1) Žiju nocí, kdy je tma
Žiju nebezpečím a strachem
Žiju v bolesti
Protože mi nikdo neukázal jaké to je
Žít láskou a milovat

2)Má křehká psychika je rozbitá, zbyly malé i velké střepy, tvoří velikou hromadu.
A na té hromadě klečím, ostré úlomky se mi zařezávají do těla a klouběji
A když někomu, koho mám ráda ublížím, je to, jakobych si jeden veliký střep zabodla do srdce

3)Topím se v depresi a ve smutku. Ty to na mě poznáš, a ptáš se, co mi je
Odženu tě hnusně ode mě a nenechávám si pomoct, a když odejdeš, mé slané slzy smáčí polštář.
Proč to dělám? Nevím.