Lusy se od hodiny s Jaxem vůbec nemohla soustředit. Musela myslet na tu schůzi. Kdyby jí to nabízel před pár měsíci, určitě by o tom přemýšlela a s největší pravděpodobností ho odmítla, ale jakoby jí teď ani nevadilo, že je to syn jejího nepřítele. Vlastně se na večer z neznámých důvodů velmi těšila. ,,Pochopila jsi to?" zeptala se jí Mia, která byla tak zabraná do svého výkladu, že jsi nejspíš ani nevšimla, že Lusy myslí na úplně jiné věci. ,,Eh... Co..... Jaká byla otázka?" zeptala se zmateně Lusy. Její sestřenice si povzdechla. ,,Od doby co jsi přišla na dnešní hodinu se chováš opravdu divně. Jako by....." Mia se snažila přijít na správné slovo, ale nebylo to vůbec jednoduché. ,,Jako by jsi byla duchem nepřítomná." Lusy se zamyslela. Má jí to říct? Jaxovi Mia nevěří. Měla by spousty námitek. Na druhou stranu, ale Mia byla její sestřenice. Měla by vědět všechno co ví ona. Tak šla radši s pravdou ven. ,,Jax mě pozval dneska ven." Mia na ní překvapeně zamrkala. ,,Odmítla si?" zeptala se. Jediný Lusyin pohyb očima k podlaze stačilo, aby kanajka pochopila, že ne. Zrzka se chvíli neopovážila se na ní podívat. Nechtěla vidět, jak musí být Mia naštvaná. Chvíli nikdo nic neříkal. Nakonec se na svého mentora Lusy podívala. Nezdála se být naštvaná. Měla neutrální výraz z něhož se nedalo nic vyčíst. ,,Jsi alespoň ráda?" zeptala se po chvíli brunetka. Lusy se na ní podívala zmateným výrazem. ,,Myslím to, že tě Jax pozval." doplnila. ,,Jo, asi jo." řekla trochu s váháním. Mia se na ní usmála. Měla za ní radost. ,,Dnešní hodina už skončila." pověděla s klidem. Lusy na ni vytřeštila oči a koukla se hbitě na hodiny. Zbývala ještě hodina. Chtěla něco namítnout, ale Mia ji předběhla. ,,Dneska je důležitý den." Lusy se usmála a šly spolu směr Lusyin šatník.
✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨
Jax stál přede dveřmi a čekal na Lusy. Měl na sobě čistě bílé tričko s koženou černou mikinou a tmavě modré džíny. Začal být trochu nervózní. Byl sice s Emmou již na několika randech, ale s Lusy to bylo něco jiného. Chtěl přemýšlet ještě o něčem jiném, ale to už po schodech scházela Lusy. Jax na ní mohl oči nechat. Byla nádherná. Měla krásné, dlouhé rozpuštěné vlasy. Když o tom teď Jax přemýšlel vlastně ji nikdy neviděl s rozpuštěnými vlasy. Co ho, ale přitahovalo bylo její oblečení. Bílé tričko s černými puntíky a k tomu mikina černá jako noc. Aby vypadala jinak než v černé, vzala si růžovou sukni a k tomu růžové botky. V očích jako by měla milión zářivých jiskřiček. Když sešla schody ladným krokem přešla k Jaxovi. ,,Můžeme jít?" zeptala se a spiklenecky na něj mrkla. ,,Můžeme." odpověděl a vydali se ke dveřím. ,,Užijte si to!" zavolala na ně Mária. Když se vzdálili od domu Lusy se zeptala: ,,Tak, kam půjdeme?" ,,Na moje oblíbené místo." Lusy nechtěla vyzvídat a tak se nechala vést. Věděla, že ji to nechce říct schválně. Lusy se snažila najít něco ke konverzaci, ale kromě magie ji nic jiného nenapadlo. ,, Kdy jsi se rozhodl nám pomáhat?" zeptala se a pohlédla na něj při chůzi. ,,Začal jsem, když mi otec řekl, že nám bude Zlá Emma pomáhat svrhnout tě. I když jsem tě ještě nenáviděl, říši bych nikdy nezradil." Lusy ho nikdy neviděla mluvit tak otevřeně. Z nějakého důvodu to pro ni byl krásný pocit. Zrzka se chtěla ještě na něco zeptat, ale Jax ji přerušil. ,, Zavři oči." Lusy se nadechla a zavřela svoje zelené oči. ,,Podej mi ruku." dodal a natáhl svoji. Lusy tak udělala a zanedlouho se drželi za ruce. Jax s ní pomalu šel cestou a po pár krocích řekl: ,,Otevři oči." Lusy to udělala a byla nadšená. Byli na letních trzích. Kanajka sem ráda chodila s mamkou a o jejím otcem, když byla menší. L Lus, ale vždy lákal hlavně střed trhu. Velký prostor s hudbou k tanci. Vždy snila, že sem půjde i s nikým jiným a teď se jí to konečně vydařilo. ,,Jaxi, je to nádhera. Nebyla jsem tu už tak dlouho." ,,Tak pojď. Ať si to stihnem projít." Lusy bavilo to znovu procházet. Bylo tam všechno. Hračky, cukrovinky, kytky, oblečení a podobné věci.
Bylo to úžasné. Lusy už tak dlouho nebyla na místě jako bylo tohle. Až došli na její oblíbené místo- taneční plochu. ,,Zatančíš si?" zeptala se Lusy a chytla ho za ruku. ,, Já, ale neumím tančit." řekl zklamaně. Sice sem chodíval s Emmou, ale nikdy ho nepřesvědčila aby šel s ní tančit. ,,To nevadí. Já taky ne." řekla Lusy s úsměvem. Ačkoliv sem chodila, nikdy neměla možnost tančit. Tak si tančila za stromem. ,,Tak jdeme." odpověděl Jax. Přesunuli se na parket, kde zrovna hrál Ploužák. Lusy se chytila Jaxe a ten zas Lusy. Dali se do tance. Kanajka koukala čarodějovi do očí. Když s ním tančila, připadala si tak svobodná. Jako by nebyla žádná pravidla ani žádná válka. Věděla, že dokud bude tančit s ním, bude tou nejšťastnější dívkou. Bohužel to muselo někdy skončit a ta chvíle nastala. Lusy ač nerada se musela od Jaxe odtáhnout. Naštěstí tohle rande neskončilo. Jax měl ještě jedno překvapení. Na chvili odešel. I když se bál ji tam nechat samotnou. Přeci jenom, jeho otec je někde a vyčkává na správnou chvíli. Přešel stánek s cukrovím a zastavil se u zmrzliny. Byla vanilka a meloun. Jax koupil dvě míchané a vracel se zpátky ke své dívce. Ulevilo se mu, když ji pořád viděl, sedět na lavičce. Přešel k ní a podal jí zmrzlinu. ,,Nevěděl jsem, jakou máš nejraději." přiznal se a dodal: ,,Tak jsem radši vzal míchanou." Lusy kývla na vděk a začala lízat. Dlouho nikdo nic neříkal, ale potom Lusy promluvila: ,,Jaxi," oslovila ho a on se na ni podíval. ,,Děkuji." Jax se zarazil. ,,Za co? Vždyť jsem nic neudělal." Lusy se rozesmála a Jax na ní pořád koukal. ,,Nic jsi neudělal? Jaxi, postavil jsi se svému otci, vrátil Mie crystal, pozval mě na schůzku, což tě muselo stát hodně odvahy, protože já osobně bych se bála a.." Lusy povídala tak rychle, že se Jax divil, jak to může Lusy udýchat. ,,Lusy, klid." zastavil ji Jax. ,, Nadechni se a poslouchej mě." Lusy se uklidnila a lízla s zmrzliny. ,, Je pravda, že jsem se bál, ale řekl jsem si, že horšího než ne, mi říct nemůžeš. A pokud jde o ty věci, o kterých jsi mluvila, udělal jsem to z vlastního rozhodnutí." Lusy nad tím nikdy nepřemýšlela. Jak mu asi muselo být, když zradil otce? Lusy se trochu bála otázky, ale nakonec ji položila. Podívala se na něj lítostivýma očima. ,,Jaxi, ty nemáš strach, že tě otec bude hledat? Nebo že ti ublíží?" Jax se pousmál, jak to měl ve zvyku. ,,Samozřejmě, že mám. Ale jednak vím, že kdyby se něco stalo, jsi tu ty a jednak si opakuji jednu větu. Jsem Jax Novoa a nebudu se bát." Lusy to z nějakého důvodu, naplnilo nadějí. ,,Opravdu mi tak důvěřuješ?" zeptala se s úsměvem. ,,Věřím ti, protože jsi velmi silná a zdatná, Liano." Lusy se zarazila. ,,Liano?" V tu chvíli se zarazil i Jax. Došlo mu, co řekl. ,,Liana byla moje matka. Když jsem se narodil umřela." ,,To je mi líto." Myslela to upřímně. Koukala se mu hluboce očí. Lusy se k němu naklonila a dlouze se políbili. ,,Jaxi, ne. Co na to řekne Emma?" ,, Já ji to vysvětlím." Poté se opět dlouze políbili. Klidně by pokračovali, ale zjevil se tam Jake Novoa. Lusy rychle vystřelila z lavičky a už skoro řekla kouzlo. Ovšem Jake Novoa byl rychlejší a oba je dal do bezvědomí. Poté přešel k Lusy. Dal si jí do náruče a už byl pryč.

Jsem zlá. Zase, ale chápete, že jsem to musela někde utnout. Každopádně už začínáme jít do finále. Tak pište. Zajímají mě Vaše názory. Zase příště ahoj.

PrincessScarlet12