„Jsi to nejhorší, ale i nejlepší co mě potkalo v mém životě" Hermiona mu do dlaní položila malou obálku na které bylo napsáno „Uvidíme se v srpnu." Nechápavě se na ni podíval a rozbalil tu podivnou obálku.

Draco se usmál na fotografii pořízenou v ten den, kde se on a Hermiona smějí do foťáku a drží tu divnou věc od mudlovské doktorky, kterou Hermiona nazývala ultrazvuk a pyšně ji ukazují do foťáku. V ten den se Draco dozvěděl, že bude otec, že on bude mít dítě a že se bude muset starat o někoho jiného, než o sebe.

„Draco miluju tě, víš to?" usmála se Hermiona na Draca, který ji hladil po zádech a společně hleděli na malé dupačky s ovečkou, které chtěli dát do krabice společně s fotkou z ultrazvuku.

Otočil list a zahleděl se na další fotografii. Díval se na sebe, jak vkládá dupačky do krabice a u toho se směje do foťáku, který držela Hermiona. V ten den se rozhodli oznámit jejím rodičům, že čekají dítě a on se nehorázně bál, jak na to zareagují, jelikož nebylo to dlouho co jim řekli, že spolu chodí.

„Mami, tati jsem těhotná" usmála se Hermiona na své rodiče a chytla jeho ruku pevněji.

Draco se pousmál a vytáhl z alba fotografii, kde se Hermiona se svými rodiči směje do foťáku a v rukách drží dupačky s ovečkou, on sám stál za foťákem. Sice nejdříve trošku běsnili, ale poté jim gratulovali s ptali se na různé otázky, na které jim odpovídala Hermiona

„Jelikož jste tady všichni, tak bychom vám ráda oznámila, že jsem těhotná" usmála se Hermiona na jejich společné přátele.

Draco zandal fotografii a vytáhl další na které Hermionu objímal jeho přítel Theodor, bylo to asi dvacet vteřin po tom co jim Hermiona oznámila, že čekají dítě. Všichni ztuhli a vyděšeně na ně hleděli, ale Theodor se jako první zvedl a obejmul Hermionu, která se na něh usmála a Draco to musel vyfotit, jako jejich další vzpomínku, díky němu se i ostatní dali do pohybu, teda.... Ginny začala výskat a skákat, Potter se ji snažil uklidit, Pansy brečela, Weasly nadále jedl jeho kuře, Blaise na něho nevěřícně koukal a poté se začal smát. 

„Bude to kluk, Draco my budeme mít syna" rozbrečela se Hermiona a objala ho, on ji zabořil hlavu do vlasů a nasál jejich vůni.

Dracovi stekla po tváři slza, kterou hned setřel a zadíval se na fotografii na které on objímá Hermionu, někde byl vděčný Pansy, že je tak pronásledovala a fotila každou blbost, byl rád, že má tolik vzpomínek zachycených. Věděl že nikdy nebyl pyšnější, než když se dozvěděl, že bude mít syna, pokračovatele jeho rodu, někoho koho vychová, tak aby nedělal stejné chyby jako on. Chtěl mu dát všechnu jeho lásku a naučit ho žít, chtěl společně s Hermionou vytvořit tu nejlepší rodinu pro jejich syna. 

„Když miluješ, miluješ celým svým srdcem" Usmála se na něho Hermiona, když ji položil dlaně na lehce vypouklé bříško a pohladil ho „Chtěla bych ho pojmenovat po hvězdě, nebo souhvězdí, jak je ve vaší rodině zvykem a druhé jméno, bych chtěla dát nějaké mudlovské" Zašeptala a on jen zvedl hlavu a přikývnul, odsouhlasil by ji všechno. 

Draco se usmál na další fotografii, kde objímal Hermionu zezadu  a Hermiona se smála do foťáku, tuhle fotku miloval, v ten den svým přátelům oznámili, že budou mít syna. Všichni seděli v altánu na zahradě slavného Pottera a bavili se. Měl nehorázné štěstí, že je měl a užíval si jejich přítomnost. Řekl jim, že budou mít syna a oni na něho jen hleděli a poté co si to všichni minimálně 100x řekli v hlavě, tak začali jásat, Pansy mu skočila okolo krku a Ginny se vrhla na Hermionu, která to málem neustála, ale smála se. Byla šťastná a on též, chtěl jen být šťastný, ale i to mu bylo sebráno.

„Naos? Arrakis?, Homan?, Izar?," ptala se ho Hermiona, on jen zakroutil hlavou, tyhle jména se mu nelíbila, jako ta předešlá, ale když navrhnul jméno on, zase se to nelíbilo Hermioně a tak hledali dále. „Co Menkar?" Jen se na ni podíval a zamračil se, on takové hloupé jméno svému synovi nedá.

Otočil stránku a pohlédl na fotografii, kde seděli na gauči a oba se mračili, pod fotografií bylo napsáno od Pansy, že se zase hádají, jak se bude jmenovat jejich syn. Jo to věděl, byli to časy, kdy se nemohli na ničem shodnout, aby se to líbilo obou a do dneška nechápal, jak na některé jména Hermiona přišla. Věděl, že výběr jména je důležitý a nechtěl to zkazit, prostě se dlouhou dobu hádali o jménu, než našli to pravé, samozřejmě ho našel on a ne Hermiona, nikdy to nepřiznal, ale byl ji vděčný, že se hrabala ve starých knihách jeho matky. 

„Jsem tlustá jako meloun?!" zařvala Hermiona na Blaise, který se chechtal na celé kolo, on ho zabíjel pohledem a pohlédl na Hermionu, která ho probodla pohledem a poté vyslala na Blaise kouzlo úplného spoutání, to dostal záchvat smíchu on a pyšným pohledem na Hermionu pohlédl, ta se na něho jen usmála a znehybněla ho též a poté odešla, takhle tam strávili necelé dvě hodiny, než je Pansy, která si přišla Blaise vyzvednout vysvobodila. 

Tyhle fotky tak moc miloval, byl na nich on jak má od šlehačky celý obličej, to se pokoušel péct, na další měl vlasy nabarvené na zelené, to si postěžoval nahlas, že Hermiona je protivná a ona mu obarvila jeho milované vlasy na svítivě zelenou, na SVÍTIVĚ ZELENOU, tak moc se bál, aby to Hermiona nenechala na vždy, že za ní celý den chodil a pomáhal ji ze vším, žadonil a pomalu i brečel. Hermiona jako správná přítelkyně ho v tom nechala vykoupat dva dny, než mu vrátila jeho blonďaté vlasy. 

„Tak jak ti to jde?" optala se ho Hermiona a on se na ni zamračil, zrovna se snažil sestavit dětskou postýlku a vůbec mu to nešlo, ale to on nemůže přiznat, že on Draco Malfoy, aby mu něco nešlo, to nejde dohromady, jen se zasmál nad čím uvažuje. „Čemu se směješ ty pako?" pomalu zapomněl, že je tam s ním Hermiona a tak se na ni jen usmál a zakroutil hlavou a dále listoval návodem, aby zjistil, kam ten pitomý šroubek patří.

Zasmál se, když uviděl fotku, kde bez hůlky něco sestavuje. Hermiona měla pocit, že všechno musí udělat ručně, aby se pořádně připravil, takže maloval pokojíček, skládal všechen nábytek a Hermiona se mu jen smála a u toho si vždy hladila její bříško. 

„I ten nejotrlejší člověk má v srdci struny, které ho rozechvějí, jakmile se jich dotknete. I člověk nadobro rozvrácený, jemuž je život i smrt pro smích, přestává s některými věcmi žertovat." Dočetla Hermiona poslední větu v jeho práci a smutně se na něho usmála „je to už rok co tu není, Draco budu tady pro tebe navždy a budeš se na mě moc vždy spolehnout." Tehdy ji věřil a jen se na ni usmál a pokračoval v hlazení jejího vypouklého bříška.

Draco zvedl pohled od alba a zaměřil svůj pohled na fotku své matky, kterou nosil v kapse svého saka, tak strašně mu chyběla, přišel o jeho první milovanou osobnost strašně brzo. Jeho matka pro něho byla vším, ale bohužel obyčejná mudlovská rakovina ji dohnala a ona nebyla dosti silná, aby ji porazila. Doufal, že tuhu bolest už nikdy nebude muset prožít.

„Rigel Severus Malfoy" Draco vyšel ze dveří a se smutným pohledem jim ukázal svého syna. 

„A Hermiona?" Zeptal se ho Harry

Draco se na něho podíval a zakroutil hlavou „Doktoři dělali co mohli, ale mohli zachránit jen jednoho a Hermiona se rozhodla" zašeptal a poté se sesunul podél zdi a naplno se rozbrečel, přišel o svou přítelkyni, kterou nadevše miloval, jemu štěstí nebyla snad přáno, vždyť přišel už o dvě milované osoby, co komu udělal a proč to musela odnést Hermiona. Zvedl pohled a převzal si svého syna, měl pro co žít, musel z něho vychovat toho nejlepšího člověka a dát mu rodinu, kterou chtěli mít s Hermionou.

***********************************************************************************************

Tak jo vítám vás u mého prvního příběhu, který je dokončený. Hned od začátku jsem věděla, že Hermiona umře, tak mě prosím za to nezabijte. Doufám, že se vám to i trošku líbilo a někdy i pobavilo. 

Budu ráda za vaše názory :D

Vaše Darky