Ͽ E V A N Ͼ

"Ta pokuta?"

"Zrušili mi ji, když jsem nastoupil do léčebny."

"Veřejné práce?"

"Taky."

Evan si oddechl. Když se ráno probudili a nasnídali se, zpátky v Evanově pokoji si vzal peněženku, automaticky vytáhl peníze a podal je Kitovi. Ten se na něj jen zmateně podíval. Vůbec se neobtěžoval Evanovi říct, že už vlastně vůbec není ve výkonu trestu.

Odfrkl si. "Tím pádem si zajdeme dneska na večeři."

Kit se uchechtl. "Proč bychom měli utrácet za předražené jídlo, které bychom si mohli udělat sami za poloviční cenu?"

"Říká se tomu rande, víš?" usmál se na něj Evan. "Na žádným jsme nikdy nebyli. A já tě teď na jedno zvu. Nebo mi chceš říct, že umíš udělat středně opečený steak s křupavými domácími hranolky, ze kterých se ti budou sbíhat sliny ještě další dva dny? Protože na ten mám teď vážně chuť."

Kit se na něj usmál zpátky, spíše si vyměňovali sarkastické úsměvy. "Klidně ti ho udělám. A desetkrát lepší. Plus dostaneš překvapení nakonec," ušklíbl se a kývl směrem k posteli.

Evan Kita někdy nezvládal. Opravdu ne. 

A tak se stalo, že zatímco Evanova máma měla konečně tu noční, byli v její kuchyni a Kit se snažil o středně propečený steak s domácími hranolky. Problém? Neuměl ani zapnout plotnu, a tak Evan po chvíli tajně objednal pizzu.

Přešel ke Kitovi a opřel se o linku vedle. Shlédl na Kitův steak, z jedné strany téměř spálený, zatímco na druhé nedodělaný. "Středně propečený, jo?" rýpl si.

Kit se na steak zamračil. "Teoreticky když ty strany zprůměruješ, máš ho středně propečený." Našpulil pusu, jako by přemýšlel. Pak do steaku píchl vidličkou, přendal ho na talíř a vnutil ho Evanovi do rukou. "Na. Středně propečený steak."

"A ty hranolky mám kde?"

Kit zakňučel. "Proč jsi tak náročnej?"

Evan mu vlepil pusu na tvář a zasmál se. "Objednal jsem pizzu. Dneska hlady neumřeme."

Kit si otřel místo, kde mu dal pusu, a vypnul pánvičku. Vypadal mírně zklamaně, ale Evan věděl, že jakmile pizza dorazí, nálada se mu hned zase zlepší. Musel vidět, že toho steaku by se nenajedli. 

"Ale snahu samozřejmě cením," dodal Evan. 

Kit si odfrkl a šel se uraženě posadit na sedačku. Evan ještě kuchyň mírně pouklízel, protože i když vlastně Kit nic neuvařil, nepořádek se mu docela povedlo udělat. 

Pak si šel sednout ke Kitovi, aby se připojil k sledování... dokumentu o zvířatech? Evan se zmateně zastavil uprostřed chůze. Chvíli tikal pohledem mezi televizí a jeho přítelem.

"Co to-"

"Shh," umlčel ho Kit. "Ty želvy se zrovna budou pářit."

"Kite?"

Kit se na něj podíval. "Viděl jsi někdy želvy se pářit? Přísahám, že při tom dělají ten nejvtipnější zvuk."

Evan stáhl rty do úzké linky. "Tak tohle děláš při volných chvílích?"

"Deprese s tebou dělá divy," pokrčil rameny. A pak se místností rozlehl zvuk pářících se želv. Zatímco se Evan plácl do čela, Kit se začal nekontrolovatelně řehtat.

A tak musel Evan počkat, až dvě želvy na jejich obří televizi přestanou mít sex a až se Kit přestane smát, aby s ním vůbec bylo pořízení. Na jednu stranu byl ale rád, že se Kit takhle bavil a měl dobrou náladu, i když to způsobily želvy a ne on.

Kit se k němu pak otočil s úsměvem. "Potřebuješ něco?"

"Jo," odvětil Evan. "Tvou pozornost."

Kit si odfrkl. "Nikdo netouží po mé pozornosti."

Evan zvedl obočí a vyčítavě se na něj podíval. Kit si zamumlal něco ve stylu, že jasně, pracuju na svém sebevědomí, věřím, že mou pozornost chceš.

Pak se postavil, stoupnul si před Evana a obkročmo se na něj posadil. To Evana nemálo vyvedlo z míry, protože Kit opravdu nebyl člověk, co by fyzický kontakt započal první a už vůbec ne v tak velkém gestu, že by se na Evana posadil.

Nebo že by ho hned na to začal líbat. 

Nebo že by mu udělal cucflek na klíční kosti. 

Evan zavřel oči a vzdychl. Kit měl na sobě velkou černou mikinu i s kapucí na hlavě a Evanovy ruce začaly šmátrat pod ní, i pod trikem. Zatímco ho Kit zaměstnával svými rty, Evan se letmými doteky dostal k jeho útlému pasu.

Kit ho v tu chvíli zastavil. "Pozornost dostatečná?" zeptal se. Evan nasucho polkl, zatímco se snažil ignorovat jeho rostoucí bouli mezi nohami. Kit ji už ale tak lehce nenechal být.

Vrátil se k jeho rtům. Evan Kitovi svlékl mikinu. A v tu chvíli se na stole rozezněl telefon.

"Doprdele, pizza," vydechl Evan podrážděně. 

Kit z něj ladně sklouzl a rozvalil se na pohovku. "Vidíš? Kdyby sis dal můj steak, mohli jsme v klidu pokračovat."

Evan se vyčerpaně, jakoby nespal dva dny, postavil a telefon zvedl. Nepřítomně poslíčkovi řekl, že hned bude dole a už se skoro vydal, když shlédl na svůj rozkrok. A na tu nepřehlédnutelnou bouli. 

Otočil se zpátky na Kita a ukázal na něj. "To jsi udělal schválně, že?"

Kit se spiklenecky usmál a mrkl na něj. "Příště dej přednost mému steaku a takovéto strasti života nebudeš muset řešit," pokrčil rameny.

Evan si tiše zanadával a cestou ven se ještě stavil do pokoje, sundal si triko a hodil na sebe župan, který jeho malý problém alespoň skryl. Byl připravený Kita zničit, až se vrátí.

Jak to tak vypadalo, jeho kostým fungoval úspěšně, a tak si to o pár minut později štrádoval zpátky nahoru s dvěma krabicemi pizzy. Vážně přemýšlel, že jednu z nich cestou někde omylem vytratí, konkrétně tedy tu, která byla s ananasem, protože dle něj to byl hřích lidstva, ale pak by Kit nejspíš opravdu zemřel hlady, protože ten by si nevzal ani kousek té Evanovy s hřiby. 

A tak úspěšně dorazil s oběma zpátky domů. Kit jim mezitím nalil do skleniček kolu a usadil se opět v obýváku, i když moc dobře věděl, že Evanova máma nesnášela, když se jedlo jinde než u jídelního stolu.

Nic mu ale na to neřekl. Na to byl do něj až moc zamilovaný.

"Víš, stydím se za to, že si ten poslíček teď pravděpodobně myslí, že jím pizzu s ananasem," prohodil jako první. Kit si spokojeně od něj vzal jednu z krabic, kterou zase téměř odhodil, když vzal jako první tu Evanovu.

"Víš, stydím se za tebe, že jsi byl přebírat pizzu v županu," odvětil bezstarostně Kit. "Ale hádám, že jsem ti nedal na výběr."

"Je hezké, že si to alespoň uvědomuješ," ocenil ho Evan. 

Přebral si od Kita svou pizzu a podal mu tu jeho. A jako vždy, když měli jídlo, spolu téměř nepromluvili a hladově hltali každé sousto. 

Přičemž sledovali dokument o žirafách. Kit se odmítal onoho programu o přírodě vzdát.

"Co víš, třeba se dozvíš, jak při sexu zní žirafy a budeš hned o něco chytřejší," zamumlal Kit s plnou pusou, když si Evan postěžoval, že se chce dívat na něco jiného. 

"Jo, protože po tom jsem vždy toužil," utrousil Evan. Rád by si od Kita vzal ovladač, ale ten si na něj sedl. Rozhodl se ho zmocnit, až dojí pizzu. 

A když se o to později opravdu pokusil, tak nějak zjistil, že ho vlastně vůbec nezajímá, na co se dívají, protože měl najednou na práci něco úplně jiného. Nebo spíše někoho.

Ͽ Ͼ

víte, co jsem zjistila? už vím, proč mé postavy tak trpí. mně totiž vůbec nejde psát tyhle ty dokonalý kapitolky, kde se nic neděje, tahle mi dala fakt zabrat :') ale tak řekla jsem si, že jednu sweet kapitolku si zasloužíte hehe.

... i když to jsou jen sexuální narážky, oops