Začala jsem zámek znovu tavit.
"Říkal jsem ti ať to neděláš." Řekl znovu někdo za mnou a chytl mě za ruky. Otočil mě, že jsem mu viděla do obličeje držel mi ruce nad hlavou. Kousla jsem se do rtu. Byl hrozně sexy.
Měl na sobě jen kahoty, takže šlo krásně vidět jeho vypracované břicho. Měl blonďaté delší rozčepířené vlasy a šedé oči. Na levé straně klícní kosti měl vytetovaný znak z Shadowhunters runu angelic power.
"Pusť mě." Zakřičela jsem na něj, když jsem si ho celého prohlédla.
"Slib mi, že už nebudeš tavit ten zámek." Podívala jsem se na něj pohledem ala děláš si ze mě prdel, ale když mě stále nepouštěl, pochopila jsem, že si asi srandu nedělá.
"Slibuju." Odfrkla jsem a protočila oči vsloup. Ten kluk mě pak pustil.
"Kdo jsi?" Zeptala jsem se ho a rozcvičila si zápěstí. Ten kluk začal pomalu mizet, rychle jsem ho chytila za zápěstí a tak přestal mizet.
"Teď pusť laskavě ty mě." Řekl pobaveně a zahleděl se mi do očí.
"Až mi řekneš kdo jsi." Odpověděla jsem mu a zákeřně se usmála.
"Tak to se nepouštěj." Odpověděl a najednou jsme oba dva zmizeli a objevili jsme se uprostřed nějakého vypáleného lesa.
"Mimochodem jmenuju se Lucius." Řekl a luskl prsty. Najednou se kolem nás objevilo obrovské temné město, byl tu zámek, pekařství, obchody prostě úplně všechno. "Kde bydlíš?" Zeptala jsem se ho a otočila se na něj. Natáhl ruku a prstem ukázal směrem k obrovskému černému zámku.
"Ahoj zlato koho pak jsi nám to dovedl." Přišla za námi paní s korunou na hlavě a s šaty hodně, řekla bych, že až moc objemnými. Takové jaké v pohádkách nosí královny akorát byly hodně tmavé asi jako všechno tady.
"Mami tohle je Kaila Ego Non Cognosco, Kailo tohle je má matka Emily." Řekl a já paní naproti mě s úsměvěm podala ruku. Ona mi úsměv opětovala a taky podala ruku.
"Odkuď znáš mé jméno?" Otočila jsem se na něj, když Emily odešla.
L: "Slyšel jsem jak si s tebou povídala knihovnice."
K: "Tak a teď mě jako vezmeš zase zpátky domů?"
L: "No myslel jsem, že bych tě tady provedl, ale když nechceš."
K: "Jasně, že chci."
"Fajn tak pojď." Řekl a natáhl ke mně ruku. Ještě jednou jsem si ho prohlédla a pak se ho nejistě chytila. Jakmile jsem se ho chytla okamžitě jsme se přemýstili.
"Můj pokoj." Řekl a pustil mě. Jako první jsem šla k oknu byli jsme úplně na vrchu zámku. Prošla jsem celým pokojem a pořádně si ho prohlédla.  Nakonec jsem si sedla naproti Luciuse na postel.
"Nejsi jediná co má tam u vás schopnosti, že?" Zeptal se mě a já přimhouřila oči. Tan kluk se mi vůbec nelíbí. Něco je na něm špatně. Mé pochyby mě ale okamžitě opustily, když jsem narazila na jeho nádherné šedé oči.
"Ne." Zakroutila jsem hlavou.
"Seznámíš mě s němy?" Zepta se mě a já se usmála.
"Možná." Řekla jsem s úsměvem a Lucius mě povalil na postel. Chytil mě silně za ruce a položil si mě na postel.
"Prosím." Řekl a dál mě držel pod ním. Odžuchla jsem ho ode mě a postavila se. Přemýstila se do mého pokoje. Vážně netuším jak, ale povedlo se mi to. Doma jsem hned skočila do postele a usla.