Ͽ K I T Ͼ

Kita překvapilo, že ho rodiče objali, jakmile se vrátil domů.

Taky ho překvapilo, že první co udělal, bylo, že vyhodil všechny lahve alkoholu, co v pokoji měl. Když už po celý čas v léčebně nepil, chtěl toho využít a pokud možno nepít i nadále.

A v neposlední řadě ho překvapilo, že si našel práci. Bylo to riskantní, ale když hledali někoho v baru u Leguána, kdo by kontroloval občanky u vstupu, bral to. A doufal, že práce v baru plném alkoholu ho nebude nějak svádět. Věřil si.

Takže jeho život byl naprosto jiný, protože najednou nepil ani nekouřil a pracoval dá se říct normální práci. Neměl plný úvazek, ale i tak mu to stačilo.

Rosie prý na něj byla pyšná. Ron si z něj neustále utahoval. Matthew si hleděl svého a Vicky ho využívala, aby dostávali na ruce v baru náramky, že jim už bylo dvacet jedna a mohou pít. Vše bylo v pořádku.

Až na Evana. Dva týdny byl z léčebny venku a ještě ho neviděl. Netušil, jestli Evan ví o jeho propuštění, ale Rosie mu nejspíš dala vědět. Každopádně neměl tušení, kde by ho tak mohl potkat a doufal, že se to nestane. 

Jenže jejich město přece jen nebylo tak velké a vše, co Evan znal, bylo v té části, kde Kit stále bydlel. 

Třeba jako Leguán. To byl snad i jediný bar, co Evan znal. 

Tu noc Kit ani do práce neměl jít, jenže mu zavolali tři hodiny po otvíračce, že se jednomu chlapovi udělalo špatně a musel odjet. Kit byl nejbližší a nejrychlejší náhrada. 

Ani nevěděl, že Evan v klubu je, protože když se Kit dostavil, byl už vevnitř, a tam nepotřeboval jít. Zůstal u vchodu, lepil náramky lidem na ruku a kontroloval průkazy. 

Jako první zahlédl Adama, který vyklopýtal ven z baru kolem jedné hodiny ráno a za prvním rohem se vyzvracel. Kit si povzdechl a vydal se k němu, přičemž ho ani nenapadlo, že přítomnost Adama by mohla znamenat i přítomnost Evana.

Když k Adamovi došel, prohodil: "Víš, jestli si to po sobě neuklidíš, budu to muset udělat já, takže ti dám dvě možnosti. Buď to uklidíš tady a teď nebo můžeš přijít ráno."

Adam se narovnal, zavrávoral a až moc dlouho Kita sledoval. Pak se ale jeho ústa začala rozšiřovat do nechutného úsměvu. "To jsi ty!" vykřikl až nepatřičně nahlas. 

"Jo, to jsem já!" ozvalo se za Kitem. Pro něj to byl cizí hlas, ale hned, jak se otočil, toho člověka poznal. Byl to teprve něco málo přes rok, co ukončil střední, a Chrise nešlo jen tak zapomenout.

Chrise, který se momentálně na vysoké bavil s Evanem. Začal ho sžírat nepříjemný pocit, že by tady mohl být i Evan.

"Nemluvil jsem na tebe," mávl rukou Adam na Chrise. Jak to tak vypadalo, Chris ve svém stavu Kita nepoznal. Vlastně mu nevěnoval jediný pohled. Jen se dopotácel k Adamovi, a když viděl tu spoušť, kterou Adam udělal, vrhl šavli hned vedle.

Kit protočil očima. "Já to po vás uklízet fakt nebudu. Ráno budete tady." S těmito slovy se otočil a vydal se zpátky na své místo. Ještě než se ale posadil za stolek u vchodu, nakoukl dovnitř do baru a rozhlédl se. Hledal špinavě blond kudrliny, které by převyšovaly ostatní, protože přece jen byl Evan vysoký. A oddechl si, když žádné neuviděl.

Vrátil se tedy za stolek a dále lepil pásky na ruce. Adam s Chrisem kolem něj prošli asi až o dvacet minut později, kdy se vraceli do baru. Nevšimli si, že tam sedí. 

Když bylo něco po druhé hodině ranní, Kit se naklonil k Russelovi, který s ním měl službu, a oznámil mu, že si musí odskočit. Bar se už postupně vylidňoval, protože ve čtyři zavírali. Kit nezamířil na záchody pro zaměstnance, protože byly na druhé straně baru, zahnul hned za vstupem a šel na normální záchody.

Když otevřel dveře, jako první zahlédl Adamova záda. Koupelny nebyly zrovna nějak dobře osvětlené, a tak mu trvalo, než si všiml, že mezi Adamem a stěnou je někdo další. A že se líbají.

Kit opět protočil oči, ale pak mu to začalo docházet. Zahlédl ty blond vlasy, všiml si těch bílých tenisek, které nosil pořád. 

Byl to Evan. A líbal se s Adamem na toaletách. 

Otočil se na patě a zamířil si to přece jen na záchody pro zaměstnance. 

Tak takhle se Evan cítil, když políbil Victora? Nebo snad ještě hůř, protože tehdy byli ještě spolu? Kit to s Evanem ukončil, neměl by být tak šokovaný z toho, že se s někým líbá v baru. Možná ho ale více šokoval fakt, že to byl zrovna Adam. 

Zavřel se v jedné z kabinek. Cítil, že ještě před jeho pobytem v léčebně by se nejspíš složil, ale teď začal ihned s dechovými cvičeními, které mu jeho doktor ukázal, aby se uklidnil. V hlavě si opakoval, že Evan neudělal nic špatného, že už nejsou spolu, že si může dělat, co chce. Tak proč se cítil tak strašně?

Co očekával, že na něj bude Evan čekat i přes to všechno, co mu udělal? To byl nesmysl. I tak ale nebyl naprosto připravený, že by něco takového mohl vidět. 

Dřepl si na zem, stočil se do klubíčka a vzpomínal na vše, co mu doktor Doerr říkal. A i když právě dostal ránu do srdce, byl rád, že to zvládl bez toho, aby se úplně složil. 

Proto se nikdy nechtěl zamilovat. Věděl, že to bude bolet.

Ͽ E V A N Ͼ

Když se Adamovy rty přitiskly na ty jeho, Evan si uvědomil, že byl opravdu špatný nápad s ním chodit do klubu. 

Teda, nedošlo mu to hned. Pil tolik, jak dlouho ne, a sice si z toho téměř nic nepamatoval, byl si ale jistý, že ze začátku i spolupracoval. Pak už si ale pamatoval, že Adama od sebe odstrčil. 

Adam unaveně mlaskl a založil si ruce na prsou. "Co zas?" 

Evan se uchechtl. "Co zas? To já bych se měl ptát tebe."

Chris měl narozeniny. Evan ho v tu chvíli proklínal, že se narodil, protože kdyby ne, nebyl by teď v téhle situaci. Jenže když s Adamem chodil, Chris se s ním také docela skamarádil, a když pak vznikla myšlenka, že půjdou jeho narozeniny oslavit do klubu, mimo osmi dalších lidí pozval Chris jak Evana, tak Adama.

A Adam se nejspíš snažil využít situace. Evan si bolestně uvědomil, že se mu to málem povedlo se vším všudy.

"Nic nám v tom nebrání, ne? Když tě Kit stejně odkopl," ušklíbl se. 

Evan zatnul pěsti. Nikdy se Adamovi nezmínil, řekl mu to snad Chris?

"Brání nám v tom minulost, Adame. Já si ji stále pamatuju," zasyčel.

Adam si odfrkl. "Ti může být už jedno, co jsem udělal Kitovi, ne? Nezlomil ti náhodou srdce?"

"Udělal to, aby se mohl soustředit více na sebe a své zdraví," bránil ho. Divil se, že vůbec dokázal tvořit smysluplné věty. Sám svým slovům úplně nevěřil, protože i když na nich byla špetka pravdy, Kit mu i tak ublížil. A ne zrovna málo.

Adam si ho přeměřil pohledem. "Víš, že je tady?"

Evan se zasmál. Nevěřil mu, že by Kit byl tady, když už nepil alkohol. "To určitě."

"Dělá ochranku nebo co. Víš vůbec, že ho už pustili? Venku jsme si docela pokecali."

Evanovi se točila hlava. S Rosie za poslední dobu v kontaktu nebyl. Začala mu škola, měl tréninky, ona taky svůj život, a tak si téměř ani nepsali. A jestli měl Adam pravdu, vůbec by se nedivil, kdyby jí Kit řekl, ať to Evanovi neříká. 

Takže ne, nevěděl, že už je Kit zpátky doma. A ta myšlenka mu pěkně zamotala hlavu.

"Nech mě být," vydechl nakonec Evan, vrávoravě Adama obešel a vyklopýtal ven z toalet. Otíral si rty, jako by snad měl v sobě Adam jed. Nerozhlížel se a hned se také vydal ven z baru. Když byl u vchodu, zastavil se a chvíli hleděl na týpka, který seděl na židli a s pozvednutým obočím ho sledoval zpátky. Kit tady nebyl. Adam lhal. Určitě lhal.

Před barem vlezl do jednoho z taxíků, které už tam čekaly, aby si vydělali na opilých lidech, a vydal se domů. Nevědom toho, že Kit opravdu v baru byl a že je s Adamem viděl.

Ͽ Ͼ

možná mě později něco ještě napadne, ale můžu vás prozatím ujistit, že tohle je naposled, co tady adam, váš oblíbený,  je :D