Schůzka 1/2
Během dvou měsíců se nic zajímavého nedělo. Jax stále bydlel u Lusy. Mária s tím neměla žádný problém. Už od dob kdy Lusy bylo třináct, si přála aby si našla kluka. Proto byla ráda, když se jí Lusy zeptala, zda tam může Jax bydlet. Ani Lusy to moc nevadilo. Po pár týdnech si zvykla vídat ho každý den, když se vzbudí. A jak se zdálo Jax také neměl problém se s ní vidět. Dokonce i Mia proti své vůli si na něj zvykla. Sice né tolik jako její sestřenka, ale přece jenom do jisté míry si zvykla. Všem ovšem dělala starost jedna věc.- Jake Novoa. Od doby co byl v jejich domě, ho nikdo neviděl. Co se týče Lusyiných nových schopností, snaží se, ale jsou těžší než myslela. Učí ji samozřejmě Jax. Jejich lekce trvá hodinu. Učí ji se soustředit na dané kouzlo. Zatím jsou jen u lehčích až po trochu obtížnější kouzla. Lus si na složitější netroufala a i její učitel jí to zakazoval už jen z toho důvodu, že se schopnosti projevily teprve před pár týdny. Lusy to moc bavilo. Nebylo to sice jako kanajství, ale i tak to bylo zábavné se učit. Na kanajství měla také učitelku - Miu. Její sestřenice byla skoro vždycky nerada, když se šla učit s Jaxem. Pořád mu moc nedůvěřovala. Lusy ji, ale vždy uklidnila. I Jax byl smutný, když jejich hodina zkončila. Ne, že by Mie nedůvěřoval, ale když trávil s Lusy tolik času, uvědomoval si, že k ní něco cítí...
✨✨✨✨✨✨
Lusy zrovna dělala svoje čarodějné gesto a snažila se proměnit jablko v pomeranč.
,,Tohle jablko tu nechci mít,
místo toho by tu mohl pomeranč být." Misto pomeranče se však jablko proměnilo v meruňku. Lusy zaklela. ,,Chtěla jsem pomeranč. Ne meruňku!" vykřikla na jablko. Jax, který stál v rohu se skříženýma rukama na hrudi a jednou nohou opřenou o zeď se zasmál. Lusy se na něj hbitě otočila s naštvaným výrazem. On se, ale jen smál dál. Nakonec se k němu Lusy přidala. Zrzka nevěděla proč se směje. Vůbec ji nepřišlo směšné, že se červené jablko proměnilo na meruňku. Jenomže z nějakého důvodu, když viděla černovlasého chlapce se smát, něco ji přimělo aby se smála také. Když se konečně přestali smát, Jax svým tmavě modrým paprskem proměnil meruňku opět na jablko. ,,Zkus to znovu." pravil. ,,Já nevím," řekla, přešlápla si a dodala: ,,to kouzlo je složité." Jax přešel k jablku a řekl: ,,Není složité. Musíš být soustředěná a představovat si jak to kouzlo bude vypadat." Lusy si podrážděně vzdychla. Postavila se dva metry před jablko, nadechla se, zavřela oči a řekla: ,,Tohle jablko tu nechci mít,místo toho by tu mohl pomeranč být." Když to vyslovila otevřela oči a sledovala jak její paprsek přeměnil jablko na pomeranč. ,,Vyšlo to!" zajásala. Jax k ní přišel, podal ji ruku a přitom řekl: ,,Výborně. Zvládla jsi to." Lusy mu místo zatřesení ruky, na něj skočila a objala ho. ,,Děkuji." Jaxe to slovo hřálo u srdce. Neslyšel to už tak dlouho. Chtěl dál zůstat v jejím objetí, ale bohužel už hodina končila. ,,Hodina už končí." Lusy ač nerada se od něj musela odtáhnout. ,,Já vím." odpověděla smutně. Lusy se na něj ještě naposledy podívala a věnovala mu úsměv. Otočila se na patě a odcházela. Čaroděj tam stál a chvíli pochyboval, ale nakonec na ni zavolal. ,,Lusy!" Ona se otočila a viděla, jak k ní jde. ,,Nechtěla by jsi se jít se mnou projít dneska večer ven?" Lusy se dívala na jeho oči. Tohle nečekala. Stáli u sebe tak blízko, že Jax musel cítit tlukot jejího srdce. Červenala se jako rajče. ,,Ano, ráda s tebou půjdu ven." Jaxovi spadl kámen ze srdce. ,,Dobře. Takže, v sedm?" Lusy zakývala a pomalu se začali k sobě přibližovat. Když v tom se Lusy odtáhla. ,,Měla bych jít. Mám hodinu s Miou." Otočila se zády k Jaxovi a opravdu odešla. Chvíli se na ní koukal a potom také odešel.
Uf, já mám vždycky problém něco k tomu napsat. No, to, že Jax půjde s Lusy na schůzku jsem vlastně měla celou dobu v plánu. A jsem strašně ráda, že už to můžu vydat.
princessScarlet12
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro