. Zvedla hlavu a zadívala se do těch bouřkové šedých očí, ve kterých viděla laskavost a něhu.

,,Nebyla to tvá chyba, mohlo se to stát kdykoliv, jen si prostě vybrali nevhodný čas, ale kdyby nebylo tebe, nemluvila bych tu s tebou, minulost změnit nelze a tak to prostě je...teda...jako jde změnit ale to by se nestaly události které se stát měly, třeba by se stalo že by jsme nikdy nepotkaly bratry Winchesterovy, a kdybychom je nepotkaly tak by se Veriki nikdy nezamilovala do Deana a pak by nemusela odj...''

Z jejího vysvětlování ji přerušily Mazeiininy rty, které ji umlčely. Calia začala po chvilce polibky oplácet, a Maze si Cal otočila tak, aby byla nad ní a Cal uvězněná pod ní.

Maze se z jejích rtů pak přesunula na krk, kde jí dělala značky a jemně jí kousala kůži, užívala si přitom zvuky, které anděl díky ní dělal.

Maze z Calii pak sundala triko, přičemž se jí vyskytl nádherný pohled na její vrchní část těla.

Hned jak se dokochala tou krásou ji začala opět líbat na krku, potom se přesunula trochu výš a jemně skousla Caliinino ucho, přičemž našla Caliinino slabé místo, protože anděl zavzdychal o trochu hlasitěji než předtím.

,,Ale ale, že bych našla andělovo slabé místečko? No toho bychom mohly využít, co ty na to?'' Řekla Maze a Calia zavrtěla hlavou.

,,Maze...Maze prosím nahh.'' Zavzdychala opět Calia a Maze ji na místo kam ji kousla dala rychlou pusu.

,,Promiň, už tě nebudu trápit.'' Řekla, ale místo toho aby přestala se přesunula na klíční kost, odkud jela s polibky níž a níž a níž, až se zastavila u podbřišku, kde chvilku přemýšlela jestli má pokračovat dál, ale pak se pouze narovnala, slezla z postele a hodila Cal její tričko, které hodila předtím na zem.

,,To jako fakt? Ty mi uděláš všude cucáky a pak skončíš? To nemyslíš vážně!'' Řekla šokovaně Calia a Maze si za ní znovu vlezla a nosem se jí otřela o tvář.

,,Neboj se, tohle byla jen předehra, ať víč co tě příště čeká.'' Šeptla jí do ucha a ušklíbla se, když vycítila jak se Calia zachvěla, pak si spolu lehly a tentokrát to byla Maze, která Cal uvěznila v objetí.

,,Miluju tě.'' Šeptla a Cal jí palcem pohladila po paži. ,,No konečně jsem se dočkala, to jsem si fakt musela počkat rok potom, co jsem se ti vyjádřila se svými city? Dýl jsi to odkládat nemohla?''

,,Stačilo mi říct ,,Taky tě miluju Maze, jsi úžasná a dokonalá, nikdo lepší než ty neexistuje, jsi královna rozkoše a...'' Imitovala Calii Maze a ta ji loktem praštila mezi žebra.

,,Takhle já nemluvím.''

,,Ale jo mluvíš.''

,,Ne nemluvím, a radši spi nebo tě vyženu z mýho pokoje pryč.'' Pohrozila jí Cal a pak už bylo ticho, chvíli jen poslouchala Mazeiinino klidné oddechování, pak jí políbila na ruku a s úsměvem se k ní víc přitulila.

,,Taky tě miluju Mazekeen, a vždycky budu...Veriki měla tehdy pravdu, každý anděl potřebuje na své straně ďábla.''

-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-

Taaaaakže, snad jsem vám všem kteří jste už od začátku shipovali Maze a Caliu udělala radost, protože můžu konečně oznámit, že Ship Caze je oficiálně oficiální 🥳.

Taky doufám že jsem vám udělala radost s lehkou scénkou, dala jsem si na ní fakt záležet jelikož nejsem zvyklá něco takového psát, takže snad to nebylo moc cringe😅.

Jo a taky se vás chci zeptat, chtěli byste další kapitolu o Metii nebo o Veriki? Nemůžu se totiž rozhodnout které z nich mám věnovat kapitolu.

No, to jsem se zas rozkecala, tak snad se vám kapitola líbila a u další kapitoly (kterou rozhodnete vy) ahoj.

-Vaše Kezy

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro