Ahoj
Zase beru za kliku. Zase budeme spolu. Myslela jsi si že jsi se mě zbavila? Že už nepřijdu. Pleteš se maličká. Já jsem tu furt. Vždy jen čekám až přijde ta krásná chvíle, kdy odejde. Ať už je to kdokoliv, kamarád, přítel či kamarádka, každý ve tvém životě nevydrží dlouho, vždy odejde, vždy udělá chybu či si něco uvědomí. A opustí tě, nevrátí se k tobě, nikdy. A nebo tě v lepším případě využívá a ubližuje ti a ty ho nedokážeš odstřihnout, i to mi vyhovuje.
A pak přicházím já. Otvírám dveře a pomalým krokem se blížím k tvé slabé a křehké osůbce, jsi zraněná a já to cítím. Jsi moje raněná kořist. A ty cítíš že tu jsem. Že se blížím. Rozklepeš se. Jsem rád že na tebe takhle působím. Pak si k tobě dřepnu. Smažu tvůj úsměv, jsme sami, nikoho nemáš. To ti opakuji šeptem do ucha, ať si to uvědomíš. Chápeš to dostatečně dobře? Všichni odejdou a nechají tě samotnou. Napospas mě. Tvému démonovi. Z očí ti tečou slzy, nemohu se jich nabažit. Tvá bolest z odchodu další osoby co pro tebe byla iluzí štěstí je pro mě jako extáze. Živíš mě tím. Je to pro mě jako ta nejlepší pochutina co existuje a ty mi jí dáváš na zlatém podnose. A potom sílím a sílím. Neslábnu, ani štěstí není natolik silný, aby mě zničilo. A tak jsem větší a větší. Silnější a silnější a ty proti mě nemáš nejmenší šanci maličká. Jsi jen má, nikdo mi tě nevezme. Jsi má zničená kořist, mám nad tebou moc a nikdo není natolik silný aby mě navždy umlčel a odehnal. Nikdo to nezvládl a ani nezvládne. Jsi jen má maličká, dokud mi tě smrt nevezme. Ale oba víme že to nikdy neuděláš. Že nevezmeš nůž, provaz a ani neskočíš z okna. Jsi jen má maličká, navždy. Jsi má loutka a já tahám za nitky, jsi má raněná kořist a já predátor. Nemůžeš mi utéct, neutečeš. Proto jsi jen má maličká, jsi navždy jen má hezky si to zapamatuj, má maličká.
Tvá jediná deprese