třicet jedna
Ͽ E V A N Ͼ
Evan si nemohl být jistý, do jaké míry se Kit prostě jen potřeboval po dlouhé době s někým vyspat a do jaké míry to chtěl opravdu jen kvůli Evanovi. Jistý si byl ale tím, že to udělalo něco s Evanovými city ke Kitovi. A doufal, že tomu bylo tak i obráceně.
Když se ráno probudil, dlouhou dobu odmítal otevřít oči. Bál se, že jakmile se otočí, Kit tam nebude. Bál se, že odešel a že s ním několik dní nepromluví ani slovo.
Odposlouchával. Snažili se zaslechnout Kitův dech nebo nějaký pohyb, ale neslyšel nic.
Evan pomalu začal posouvat svou ruku k půlce, kde by měl Kit ležet. Nebyl si jistý, jestli je připraven na to zjistit, zda je Kit opravdu pryč nebo ne.
Už si začal zoufat, když jeho ruku nezastavovalo nic, do čeho by narazil. Pak ale ucítil, jak ho někdo vzal za ruku a propletl si s ním prsty. "Jsem tady," uslyšel Kitův mírně pobavený hlas.
Evan otevřel oči. Kit seděl na okraji postele, jako by přece jen chtěl někam jít. Možná se Evan probudil zrovna, když se chtěl vypařit?
V duchu si nadal. Kit byl tady a na tom záleželo. Musí mu věřit.
Evan se pousmál. "Pusa po ránu by nebyla?"
Kit se zakřenil. "Fuj. Až si vyčistíš zuby a já si vyčistím zuby, možná to zvážím."
Evan se zasmál. Mohl snad od Kita vůbec čekat jinou odpověď?
To ráno Kita odvezl na testy, kde mu už po třetí řekli, že je čistý a že se za tři dny uvidí zas. Kitovi tyto návštěvy nemocnice vždy zkazily náladu, protože docela dost narušovaly jeho životní styl. Evan jen čekal, kdy se začnou projevovat na Kitovi abstinenční příznaky po alkoholu, protože s tím, jak pil, nějakou závislost mít musel.
Na druhou stranu to měl v hlavě dost srovnané. Když si řekl, že tři dny nebude pít, nepil. Prozatím.
Později pak měl Evan volejbalový trénink, nejprve trénoval děti a pak měl svůj. I když trénovat začal jen pro to, aby Kitovi finančně pomohl s pokutou (a jeho otec nepodezíral, kam mizí Evanovy peníze), zjistil, že ho to vlastně baví. Možná byl příšerný s dětmi, jako byl Luca, ten na něj byl až moc malý, ale s dvanáctiletými hráči volejbalu si rozuměl.
Po tréninku se vydal opět ke Kitovi do motelu.
Když přicházel, kolem motelu se motal Ralph.
To Evana nemálo překvapilo. Když byl tady Ralph, mohl tu někde být i Adam? Nebo celý plavecký tým? Evan od toho, co mu Ralph v supermarketu prozradil, že Adam na soustředění nebyl, nikoho z plaveckého týmu nepotkal.
Došel k němu. Ralph se přestal ochomýtat kolem keřů a zrovna to vypadalo, že je připraven vejít do motelu. "Ahoj, Ralphe," pozdravil ho Evan. Ralph leknutím málem nadskočil. Zastavil se a otočil se k Evanovi.
Evan za sklem zahlédl Kita u recepce, jak si hraje s telefonem a nevěnoval jim nejmenší pozornost. Nejspíš je ani neslyšel.
"Co ty tady?" zeptal se Ralph Evana. Evan si nejprve pomyslel, jestli by se náhodou neměl ptát na tohle on, ale pak na Ralpha pořádně zaostřil.
Na jeho obličeji byla novinka. Konkrétně piercing v obočí.
Evan nasucho polkl a vzpomněl si na Kitova slova, že ten, kdo se s ním ten večer tak zdrogoval a v první řadě kokain vůbec vytáhl, měl v obočí piercing.
"Uhm, já..." začal s odpovědí Evan, ale nevěděl, co tak odpovědět. Jestli před ním opravdu stál ten, kdo Kita zdrogoval, jak se měl zachovat? Nepřišlo mu jako nejlepší nápad Ralphovi říct, že jde za Kitem, snad ani nevěděl, že se znají. Teda doufal. S Adamem nebyli zas takoví kamarádi, aby to věděl od něj. "...jsem tady místo táty," zalhal. "Tátova firma tu má nějaké zařizování a já pro něj přes léto pracuju."
Panebože. Evan zkrátka neuměl lhát.
Ralph se usmál. "Aha, jasný. Tak ať se daří," ukončil jejich konverzaci rychle a vydal se úplně na druhou stranu. Vydal se pryč.
Evan sledoval, jak odchází. Když byl dostatečně daleko, vydal se ke keřům, kolem kterých se Ralph tolik pohyboval. Začal se v nich přehrabovat, ohledával květináče a už si málem nadal, proč je tak paranoidní, když v jednom z květináčů s čerstvě rozhrabanou hlínou zahlédl, jak trčí něco plastového.
Vytáhl to. Samozřejmě, že to byl balíček kokainu. "Ten hajzl," zamumlal si pro sebe Evan. Balíček vzal s sebou a vstřelil do motelu jako raketová střela. Práskl s drogou na pult. "Volej policii," řekl Kitovi. "Vím, kdo s tebou tenkrát večer byl. Zasranej Ralph."
Kit se na něj zmateně podíval. "Kdo?"
"Jeden týpek z plaveckýho týmu. Právě bloudil kolem motelu a pak jsem našel tohle," ukázal na balíček s bílým práškem. "Přísahám, že jestli v tom má ruce i Adam, asi ho zabiju."
Kit se uchechtl. "Ty bys neublížil ani mouše, prosím tě," řekl lhostejně, zatímco bral do ruky motelovou pevnou linku. Dlouze vyťukával nějaké číslo, z čehož Evan usoudil, že to nebude číslo policie, a pak vyčkával, až to někdo zvedne. "Nazdar, tak máme nějaký info."
Do minuty zavěsil a Evan nakrčil obočí. "Co je?" zeptal se Kit. "Myslíš, že po tolika problémech nemám na policii známé?"
Evan se nepřestával divit. V hlavě mu začala hrát ta písnička od Britney Spears, kde se zpívalo, že se zamiloval do kriminálníka.
"Ty mě nepřestáváš překvapovat," řekl Kitovi upřímně.
Oba pak odjeli na stanici, kde vypověděli, co věděli a viděli, hlavně tedy Evan. Kitovi i ukázali fotku Ralpha z jeho sociálních sítí, ale jediné, na co se Kit zmohl, bylo, že mu byl Ralph povědomý. Z té noci si holt pamatoval naprosté minimum.
Jeden ze strážníků jim slíbil, že Ralpha prověří. Víc v tu chvíli dělat nemohli.
Kitova nálada byla jak na horské dráze, a tak když jeli ze stanice zpátky, nepromluvil ani slovo, jen se opíral o boční dveře a díval se ven. Evan očekával, že alespoň něco řekne, když projeli kolem motelu bez toho, aby Evan zastavil, ale Kit si ani nevšiml. Že jsou jinde, než by měli být, si všiml, až když Evan zastavil.
"Proč jsme tady?" zeptal se téměř nepřítomně.
"Protože jsme dlouho nebyli plavat," odpověděl Evan, zatímco se díval na jezero před sebou. Vypadalo to, že tu nikdo není.
"Nechci jít teď plavat," zabručel Kit.
"Ale já jo," ohradil se Evan. Tak nějak doufal, že plaváním zvedne Kitovi náladu. "A jestli nepůjdeš ty, pravděpodobně se utopím."
I přes to musel Kita z auta vytáhnout skoro násilím a svléct ho do spodního prádla taky. To už ale začal Kit alespoň trochu spolupracovat.
"Nauč mě něco," vybídl ho Evan, když stáli chodidly ve vodě.
"A co jako?"
"Nevím," pokrčil rameny. "Třeba stojku pod vodou."
Kit protočil očima, ale krátce se zasmál. "na stojku fakt ještě nemáš. Víš, třeba kraul by byl první lepší."
"Tak mě nauč ten."
Nebyli spolu plavat snad už několik týdnů. Vlastně naposledy to bylo, když Evan Kita poprvé políbil. Od té doby se hodně změnilo. A kupodivu se změnil i Kitův přístup.
Už nebyl tak odtažitý, jako předtím, což Evana nemálo potěšilo. Už to taky nebral tak profesionálně, že vyloženě jen učí Evana plavat. Ani jeden to tak nebrali. A pak to tak taky vypadalo.
Kit byl ledovec, který se před Evanem rozpouštěl neuvěřitelnou rychlosti, nebo tak mu to alespoň přišlo. Před měsící by na sebe Kit nenechal ani šáhnout. Před pár týdny mu Evan sice narušil intimní prostor při polibku, nic z toho ale nevzešlo.
Teď blbli ve vodě, jako by byli snad jediní na světě a nikdo kolem nich neexistoval, tu a tam si Evan Kita k sobě přitáhl nebo ho objal, a Kit se nebránil. Široce se smál a Evan byl v tu chvíli šástný.
"Miluješ už vodu, přiznej to," houkl na něj Kit.
Byla pravda, že Evan se už nebál do vody vejít, nebál se v ní blbnout, dokud měl půdu pod nohama. Ale aby ji miloval? To bylo až moc silné slovo.
"Na tom teprve pracuju," přiznal se.
Kit stál pár centimetrů od něj, když k Evanovi zvedl pohled. "Donutím tě, aby ses do vody zamiloval," usmál se. A Evan mu věřil.
"A já tě donutím, aby ses zamiloval do mě," odpověděl dřív, než si to stihl rozmyslet. Kit se zatvářil překvapeně, čemuž se Evan nedivil. Takhle myšlenka měla zůstat jen v jeho hlavě, nechtěl mu ji říct takhle do očí.
Očekával, že se Kit odtáhne. Začne křičet, že se přece domluvili na vztah bez nálepky, že Kit sám neví, jestli tohle je to, co chce.
Kit mu dal pomalý polibek na tvář. Evanovi to přišlo jako snad ještě intimnější gesto, než kdyby ho políbil na rty, protože tohle nebyl Kitův styl. "Myslím, že jsi na dobré cestě," řekl nakonec.
Evan byl ten první člověk, který dokázal zdolat tu pomyslnou pevnost jménem Kit. Taky byl ale tím pádem první, kdo mu zlomil srdce.
Ͽ Ͼ
ta poslední věta 😋😋😋
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro