Musím říct, že snad poprvé jsem na nějakou svoji povídku poměrně i hrdá a nevidím jenom všechny ty chyby, kterých jsem se dopustila. Tady jde snad jenom o to, že jsem plánovala pouze deset kapitol (+ prolog a epilog), ale těch pět "bonusových" kapitol snad nikomu nevadí.

Ještě musím dodat, že jsem ani na samotném začátku neplánovala to, že by Simon měl spatřit barvy díky Elanor. Plánovala jsem vlastně tři scénáře. Dva nepoužité... inu...

1) Barvy neměl spatřit nikdy → Ano, nejsem zrovna fanoušek šťastných konců a snad jsem ještě nenapsala povídku, která by takový konec měla, ale do tohohle příběhu mi to skutečně nesedělo.

2) Měl je spatřit díky Rose a Albertovi → Ano, to už by znělo logičtěji, ale tuhle možnost jsem nechala otevřenou. Třeba by je skutečně viděl, kdyby se jich dotkl a nebyl tak zaslepený tou neopětovanou láskou k Elanor, že?

No a nakonec ten, který jsem využila. Zdál se mi ze všech tak nejmoudřejší, protože jsem tím chtěla poukázat na to, že vlastně láska nemusí být jenom mezi lidmi (nemyslíme teď zoofilii, jo?) a takový cit nemusí být k někomu probuzen na základě toho, že je jeho chování nejlepší (jako v případě Simona), ale prostě v tom, že udělá správnou věc na správném místě a kromě dobré karmy tak dotyčný může získat ještě něco. 

Inu, musím teď už asi jenom říct sbohem Simonovi, jehož myšlenky mě neskutečně moc bavily psát. Nadále také poděkovat všem, kteří se odhodlali k nějakému komentáři nebo jenom hvězdičce na kapitole, přečtení a vytáhli tak Všechnu šeď světa i na horní příčky v kategorii povídka (#29). Samozřejmě také děkuji lidem z facebookové skupiny, kteří náruživě komentovali moje problémy ohledně výběru a úpravě coveru, počátečního názoru na samotný popis a název povídky (původně → Černobílé barvy).  Dokonce jsem i několikrát narazila na to, že lidé toto dílo doporučovali jiným, za což jim děkuji.

I když jsem se tak nějak před pár dny zapřísahala, že až dopíšu Všechnu šeď světa, tak se na jakékoli slaďárny vykašlu a vrátím se raději ke svým fantas magorickým krvákům, asi se pustím ještě do jednoho podobného díla, až ho řádně promyslím.

Každopádně, děkuji všem, kteří dali tomuto dílu šanci a dočetli se až sem :).

~ Benji