4.Stará fotka
Vánoce jsem nakonec strávila v Bradavicíc,vypisovat vám moje "zážitky" z Vánoc fakt nebudu, protože nikdo snad nemůže mít horší Vánoce než já.
O tom tu dneska ale psát nechci.
Dnes jsem byla na menší návštěvě u Pána zla,pozval si mě.
„Moje milovaná Christine,mám pro tebe úkol."začal a já napjatě poslouchala.
„Musíš se naučit pár nových..jak bych to řekl...drsnějších kouzel,musíš se naučit pořádně bránit." řekl.
Přikývla jsem a čekala jsem,až bude pokračovat.
„Kouzla tě naučí Severus,na pět dní se uvolníš ze školy,stejně tak Severus...bude tě učit kouzla,budete u něj doma."
„Věřím že bys raději byla kdekoliv jinde než u Severuse doma ale je to potřeba." Dodal
To si piš že bych raději byla kdekoliv jinde než u Snapea doma
Pomyslela jsem si
Poté jsem se přemístila do Bradavic a chvíli jsem pobyla ve společenské místnosti.
Ovšem do té doby než mě kdosi vyrušil.
„Hledá tě Brumbál." Přišel za mnou otrávený Draco
Nechápala jsem ale zvedla jsem se a odešla za Brumbalem.
Když jsem řekla heslo a vešla dovnitř,byl ke mně otočený zády..a mlčel.
Také jsem mlčela
Po chvíli ticha promluvil.
„Posaďte se."pokynul mi.
Učinila jsem tak.
„Vím na čí jste straně."začal a já se ušklíbla a dodala jsem: „Jsme hrdá na to, čí stranu zastupuju."
„Jistě."odmlčel se.
„Ovšem zamyslete se,Christine.."
„V každém z nás je kousků dobra,můžete mít lásku,přátelé,nemusíte žít tak jak žijete, nemusíte páchat zlo,jen mě vyslechněte.."
„Nic z toho nechci."odplivla jsem si.
„Můžete být s panem Potterem jeden tým!"
„Každá strana má jen jednoho vyvoleného Brumbále."byla jsem rozrušená.
Jako ještě nikdy.
Zvedla jsem se a odešla
Skoro jsem až běžela,když v tom jsem vrazila do mého,na dalších let dní, spolubydlícího.
„Christine,hledal jsem vás."řekl Snape.
„Jo a já zase hledám záchod a taky s tím nikoho neobtěžuju."řekla jsem otráveně.
„Dnes začínáme s výukou,chyťte se mně."řekl
„Cože? Zapomněl jste? Potřebuju na záchod!"
„Doma mám také záchod."řekl.
Chytla jsem se ho a vzáojetí je byly někde jinde.
Menší ulice s pár baráčky,do jednoho jsme vešli.
Bylo to tam útulné a poměrně hezké.
„Váš pokoj je nahoře, první pokoj v pravo."řekl a já přikývla.
Vešla jsem do pokoje,sedla jsem si na postel a otevřela šuplík u nočního stolku.
Byly tam nějaké papíry a jak bylo vidět tak postarší fotka
Byl na ní muž a žena.
Ten muž (spíše chlapec) byl jasný Snape,kdo byla ta žena jsem ale neměla ani potuchy.
Měla ale moc krásné oči.
V tu přišel do pokoje Snape a z ruky mi fotku vytrhl.
„copak vás nikdo neučil klepat?"zeptala jsem se.
„Copak vás nikdo neučil že se svému učitelovi nemáte hrabat ve věcech?"oplatil mi to a já zmlkla.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro