Výprava za drakem
Harry
Asi se divíte, co dělá Harry Potter v Minecraftu. Tak já vám to teda povím. Schovávám se tady. On to totiž nebyl žádný med, když mě po válce každý znal a všichni se ke mně chovali jako k nějaké celebritě a o všem, co jsem dělal, s kým jsem se sešel, co jsem kde řekl, se hned psalo v Denním věštci. Na tom, že jsem teď tady, má lví podíl i Rita Holoubková.
A taky, musím přiznat, Draco Malfoy. Ten kluk začal moji mysl zaměstnávat víc, než bylo zdrávo. Jestli teda chápete, jak to myslím. Dokonce se mi o něm často zdálo a nebyly to zrovna noční můry... Prostě, kdo uteče, vyhraje. Já jsem vyhrával docela hodně v Minecraftu, dostal jsem se na rank devět; Malfoy na desítku. Hermiona na jedenáctku. Nejvíc je dvanáct, ale to má snad jen Snape a Brumbál.
Pak jsem jednou hrál za bouřky, i když jsem věděl, že se to nemá dělat. Minecraft má taky svoji magii a za bouřky si vás může stáhnout – nevím, jestli to platí pro mudly, ale pro kouzelníky určitě. A tak jsem se dostal do Minecraftu a ten klid tady se mi fakt zalíbil. Stal jsem se těžařem, to je tady asi nejčastější způsob obživy. Ještě bych mohl farmařit nebo rybařit, ale zatím těžím diamanty a docela se mi daří. Trochu se mi stýská po Ronovi a Hermioně, ale mám tady dva nové kamarády, Steva a Alex. Jsou to taky těžaři, hodně jsem se od nich naučil. Kouzla tady používat nesmím, ale spousta věcí tady funguje podobně jako v kouzelnickém světě.
Teď se mi to ale všechno komplikuje. Minecraft má totiž problém. Hráči mají problém. Minecraft nejde dohrát. Drak z Endu, který měl normálně 200 hápéček, aspoň teda když jsem to dohrál já, tak měl, má teď milion hápéček, a nikdo ho nemůže zabít. A tak zavolali mě, protože už mám s podobnými záležitostmi zkušenosti. Prostě mám jít zabít draka z Endu, protože jsem Vyvolený a to mi nikdo neodpáře ani tady.
Takže si musím natěžit diamanty, což je v pohodě, ale taky netherit, což už bude horší.
Draco
Zdravím z Endu. End, to je taková exkluzivní lokalita, do které se je těžké dostat, ale ve skutečnosti je to pěkná díra. Jako nic moc tady není, dá se tady najít endstone a obsidián a pak taky drak z Endu, kvůli tomu sem všichni hráči chodí. Je to docela silný drak. Zabitím draka z Endu totiž končí hra. A teď právě zabít nejde, takže sem nikdo nechodí a jedinou společnost mi dělají endermani. To jsou týpci, kteří nosí pořád kostku hlíny a patří mezi nejnebezpečnější moby. Ale ve skutečnosti jsou docela milí a nikdy mi nezkřivili ani vlásek na hlavě. Nemají rádi vodu, ale tady v Endu vody stejně moc není. Tady prostě fakt není nic.
Od jednoho endermana, Andyho, jsem se dozvěděl, že ten problém s drakem z Endu má přijít vyřešit Harry Potter. Opravdu jsem nevěděl, že je taky v Minecraftu. Mohlo mi to dojít, že bude taky takový pako a bude hrát při bouřce, blbej je na to dost. Mně se to teda stalo taky, ale omylem. Chtěl jsem být lepší než Grangerová, což nelze, jak si jistě dovedete představit, a už to bylo. Vtáhlo mě to sem. A ještě ke všemu se spawnu v Endu, u Merlina.
Vlastně nechci, aby sem šel zrovna Harry. Ten drak z Endu není zas takový mazlíček. Byl bych radši, kdyby sem poslali někoho, kdo to s draky aspoň trochu umí. Třeba Charlieho. I když je to zrzavý Weasley. Musím se přiznat, že mám o Harryho strach. Ne že by mi na něm nějak záleželo, ale poslední dobou mi připadalo, že je docela fajn. Možná bych se s ním rád setkal, ale bez toho draka z Endu.
Harry
Netherit se těží odpálováním téentéček, což je super zábava. Trochu mi to pomáhá vyrovnat se s tím, že tady nemůžu kouzlit. To by nejspíš kleknul celý server a to těm malým i velkým mudlům, kteří tady paří, nemůžu udělat. Když bouchne téenéčko, vzduchem lítá spousta kostek a občas se mi stane, že se zraním. To pak musím sníst zlaté jablko, abych se uzdravil. Vždycky, když se do něj zakousnu, musím myslet na Malfoye, jak jedl ta svoje zelená jablka, a jsem rád, že jsem zahrabaný tady, protože ty myšlenky na něj mě evidentně ještě nepustily.
Konečně mám dost nethteritu na netheritovou zbroj. Celkově mám to nejlepší vybavení – určitě jsem připravenější než tenkrát na Voldemorta. Konkrétně budu potřebovat:
1) Netheritový meč ostrost 5, ohnivá síla 2
2) Netheritová zbroj s ochrannou silou 4
3) Luk síly 5, šípy s nekonečnou ohnivou silou
4) Postele v počtu 4
5) Lektvar síly 2
6) Očarovaná zlatá jablka v počtu 16
Když jsem si všechny ty předměty zabalil, tak mi to docvaklo. Vypadá to jako hra, ale pro mě to hra není. U Salazara, já tady můžu umřít! Umřít v tomhle hranatým světě, po tom všem, co už jsem přežil? A nikdy, nikdy už nevidět Malfoye... Ale no tak! Tohle jsem zrovna říct nechtěl.
Draco
Když jsem se dozvěděl, že se sem Potter chystá na draka z Endu, pořádně jsem se na to vybavil. Připravil jsem si pořádnou zásobu lektvarů síly, což by mu mohlo pomoct v boji. A taky lektvary oživení, kdyby... to si radši nebudu představovat. Dračí příšera jen nabírá na síle, je defacto neporazitelná. Někdy slyším, jak řve, a vidím lítat bloky, které neustále ničí. Už mi zničil jednu základnu. Jestli Potter nemá pořádnou výzbroj, nepustím ho tam. Snad ho nenapadne bojovat mečem a dojde mu, že bude lepší útočit z dálky, lukem a šípy. Úplně nejlepší strategie je odpálit několik postelí, to umí jen největší profíci. Nevím, co od něj můžu čekat. Je to sebevražedná mise. Drak je největší predátor tady ve hře a moc inteligence nepobral, platí na něj jen hrubá síla.
Sakra já nechci, aby tady Potter zařval. S odstupem času si uvědomuju, že ze všeho nejvíc chci, aby mi odpustil, jak jsem se k němu choval. Vlastně jsem chtěl vždycky získat jeho přátelství a nenáviděl jsem ho za to, že mě odmítl. Možná tohle je moje šance. Budu mu pomáhat, i kdyby mě to mělo stát život. Stejně můj život za nic nestojí, hlídat draka v Endu fakt není kariéra, kterou jsem si přál.
Harry
Já mám snad dračí mlhu! Malfoy? V Endu? To si tady odpykává trest či co? Musím přiznat, že mu to opět sekne, má slim skin, což je hubenější typ postavy a mně se to prostě líbí. Malfoy je sexy i v hranaté verzi. A dívá se na mě podezřele přátelsky. Můžu mu věřit? Já jsem takovej blbec, že mu důvěřuju. Vezmu si všechny lektvary, které mi nabízí, a doufám, že mi to dodá hápéčka. Pak dlouho probíráme strategii. Samozřejmě mám čtyři postele na odpálení, nejsem žádnej noobík. Udělalo to na něj docela dojem. I když si teda umím představit lepší využití postele, zvlášť když je tady Malfoy, tak roztomilý ve snaze mi pomoct. Jenže tuhle bitvu musím vyhrát sám.
„Harry, prosím, buď opatrný."
Nemůžu tomu uvěřit. Draco mě tady objímá a fakt se o mě bojí? Připadám si jako nějaký princ, který jde vysvobodit princeznu. Akorát že tohle není pohádka. Je to survival. Hra o přežití. A Draco není žádná princezna. I když se to nezdá, je to jeden z nejodvážnějších lidí, co znám. Dokázal se vzepřít Smrtijedům a přejít na světlou stranu. Vážím si ho za to.
Drak z Endu je obrovská černá příšera s fialovýma očima. Draco mě dovedl až k němu do jeskyně. Snažil jsem se ho poslat pryč, do bezpečí, ale odmítl se hnout. Bojím se, ne že ne. Bojím se o sebe, ale i o Draca. Mám k němu blíž než kdykoliv předtím. Možná bychom mohli začít znova od začátku v tomhle hranatém světě.
Draco
Nikdy jsem se o nikoho tolik nebál jako teď o Harryho. Nerozumím tomu. Už to, že se mnou normálně mluvil a vzal si ode mě lektvary, mi udělalo hroznou radost. Asi mi to tady v Endu už leze na mozek. Příliš všechno analyzuju, co bylo, co jsem všechno pokazil. Chtěl bych od života dostat další šanci. Sakra, nepřešel jsem na světlou stranu proto, abych hnil do smrti v týhle hranatý černý díře v Endu. I když nevím, jestli mi v tom může pomoct zrovna Potter. Vždycky byl pro mě svým způsobem důležitý a nic se na tom nezměnilo. Je zvláštní se s ním nehádat a je to zatraceně krásný pocit. Jestli teď umře, tak asi celej tenhle server totálně vymažu. Sebe vymažu.
A pak to začalo. Harry nejdřív zničil krystaly po stěnách jeskyně, aby nemohly dodávat drakovi další životy. Pak odpálil první postel. Drak to pořádně schytal, ale pořád měl spoustu životů a nalétl na Harryho. Instinktivně jsem si chtěl zakrýt oči, ale potřeboval jsem vidět, co se děje. Harry to zvládl, zasypal draka šípy a tím ho na okamžik odehnal. Mezitím si připravil další postel. Opět úspěch, drak ztratil mnoho hápéček. Další nálet. Tohle Harry nemůže zvládnout. Jsem paralyzovaný hrůzou, drak letí přímo na něj, nemá šanci.
„Protego!"
Neskutečný, Harry použil štítové kouzlo bezhůlkovou magií a zachránil se. Kouzlit se tady nesmí, na chvíli se všechno podivně třese a je to rozpixelované, možná to všechno bouchne, ale to je jedno, hlavně že Harry žije.
Další postel je ve vzduchu, drak je jen mírně oslabený a Harrymu už dochází munice, nezvládne to! Tohle není normální drak z Endu, tohle je unstable ender dragon, mnohonásobně silnější.
Poslední postel, draka to jen škráblo a Harry proti němu stojí s holýma rukama, ví, že je bez šance, naposledy vyhledá moje oči, loučí se se mnou.
„Avada kedavra!" Zelený záblesk vyletěl z mojí hůlky – samozřejmě ji mám drženou ilegálně, ale co byste čekali od Zmijozela.
Drak se kácí k zemi, ještě ocasem rozmlátí několik bloků a ty zasypou Harryho – nééé!
Země se otřásá, všechno je rozpixelované, Harry leží pod hromadou šutru. Snažím se ho vyhrabat, accio krumpáč, už jsem stejně porušil zákaz kouzlení tím nejhorším možným způsobem, takže tuhle hru už nikdy nikdo nedohraje. Zůstanu tu uvězněný na věky, ale prosím, prosím, Merline, zachraň Harryho.
Harry
Probudil jsem se pod hromadou kamení a něco tvrdého do mě ještě bušilo. Krumpáč! Aú, zasténal jsem, aby si ten pitomej majitel krumpáče uvědomil, že kope do stále ještě živýho tvora.
Ta osoba to pochopila a začala kamení odebírat holýma rukama. Trvalo to snad věčnost. První, co jsem uviděl, byl Malfoyův obličej. Celý rozzářený, ale ještě mokrý od slz. Začal zkoumat, kolik mi zbylo hápéček a nalil do mě lektvary, který jsem neznal ani z Bradavic ani z Minecraftu.
Viděl jsem všechno rozmazaně, asi po těch lektvarech a taky proto, že se mi rozbily brýle. Všechno vypadalo divně. Fakt divně. Pak mi to došlo. Draco použil Avadu a narušil stabilitu serveru. Všechno bylo rozpixelované a nahoře nebylo nebe s hranatým sluncem, ale zející rozeklaná díra, nejspíš díra vedoucí do mudlovského světa. Ta díra se pořád rozšiřovala. Musíme odsud vypadnout, než tenhle server nadobro zmizí a všem hráčům na světě přijde chybová hláška a obrazovka zmodrá.
„Harry..."
Draco se nade mnou sklání, hladí můj obličej, usmívá se. Snažím se mu úsměv oplatit. Tak rád ho vidím!
„Musíme se odsud dostat pryč, za chvíli se to tady rozsype."
Draco se zamyslí. „Nemůžu se vrátit do kouzelnického světa. Použil jsem nepromíjitelnou kletbu."
„Můžeme do mudlovského světa," navrhnu.
„Ty bys se mnou šel?"
„Půjdu s tebou kamkoliv."
Nikdy jsem neviděl Draca se takhle usmívat a je to zatraceně krásný pohled.
„Přemístíme se."
Draco mě drží pevně v náručí a za chvíli stojíme ve velké místnosti plné počítačů, na všech modrá obrazovka. Před každým kompem několik geeků, zírají na chybovou hlášku, nevědí, která bije.
„Asi si děcka dneska moc nezahrajou," směje se Draco.
„Měl jsem tam kamarády, Steva a Alex," řeknu smutně.
„Klid, spawnou se v novém světě a začnou zase od začátku. Dostanou novou šanci," uklidňuje mě Draco.
My jsme taky dostali novou šanci. Vyjdeme na liduprázdnou chodbu a Draco na nic nečeká, obejme mě a začne mě líbat tak, že se mi podlomí kolena. Přece jen mu to víc sluší, když není celý hranatý. Sice nemám ponětí, kam půjdeme a co budeme dělat, ale vůbec mi to nevadí. Je tady se mnou Draco a to je to jediné, na čem záleží.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro