Vše bylo jakoby zahalené mlhou, všude okolo se rozléhal dunivý zvuk, který dráždil snad celé své okolí...
,,A mami?" Ozval se tázavě nějaký kotěcí pisklavý hlásek.
...,,co je tohle?" Mňoukl ještě ten samý, nyní již tiše mluvící kocourek.
,,Voda." Zazněla se stručná odpověď pronesená značně chraplavým hlasem.
,,Proč padá z nebe?" Písklo opět kotě.
Nyní již byly vidět dvě postavy, jedna patřila dospělé kočce, druhá kotěti.
Dospělá kočka se protáhla, následně posadila a zapředla.
,,Tady voda padá každý den, zlatíčko. Žijeme.. Žili jsme v Zemi Věčného deště, o tom jsem ti snad už vyprávěla, ne?" Mňoukla namáhavě.
,,A kde budeme žít teď?..." Vyděsilo se  malé kotě a přitisklo se ke své matce.
,,To se brzy dozvíme, slibuju, já tu pro tebe budu navždy, ochraňovat tě, hlídat tě...."

,,Blackpaw! Blackpaw! Notak! Přece nechceš prošvihnout hned první den našeho válečnického výcviku!" Zapištěl hlas přímo u ucha Blackpaw. Ta rychle vytřeštila oči a vypískla; ,,Cože?! Kde to jsem?!" Rozhlížela se vystrašeně.
,,Kde myslíš že jsi? V doupěti učedníků!" Mňoukl Sorrelpaw unaveně.
Blackpaw mu neodpověděla, přemýšlela nad tím, co se jí zdálo. Země Věčné vody... Vždyť takové místo neexistuje!..
,,Celou noc jsem nemohla usnout. Co se ti zdálo tak dramatického že jsi pištěla, jakoby tě někdo hodil hladovým psům?" Ozvala se spíše tázavým tónem Blueberrypaw.
,,Já.." začala stále ještě pořádně zmatená Blackpaw. ,,To vám povím potom." Ukončila rozhovor Blackpaw. ,,A teď pojďte, naši učitelé na nás už určitě čekají!"

Slunce zářilo vysoko na obloze a hřálo kožíšky čtyřem novým učňům a jejich učitelům. ,,U Měsíčního klanu!" Mňoukl Sorrelpaw a jeho oči vzpláli jiskřičkami.
Kočky stály na vrcholku rokliny, ve které se rozprostírala  písečná roklinka. ,,Tady budeme trénovat boj." Oznámila své učednici  Milkypaw NutPelt. ,,A co budeme dělat my?" Zeptala se Blueberrypaw jejího učitele Frozenfanga.
,,My si půjdeme zalovit k Jiskřící řece." Odpověděl jí. Blueberrypaw mu nadšeně přikývla. ,,Já a Blackpaw půjdeme na pláň růží." Řekl Mystery. Všichni učedníci  si vyměnili nadšené pohledy a rozešli se. . .

,,Podívej! Zajíc!" Mňoukla tiše Blackpaw.
,,Ano, ano.. všiml jsem si ho odpověděl Mystery. Řekni mi, vane tenhle vítr od nás k tomu zajíci nebo je tomu naopak?" Zeptal se své učednice.
Blackpaw chvíli přemýšlela a nechala vítr, aby jí čechral srst. ,,Vane od toho zajíce." Řekla jistě.
,,Velmi dobře. Takže ho můžeme jít ulovit." Řekl tiše Mystery a potichu začal našlapovat k zajíci. ,, Snaž se jít co nejtišeji. ,,Zajíci jsou na zvuky citliví." Zašeptal. Blackpaw se přikrčila co nejvíce mohla a našlapovala za Mysterym. Ten na Blackpaw kývl a ona poznala, že teď se musí dostat co nejblíže. Když už byla u něj, rychle se na něj vrhla a zakousla se mu do nechráněného krku. Zajíc zapištěl a pak naposledy se přestal hýbat - byl mrtvý.
Blackpaw radostně mňoukla. ,,To bylo úžasné!"
Mystery spokojeně zavrněl. ,,Výborně, Blackpaw! Řekni mi, cítíš ještě něco dalšího?"
Blackpaw otevřela svou tlamičku a nasávala pachy lesa.
,,Ano. Někde poblíž má nejspíš noru.. fuj!" Vyjekla najednou učednice. V puse měla ohavnou pachuť neznámého zvířete. Páchne to, jako kdyby to bylo už dva úplňky po smrti. ,,Co to ve jménu Měsíčního klanu bylo?!"
,,Liška. Chtěl jsem vědět jak na její pach zareaguješ. Buď ráda že na našem území není jezevec, ten smrdí ještě mnohem, mnohem víc!"
Blackpaw nevěděla jak Mysterymu odpovědět. Kocour pobaveně sekl vousky. ,,Podívej, měli bychom se vrátit, už pomalu zapadá slunce."
Opravdu, slunce se již tičilo nad dalekými horami, zatímco jeho poslední teplé paprsky zahřívaly vše, na co jen dosáhly.

Blackpaw unaveně dopadla do jejího pelíšku. Ostatní učedníci už spali, ale ona nemohla usnout. Venku něco zašustelo.
Kočička se neslyšně vydala k východu z učednického doupěte. Přes kapradí skoro nic neviděla, a tak ho odhrnula. Na mýtině stál velký černý stín a nejspíš na něco čekal. Ani stříbrný odlesk měsíce neodhaloval, kdo to vlastně je, spíš jím procházel... Blackpaw se vyděšeně zachvěla. Ta kočka či kocour sebou trhla a s jistrami v jejích zelených očích Blackpaw pozorovala. . .

Druhá kapitola je u konce! Snažila jsem se to udělat trošku víc originální, ale u učedníků.. No nevím XD
U příští kapky nazdar. ^^