Víkend utekl rychle. Hermiona by to nikdy nepřiznala, ale podivným způsobem se těšila na pondělí. Dokonce se hned po příchodu stavila v kuchyňce. Draco stál u kuchyňské linky a připravoval si kávu. Měl na sobě pouze tmavě modrou košili, takže vynikla jeho štíhlá (ale ne vyzáblá) postava. Hermiona samozřejmě na vzhled nekoukala, ale přeci jen se její oči na pár vteřin zastavily u jeho lopatek, ramen, paží a zad. Dokonce ji na vteřinu napadlo, že se Draco určitě věnuje nějakému sportu, nebo denně posiluje. Ale bez košile si ho nepředstavovala... To slušné dívky nedělají. Možná jen trochu.
,,Dobré ráno," řekla tiše, aby tím sama sebe probudila z úvah o košilích a nekošilích.
Draco se otočil, tím se látka na jeho košili napjala, Hermiona ho proklela za jeho velice dobrý vkus na oblečení. Mírně unaveným hlasem pravil: ,,Brý ráno, Grangerová. Máš se?"
,,Mám se fajn, děkuju za optání," odpověděla a popostoupila blíž. ,,Chtěla bych ti poděkovat. A omluvit se. Chovala jsem se dětinsky. Kdybych tě rovnou požádala o to, abys mi znovu vysvětlil, co mám dělat, nedostala bych nás do takové šlamastiky."
,,Nech to být, Grangerová. Už jsem ti řekl, že to byla chyba nás obou. Nemusíš mi děkovat, ani se omlouvat," odpověděl Draco. Znělo to upřímně, skutečně ji nechtěl nijak shazovat (a mohl by) ani se vyvyšovat, že všechno zachránil (což by mohl taky). Takhle skromného si ho nepamatovala. Draco si vždy zakládal na tom, aby byly jeho úspěchy vidět. Věděla, že se změnil, přesto ji vždy tyhle maličkosti překvapily. Zrovna konvice začala pískat, čímž oznamovala, že je voda hotová. Otočil se zpátky a zalil svou kávu. ,,Nechceš si taky udělat kafe?" zeptal se. Hermiona se rychle natáhla pro hrneček, nasypala si do něj instantní kávu a cukr a napřáhla ruku k Dracovi. Nalil horkou vodu do jejího hrnku. Hermiona poděkovala. ,,Za chvíli ti donesu nové spisy," informoval ji Draco a každý se vydal do své kanceláře.

░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░

Několikrát si lokla kávy, skoro si spálila jazyk. Draco jí předal dokumenty a rozhlédl se po kanceláři, jako kdyby něco hledal. Hermiona na něj tázavě pohlédla. ,,Nemám tady sako?" zeptal se. Hermiona se podívala kolem sebe.
,,Mělo by tu být, nikam jsem ho neodnášela." Hermiona si skutečně myslela, že Dracovo sako se nachází stále na ministerstvu. Byla tehdy příliš unavená, aby si saka zahrabaného ve své posteli všimla. Taková byla oficiální verze jejího příběhu.
,,Není tu," konstatoval Draco.
,,Myslíš, že jsem ti ukradla sako?" otázala se Hermiona ostře. Dracovi se zvedly koutky úst pobavením.
,,Možná i jo. Nejdřív ses snažila mě nechat vyhodit z práce a pak se mi úplnou náhodou ztratí sako," odpověděl. Hermiona na něj dlouho hleděla a nic neříkala. Pak se odvážila vynést rozsudek: ,,Ty žertuješ."
,,Jistěže. Nejspíš ho vzala uklízečka. Ale pro jistotu se ještě porozhlédni, prosím. Bylo to mé oblíbené sako. Třeba ho máš doma," napadlo Draca. Hermiona zavrtěla hlavou.
,,Toho bych si všimla. Doma rozhodně tvé sako nemám. Bohužel. Nejspíš jsi měl pravdu s tou uklízečkou."
,,Škoda," řekl si sám pro sebe Draco. ,,Kdybys cokoliv potřebovala..."
,,Já vím, už jsem se poučila. Kdyby něco, ťuknu na tebe," ujistila ho Hermiona.

░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░

Tentokrát Hermiona došla za Dracem. Prošla kuchyňkou a zaklepala na dveře. ,,Dále!" ozval se jeho hlas. Vstoupila.
,,Přišla jsem si pro spisy na zítřek. Celý minulý týden jsi chodil ty za mnou, cítila bych se hloupě, kdybych tě nechala nosit mi dokumenty, když si pro ně můžu přijít sama."
,,Ale já ti je rád nosil," odvětil Draco. Hermiona se pousmála.
,,A já jsem ti za to vděčná. Ale přece jen bojujeme za rovnoprávnost žen, a to znamená i spravedlnost při nošení spisů z jedné kanceláře do druhé," odpověděla Hermiona. Draco se na ni koukl podivně hřejivým pohledem. Teprve když sklopil zrak, řekl: ,,Líbí se mi tvůj inteligentní smysl pro humor." Hermiona nevěděla, jestli se má červenat, nebo poděkovat, nebo něco říct... Tak nereagovala nijak a stydlivě sklonila hlavu.
,,Nikdy jsme vlastně neměli možnost před sebou žertovat," zauvažovala po chvíli nahlas. ,,Kromě tvých vtipů o..." odmlčela se, zavrtěla hlavou. Na tohle nechtěla vzpomínat.
,,O tobě," dořekl Draco. ,,Škoda, mohli jsme si povídat normálně, kdybych nebyl..."
,,Idiot," dokončila Hermiona, ale slabě se pousmála. ,,Měj se hezky, Malfoyi."
,,Opatruj se, Grangerová."