Po ani nevím kolika hodinách jsem vstala a odvolala Alfreda. Věděla jsem, že je za mnou Lucius. "Co zase chceš?" Odsekla jsem a otočila se na něj. "No líbíš se mi. Nejsi tak slabá jako Molly." Namotal si mé vlasy na prst. "Jo no vidíš. Aspoň ti neskočím na tuhle pitomou hru na dobráka. Jsi prohnilý až do morku kostí a víš jak to je zloduši můžou mít navíc jak chtějí, ale hrdinové stejně zvítězí." Ostrčila jsem ho stranou a usmála se nad tím jak se z můj pohádkový sen stal skutečností. "Že se s tebou obtěžuju ty prostě chceš umřít." Odfrkl a zmizel v dýmu. To samé já, přemístila jsem se do svého pokoje, převlékla se, nachystala se do postele a šla spát. Zítra to bude pro nás jeden z nejdůležitějších dnů v našem životě a ne maturita to nebude.
... Flash Back...
"Tak pojď zítra ve 12 hodin přijď k Alison na zahradu s 3 lidmi. Budu tě tam čekat." Navrhla jsem Luciusi a on se ďábelsky usmál. "Největší souboj čarodějů po celém staletí. Vy jste opravdu hodně silná generace. Fajn budu tam a budu se těšit." Řekl a odkráčel ode mě dál. Ihned jsem to zavolala holkám. Ty 2x nadšené nebyly, ale nakonec souhlasily, že přijdou a budou mi pomáhat.
... End of Flash Back ...
Tuhle válku prohrát nemůžeme. V sázce je až příliš mnoho.