"Bylo kolem dvanácté když mě probudil hrozný hluk a hrozné světlo, které vycházelo z té skály za mnou. Otočila jsem se za hlukem.
"Holky. Koukněte." řekla jsem né moc hlasitým hlasem, ale taky né úplně potichu abych holky zbudila. Kývla jsem hlavou k té skálě a řekla, že jdu dovnitř a jestli chcou mají jít se mnou. Věděla jsem, že půjdou se mnou, nenechaly by mě jít samotnou. Šla jsem v čele, před vchodem jsem zastavila a zeptala se: "vážně tam chceme jít?"
Nevěděla jsem to jitě, ale holky nejspíše ano, jelikož na mě najednou vykřikli opověď ANO! Tudle odpověď kterou jsem chtěla slyšet, teda aspoň si to myslím, že jsem to chtěla slyšet. Tak jsem tedy vstoupila dovnitř. Hned po prvním kroku jsem poznala, že je to to nejkrásnější místo ve kterém jsem kdy byla. Na vrchu hory byla díra, kterou dovniř prosvítalo světlo z měsíce, byla to obrovská jeskyně. Bylo tam pět stupínků, oheň, voda, vzduch a země. Nevím co bylo to páté, nevěnovala jsem tomu pozornost. Rozplývala jsem se nad jeskyní, krápníky vysící ze stropů, obrázky víl na stěnách ano víl nevím proč, kdy ani kdo to maloval, ale na obrázku byly víly (bez křídel) které ovládali živly. Všechny byly přeškrtnuté, až na jedny tři hnědovlásky a dvě blondýny no spíše měly špinavý blond. Hm vypadá to jako já Abi, Rachel, Talia a Megan. Megan je jedna ze spolku More co je?! Jo pěkně divný název, ale já ho nevymýšlela a ani v to spolku nejsem, tak mi ten název může být jedno. Megan je dokonce zakladatelka toho spolku, kdysi patřila k nám, ale pak odešla a založila tady tenhle spolek  More co je?!  Když jsem se otočila od toho obrázku, holky stály na těch stupínkách, Abi na na vodě, Talia na zemi a Rachel na vzduchu. Pousmála jsem se a stoupla si na stupínek ohně. Najednou kolem nás bylo hrozné světlo, ale i přez něj jsem si všimla co mají holky na sobě. Abi modré princeznovské šaty, Talia měla na sobě hnědozelené uplé šaty, Rachel měla dlouhé antické bílé šaty a já krátké, uplé červené šaty s černou krajkou. Jakmile světlo pominulo (cca. po minutě) měly jsme na sobě jen pyžamo. Potom jsme ještě chvilku tu jeskyni prozkoumavaly a pak si šly lehnout zpátky." Dovyprávěla jsem holkám můj dnešní sen.