,,To je zajímavé, nevěděl jsem že z bohyně lásky se stal najednou soudce, hmmm, soudkyně Afrodita, zní to přímo báječně.''

Řekl sarkasticky Dean a Afrodita se i přes ten jeho tón hlasu nepřestávala usmívat.

,,Jen plním svou povinnost jako bohyně lásky, Deane, a to znamená i soudit lásku podle toho, jak moc je silná a jestli se daný pár k sobě hodí.''

,,Io a proto jsi zabila pět nevinných lidí?'' Zeptal se Dean a úsměv z Afroditiny tváře zmizel.

,,Ti lidé nevinní nebyli, podváděli své manžely a manželky, své polovičky, kterým v kostele přísahaly věrnost, kdysi jsem to přehlížela protože doplatili na svou vlastní chybu, ale teď už nehodlám jen přihlížet, hodlám zabít každého nevěrného na této zemi, jedině pak bude láska spasena.''

Dořekla Afrodita a opět se na její tváři objevil úsměv.

,,No ale teď k tomu proč jsme tady, Veriki, miluješ Deana?'' Zeptala se a Veriki se rozbušilo srdce, ano, milovala Deana, ale to nahlas říct nemohla, bála se že se jí Dean vysměje, nebo hůř, že jí city neopětuje, a to nemohla dopustit.

,,Ne, ne nemiluju Deana, Dean je můj přítel, nemohla bych ho milovat.'' Zalhala a Afrodita si k ní přidřepla.

,,Veriki já vidím tvé srdce, vidím tvou lásku co k Deanovi chováš, takže myslím že není dobré lhát sobě i svému srdci, protože jedině srdce ví, co chceš.''

Veriki sklopila pohled k zemi a začervenala se, nesnášela své srdce, nesnášela že se tak lehce dokáže do někoho zamilovat a pak ji stejně zklame.

,,Deane, ta samá otázka, miluješ Veriki?''

Dean mlčel a přemýšlel nad odpovědí, má říct ano a lhát? Ne, to by dal Veriki falešnou naději a zbytečně by jí ublížil. Má říct ne? To by opět Veriki ublížilo ale aspoň by řekl pravdu, tak jako tak obě varianty vedly k jednomu: Ublížilo by to Veriki, proto se rozhodl pro jedinou možnou variantu.

,,Ne, ne nemiluju.'' Hlesl a rychle se podíval po Veriki, které se začaly pomalu plnit oči slzami. Když Dean nahlas přiznal, že k ní necítí to co ona k němu, vzpomněla si na Clinta, muže, který jí před dvěmi lety odmítl a ona se z toho vzpamatovávala ještě dlouho, proč zrovna ona musela takto trpět? Proč ji svět furt házel klacky pod nohy?

,,Deane, miluješ vůbec někoho?'' Zeptala se Afrodita a Veriki k Deanovi vzhédla, možná jí právě řekl že ji nemiluje, ale měla malou naději že má možná stále šanci, že si ještě může vybrat ji.

,,Ne, s mým životem bych nemohl, prostě mi to není souzený.'' Řekl Dean a Afrodita se mu hluboce zadívala do očí, jakoby mu skutečně viděla do duše.

,,Deane, řeknu to co jsem řekla Veriki, protože chci pro vás oba to nejlepší, není správné lhát sobě i svému srdci, protože ono jediné ví, co chceš a po čem toužíš, a oba asi moc dobře víme, po kom toužíš.'' Řekla moudře a Dean se zamyslel, po kom by mohl asi tak nejvíc toužit? Že by to byl...ne, Dean si to nemohl přiznat, nemohl!

Afrodita se doširoka usmála, když viděla Deanův výraz, když konečně prozřel.

Chtěla ještě něco Deanovi říct, ale hrudí jí proletěl šíp..ne...to nebyl obyčejný šíp, byl to šíp vyribený ze stonku růže, který jediný dokázal bohyni lásky zabít.

Afrodita zalapala po dechu a padla k zemi, Metia, která šíp vystřelila, přiběhla za svou sestrou a tu začala okamžitě rozvazovat, Deana zas rozvazoval Sam.

Když byli oba rozvázaní, Deanovu nohu chytla Afroditina ruka, a donutila ho se na ni podívat.

,,Deane...'' Zaskuhrala a z pusy jí zekl pramínek krve, ale i přesto měla na tváři mírný úsměv.

,,Přestaň...myslet na štěstí druhých, a zamě....zaměř se na chvíli na to vlastní. Udělej to...udělej to co ti říká...co ti říká srdce...není pravda že ti láska není souzená...ona totiž je...a blíž než se zdá...'' Řekla, naposledy věnovala Deanovi pohled, a pak zavřela oči, svůj stisk na Deanově noze povolil a Afroditino tělo zmizelo, místo něj tam rostly květiny všech druhů a barev, a Deanovi to bylo někde uvnitř líto.

Když odjížděli ještě té noci zpět domů, Dean se zamyslel nad posledními Afroditinými slovy, že by měl začít dávat i přednost svému štěstí...jenže pochyboval o tom, že by to dokázal, a taky pochyboval že tam někde nějaké štěstí má...ikdyž hluboko, velmi hluboko uvnitř věděl, co, nebo kdo jeho štěstí je.