Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

padesát

Ͽ  K I T  Ͼ

"Já tam s tebou nepůjdu, Kite."

Kit se k Evanovi otočil. Stál na břehu, ruce složené na hrudi a na obličeji pohled, kterému dával jasně najevo, že jezeru už více nevěří. Vedle něj stála Rosie, která jen pokrčila rameny, když se na ni Kit krátce podíval. Taky se jí nepovedlo Evana přesvědčit.

"Přece nezahodíš to všechno, na čem jsme rok pracovali," nenechal to Kit být jen tak.

Evan se uchechtl. Ukázal na místo pár metrů od nich. "Tam jsem tě našel polomrtvého." Ukázal kousek od sebe. "A tady jsem tě resuscitoval. Mě tam nedostaneš."

Možná nebylo úplně fér vzít Evana opět sem, ale jinou možnost neměli. Snad ještě víc Evan odmítal vstoupit do domu svého otce a tím se pak jejich možnosti vyčerpaly.

Kit se o pár kroků vrátil. "Já to chápu," řekl. "Ale už jenom kvůli těm nočním můrám tohle musíš překonat."

Rosie se zamračila. "Jaké noční můry?"

Kit přelétl pohledem z Evana na ní a zase zpět. Evan nepatrně přikývl.

"Má noční můry o tom, jak mě tady našel," vysvětlil krátce. "Prožívá to neustále dokola."

Rosie naprázdno otevřela ústa, jako by chtěla něco říct, spíše byla ale jen překvapená. Pak vzala Evana za ruku a popošla o krok k jezeru. "Kit má pravdu. Nebudeme tě nutit, ale určitě pomůže, když se té situaci, která ti noční můry způsobuje, postavíš."

Evan si skousl ret. "Můžeš ty vůbec už do vody?" kývl na Kita.

Kit se zasmál nad jeho snahou prodloužit si čas na suchu. "Jo. A potápět se nebudu. Moje hlava bude naprosto v pořádku."

Evan si odfrkl, ale pak udělal váhavě krok. A další. A třetí. Pomalu s Rosie ruku v ruce vešel do vody tak, že ji měli po pas, a zavřel oči.

Kitovi bylo jasné, na co myslí. Nejspíše se snažil z hlavy vyhodit tu myšlenku bezvládně plovoucího těla Kita na hladině. Kit doplaval k nim, obešel Evana a bradu mu položil na ramenu. Jeho ruce obmotaly Evanův pas a vtiskl mu polibek do prohlubně mezi krkem a ramenem. "No vidíš, že to jde."

Chtělo se mu téměř smát, když jsi vzpomněl, jak se v minulosti téměř bál políbit Evana jako první. Jak se držel zpátky a i když třeba chtěl usínat v Evanově objetí, zkrátka čekal, jestli to Evana nenapadne samotného.

Někdy si Kit říkal, jak to s ním Evan mohl vydržet, když sám od sebe neprojevoval lásku ani činy ani slovně.

Rosie pustila Evanovu ruku a odfrkla si. "A zase jsem křen."

Kit se krátce zasmál, Evan mu nervózně stiskl ruce.

"Jdu si zaplavat," oznámila jim Rosie. "Přebíráš nad ním veškerou zodpovědnost," podívala se na Kita s úsměvem.

Kit přikývl. A Rosie ladně skočila celým tělem do vody, zmizela pod hladinou a vynořila se až o několik metrů dále.

Evanovi naskočila husí kůže, když ji takhle uviděl, což Kita lehce pobavilo. Pustil ho obrátil ho k sobě. "Jdeme hlouběji?" zeptal se.

Evan zavrtěl hlavou. "Nestačí, že jsem dneska do té vody alespoň vlezl?" zeptal se a podíval se někam za Kita. Kit se ani nemusel otáčet, aby věděl, že hledí na tu skálu, ze které skočil, když si rozbil hlavu. Pak shlédl opět na Kita. "Jak to, že se ani trochu nebojíš? Málem jsi tady zemřel."

Kit vstupoval do vody s mnohem větším respektem, možná i strachem, to ano, ale jeho láska k vodě byla silnější. A jakmile měl vodu po prsa a začal pořádně plavat, prvotní strach byl ta tam.

"Až moc miluju vodu," pokrčil rameny. "A chtěl bych, abys ji miloval taky."

Evan se pousmál a Kitovi bylo hned jasné, na co si vzpomněl. "Pamatuješ si, jak jsi mi slíbil, že mě donutíš zamilovat se do vody?"

"A jak jsi na to odpověděl, že ty zase mě donutíš zamilovat se do tebe? Jo. Myslím, že jsi vyhrál," odpověděl Kit.

Tohle byla jedna z těch situací, kdy Kit dokázal Evana zabavit natolik, že už tolik nevnímal, že je ve vodě, které se bojí. Toho chtěl vždy nejlépe dosáhnout.

Tentokrát to ale netrvalo dlouho. Evan se dovzpomínal na jejich zážitky tenkrát u jezera, kdy spolu byli poprvé plavat už jako pár, a opět zvážněl. "Já věřím, že mě naučíš vodu milovat, jen se na to dneska opravdu necítím," řekl opatrně.

A Kit to chápal. Hlavně nemohl na něj tlačit. "Jak chceš," prohodil. "Tak já si ještě zaplavu s Rosie, jo?"

Evan přikývl, krátce Kita políbil na rty a vydal se směrem ke břehu. Kit čekal, až opravdu bude na souši, protože Evan by pravděpodobně zpanikařil, i kdyby spadl ve vodě, která by mu byla po kotníky.

Pak se otočil a začal plavat směrem k Rosie.

Dlouho si s Rosie spolu nezaplavali jen oni dva. Zaprvé to bylo kvůli tomu, že Rosie zkrátka nechodila plavat tak často a zadruhé, Kit se pak soustředil více na Evana a jeho strach z vody.

Doplaval až k ní. Byla v části jezera, kde si mohla ještě tak tak stoupnout a to uvítal, protože chtěl si s ní i trochu popovídat.

"Už to vzdal?" zeptala se ho Rosie, když se k ní blížil.

"Jo, nechci ho nutit. Celá ta moje nehoda ho furt hodně traumatizuje," odpověděl.

Rosie zavrtěla hlavou. "Nedokážu si to ani představit. Jaký to pro něj musí být." Kit zvedl jedno obočí. Rosie protočila očima. "Jasně, taky jsem tě jednou z vody tahala, ale neměl si rozbitou hlavu a za chvíli jsi byl při sobě. Evan tě měl teoreticky mrtvého pod rukama a taky musíš vzít v potaz jeho city k tobě."

Kit se zatvářil uraženě. "Ty mě snad nemiluješ?"

Strčila do něj a zasmála se. "Samozřejmě, že jo. Jako kamaráda, samozřejmě. Ale Evanovi se to nikdy nemůže vyrovnat." Pak se uchechtla. "Víš, líbil ses mi víc než jako kamarád. Teď už ti to klidně říct můžu. Když jsme spolu tu a tam spali a nebo usínali v objetí, vždy jsem si říkala, jaké by to bylo, kdyby to bylo reálné."

"Bylo to reálné," namítl Kit. Jinak se snažil moc nereagovat, i když byl překvapen. "Nebo alespoň přijde mi, že jsem u toho opravdu byl."

Rosie se zasmála. "Víš, jak to myslím. Kdyby jsme my dva něco byli. To mi ale na druhou stranu přišlo... nevím, nelogické, nesprávné."

"Takže jsi ke mně něco cítila?" ujišťoval se Kit. "A stejně si mi teoreticky Evana dohodila? Protože buďme upřímní, bez tebe bychom byli teď úplně jinde. A já pravděpodobně mrtvej, protože by mě tady nikdy nenašel s rozbitou hlavou."

Strčila do něj hravě podruhé. "Samozřejmě mě ze začátku vůbec nenapadlo, že zrovna on bude ten člověk, co se ti dostane pod kůži. Ale jakmile jsem si toho všimla, i toho, že se ti to líbí a pomáhá ti to, přece bych vám v tom nebránila. Byla to docela podívaná, sledovat, jak se postupně zamilováváš," usmála se.

A Kit ji objal. Snad nikdy ji sám od sebe neobjal, ale teď si to jedno objetí zasloužila, i stovky dalších. "Děkuju za všechno," řekl jí. "A omlouvám se, že jsem se ohledně tebe necítil stejně, ale věř mi, že než přišel Evan, ty jsi byla to jediné, co mě drželo nad vodou. A teď jste akorát dva. Pořád jsi pro mě sakra důležitá."

Rosie se v jeho náručí zachvěla. A Kit si uvědomil, že brečí.

Odtáhl ji od sebe, aby se jí mohl podívat do očí. "Rosie-"

"Ne, to je v pohodě," přerušila ho a mávla rukou. "Jen mě překvapilo, jak... ti nevadí osobní kontakt," řekla opatrně. "A taky jsi se mnou takhle nikdy nemluvil."

Musel se pousmát. "Evan mě pár věcí naučil," řekl pobaveně, "jinak jsem o existenci objetí neměl tušení," zavtipkoval a Rosie se zasmála. "Ale ne, to jak jsi pro mě důležitá, jsem ti měl říct už dávno."

Rosie se zahleděla za Kita. "Evan nás pozoruje. Ještě si bude myslet, kdo ví co."

Kit se otočil. Evan seděl na ručníku na břehu a opravdu je sledoval, ale Kit ho znal mnohem lépe, jak Rosie, a věděl, jak mají věci nastavené.

Provokativně se obrátil zpátky k Rosie a políbil ji na tvář. Když se znovu na Evana podíval, ten sehrál divadýlko, jak si zabodává dýku do srdce a cítí se zrazen. Pak se všichni tři rozesmáli.

"Nikdy by si nemyslel jen tak, kdo ví co," vysvětlil jí pak Kit. "Ví, co pro mě znamenáš. A kupodivu mi věří, i když spolu my dva máme nějakou tu minulost a jednou jsem mu už srdce zlomil s Victorem."

"Ty nejsi takový, Kite," odpověděla mu na to, což ho překvapilo. "I když si to o sobě nemyslíš a neustále o sobě pochybuješ, jsi loajální a všichni to vidíme. A jasně, nemůžeme to na to házet, ale tenkrát s Victorem si na tom nebyl dobře. Ale lidi dělají chyby a ty víš, že jsi ji udělal. Takže se nediv, že ti tak věří."

Kit stáhl rty do úzké linky. Nastalo mezi nimi krátké ticho, které nakonec prolomil. "Dobře, tohle je na mě už až moc vážné, pojďme se bavit o něčem jiném."

Ͽ Ͼ

ROSIEEEEEEE

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro