Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola 7 - Pomsta Mrtvého Klanu

Rys se probral. Jak moc by si přál kdyby to, co se mu v posledních třech dnech stalo byl jen zlý sen. Ale on už je třetí den v téhle nebezpečné děsivé díře jménem Temný les/ Místo bez hvězd. Už tu pár koček potkal a nebyli moc přátelské, mírně řečeno. Kdyby ho ten psychopat nezabil, netrčel by teď tady. Rys naštvaně máchl tlapou s vytasenými drápy a odtrhl z jakéhosi stromu kouskem kůry. Zhluboka nasupeně dýchal a zadíval se na kůru. V textuře, která zdobila vnitřek kůry spatřil něco, co vypadalo jako tři kočky. A v tom mu to došlo

Přeci nejsem jediný koho zabil! Někdo tu určitě bude. Stačí je jen najít. A v hledání jsem vážně dobrý.
.............................................................

Strakáč pochodoval nervózně do kola a rozhlížel se. Kde to je? Vypadá takhle snad hvězdný klan? Ale nejvíc mu vrtala hlavou jiná věc.

Sokol je nebezpečný! Co když bude chtít ještě někomu ublížit. Co třeba Pavoukovi!

Strakáči přejel mráz po zádech

Tohle nemůže nechat jen tak. I kdyby už nikdy nesměl vidět hvězdný klan.

Strakatý kocour se rozběhl najít jedinou kočku, která by mu mohla pomoci. - Lagunu.

(=Laguna byla stará kočka, která Strakáči vyprávěla různé příběhy. Říkával že vždy musí myslet že hvězdný klan neví všechno a že se má řídit podle sebe. A podle zdravého rozumu. )

Byla to jediná kočka, která by Strakáčovi mohla pomoci. Strakáč běžel za vzdáleným pachem vody. Běžel a běžel, dokud neviděl lesknoucí se vodu... A taky stříbrnou kočku, která civěla přímo do vody.
,, Laguno! Laguno! " křikl Strakáč, ale pak stuhl. Vše kolem ztmavlo a před ním se objevil obrovský kocour, s kožichem hvězdné kožešiny.

,,Povstaň"

Strakáč se rychle napřímil a vyděšeně ho pozoroval.

,, Myšlenky na pomstu nenáleží kočkám hvězdného klanu. A počítám že v temném lese skončit nechceš..."

Strakáč ho vyděšeně pozoroval, ale snažil se vypadat sebejistě

Mohl bys tam skončit... Tady nezasahujeme do osudu a děje živých koček.

Strakáčovi předběhl mráz po zádech. V hloubi duši věděl, že je to lež. Že proroctví je součástí zasahování do osudu a dost ho změní.

Vidím snad v tvých oči pohrdání hvězdným klanem..?

,, N-ne. " pronesl pevně, i když moc dobře věděl, že se dopouští lži.

Nejlepší je vyhnout se snům... Každopádně opravdu si zamapatuj. Nezasahuj... Tam... Dolů! Nijak nesmíš pozměnit děj. Nech mu volný průběh. A uctívej hvězdný klan. Protože ty jsi teď jeho součástí.

Ač Strakáč patřil mezi ty naivnější kočky, dotklo se ho, jak moc teď hvězdná kočka lže. Vždyť proroctvím se vše ovlivní dost! A tady ta kočka s ním manipuluje.
,, Je to lež! Proč nemůže mít Sokol spravedlivý osud hned!? "
odhodlal se.

Jak se považuješ odporovat?
pronesl už ne tak klidný hlas

Když si myslíš, že jsme lháři, nezbývá než dostat osud, o jaký si žádáš. Je mi to líto...

,, C-co? O čem to mluvíš?" zeptal se znepokojivě strakatý kocourek.

Sbohem... Právě si ztratil místo zde nahoře...

Než stačil Strakáč cokoliv namítnout, ucítil pod sebou něco zvláštního. Kolem něj to potemělo a on začal padat. Padat do temnoty...
Do ničeho...

---------------------------------------------------

Strakáč otevřel oči. Nejdříve viděl rozmazaně a mžoural. Když si ale jeho oči přivikly podivnému světlu. Kocourek se zvedl a rozhlížel se kolem. Všude byla podivná polotma, a vysoké tmavé stromy. Odevšad se ozývali podivné, děsivé zvuky a na obloze nebyli žádné hvězdy.
Jen velký, krvavý měsíc...

Strakáče se zmocnil panika. Právě se nachází, v temném lese....

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro