Louis

Pomalu jsem lezl nahoru a svítil mobilem. Stál jsem asi na předposledním schůdku a už mě půlka těla vyčuhovala do jakési místnosti. Byla tam teda tma jako v pytli. Musím přiznat že jsem se trochu bál, ale zvědavost byla silnější. Pořádně jsem se vzepřel na rukách a konečně jsem stál v onej místnosti. Pořád jsem si svítil mobilem. Vypadá to tady jako v nějakém domečku na stromě.

Posvítil jsem na zeď, která byla polepená všemožnými dětskými obrázky. Nejčastěji se na těch kresbách objevovala jakási ženská postavička.

Vždy kolem ní bylo spoustu srdíček. Pak mě najednou upoutal jeden obrázek na kterém byla ta žena a malý hnědovlasí chlapeček.

Jde vidět že jsou ty obrázky už ten nějaký rok staré, jelikož jsou dost zmačkané, vybledlé a taky trochu zažloutlé.

Všiml jsem si bílého starého vypínače a modlil se aby fungoval. Klikl jsem na čudlík, dlouho se nic nedělo, ale potom se rozblikala žlutá žárovka a začala osvětlovat místnost.

Všude jsou tady dětské hračky a obrázky. Došel jsem až k starému dřevěnému, pracovnímu stolu. Vypadal jak normální stůl nějakého malého dítěte. Je tak i vyzdobený. Plně vybavený tužkovník, kancelářské potřeby, nějaké památeční ozdůbky a nakonec fotka. Pravděpodobně fotka té ženy z obrázků.

Hned vedle však byly další fotky a na ty jsem zůstal s prominutím čumět jako puk.

Je na nich Harry, malý Harry. Takovej maličkej zelenookej šmudla. On jako malý neměl kudrny? To je zvláštní....... Každopádně ta žena musí být nejspíš jeho máma. Taky tam s ním byla na fotce.

Chtěl jsem se podívat ještě po zbytku pokoje, ale slyšel jsem přijíždět auto. To bude stoprocentně Harry, musím rychle zmizet. Zhasl jsem světlo, rychle sjel po žebříku dolů. Chtěl jsem ho zandat zpátky, ale je to tak sakramensky vysoko.

Začal jsem skákat jak smyslů zbavenej. Šlo slyšet že jde někdo nahoru. Nevzdal jsem to a skákal dál. Konečně se mi to povedlo, žebřík se zacvak a dvířka sama zavřeli. Byl to takovej frčák že jsem nestihl ani dopadnout na postel.

„Co tady kurva vyvádíš?"

Ozval se chraplavý hlas. Je poznat že zadržuje smích.

„Já? J-já t-tady....... cvičím..... jsou to nové c-cviky na....... procvičení pát-teře."

Nervózně jsem vykoktal.

„Vážně? Tak o tom jsem ještě neslyšel, ale laskavě to dělej na zemi protože nechci mít rozvrzanou postel."

Uchechtl se.

„J-jo promiň."

Na to už Harry nic neřekl a odešel z pokoje pryč.

Uff tak to bylo jen tak tak.

Ed

Panenko.... co mě to sem přivezli? Tohle snad není ani možný, ona je totálně neschopná. Ani čínskou polívku mi nebyla schopná udělat. Já tady s toho snad ještě zhubnu.....

„Edáčku kde jsi?"

Zapoměl jsem vám říct o těch strašných přezdívkách co mi dává? Jestli jo tak sami poznáte jak je to strašný.

„V kuchyni."

Zavolal jsem nazpět znuděně.

Hned jsem slyšel cvakání podpatků a byl si jistý že od tud už nezdrhnu.

„Prosím tě jen jsem ti chtěla říct, že si jedu trošičku zashopovat tak aby jsi mě tady nehledal."

Ona odjede pryč? Tak to je naprostá bomba!

„No to je skvělé a na jak dlouho odjedeš?"

„Večer bych mohla být zpět."

„Ále to si nic nestihneš nic koupit, zůstaň tam radši do zítra."

„Ahh Edýsku, ty jsi takový miláček. Víš co? Já tě vezmu sebou a něco pěkného ti koupím."

„Ne, ne, ne, ne, ne, já ti přece nebudu zavazet, jeď radši sama já bych ti to kazil."

"Prosím tě, pojedeš semnou a konec! "

„A-ale........ "

„Žádný ,ale. Padej se převléknout. Za pět minut tě čekám v autě. Uvidíš jak si to tam parádně užijeme."

Mrkla na mě a odešla.

Musím říct, že jsem v pořádné prdeli.......

------------------------------------------------------

Po šíleně dlouhé cestě, kterou celou Taylor prokecala o nějakých hadrech, jsme konečně dorazili do toho spropadenýho obchodního centra.

„Hned zastav támhle před Sephorou."

„No jasně, neboj.... "

Co to sakra ta Safíra nebo co je?

„Přejel si to. Zacouvej na támhleto volné místo."

„On ti ten obchod nikam neuteče."

Musím říct, že už to sní dlouho nevydržím.

Zastavil jsem na parkovišti a Taylor hned vystřelila jako raketa.

„Bo tak Edý, dělej. "

„No jo vždyť už jdu.... "

Louis

Už se tady začínám dost nudit. Harry se toulá někde v domě, Debie je pryč a já nemám co dělat.

„Kurva! "

Ozvalo se z obíváku.

Začínám si zvykat na to jeho sprosté mluvení.

„Do prdele, kurva, fix!!! "

Zajímalo by mě co tam zase dělá.

Seběhl jsem schody a dělal jako že si jdu dát něco do kuchyně. Pro ty co nepochopili tak do kuchyně se dostanu pouze přes obývák.

„Ahoj Harry. "

Šeptl jsem do ticha."

„Nazdar."

„Ehmmm nemáš chuť na nějaký cukroví nebo dort?"

On se na mě otočil s jiskřičkami v očích.

„Proč se ptáš?"

Teď mi připomínal nějaké dítě, které se kouká přes sklo do výlohy cukrárny.

„No, že bych něco mohl upéct."

„Když chceš, tak můžeš uvařit medovník."

„Dobře, tak já jdu na to. Kdyby něco, jsem v kuchyni."

„Jasný.... "

Harry ponořil hlavu zpět k nějakým papírům.

Aspoň že tady budu nějak užitečný a udělám mu radost.

Šel jsem tedy do kuchyně a začal vařit již zmiňovaný zákusek.

Zrovna jsem vyndal upečený medovník z trouby a začínal ho zdobit když v tom jsem uslyšel kroky. Neřešil jsem to, neměl jsem potřebu. Ale to co mě vyvedlo z míry byl teplý dech, který se mi odrážel od krku.

Lekl jsem se a taky se hned rychle otočil. Uviděl jsem dva mechové smaragdy, které se mi vpíjeli do očí. Jeho horký dech jsem cítil na své rozpálené tváři. Začal se mi zadrhávat dech. Harry se nademnou začal naklánět a otřel si svoje rty o ty mé. Lehce, jednoduše a přitom tak dokonale. Hned následoval trochu delší, sladší polibek při kterém jsem začal spolupracovat i já. Byla to jako symfonie. V podbříšku mi vybuchnul obrovský ohňostroj. Ten polibek byl jako řeka a já se jí nechal nést.

😻😻😻😻😻😻😻😻😻😻😻😻😻

ČAUKY MŇAUKY

Ano, musela jsem to useknout zrovna tady 😂😂😂 Jinak zdravým u dnešní Larry neděle. 😘😘 Jak pak se vám líbil vámi tak vytoužený pohled Eda? 😊 já vím že to nebylo nic zázračného, ale nebojte i u těch dvou se začne něco dít. 😇😉 Ale taky potřebuji aby jste vzali v potaz, že tento příběh je hlavně o Harrym a Louisovi 😉😊 Co myslíte že se mezi nimi bude dít dál? Jinak pořád můžete posílat otázky. 😉
Ty dětské obrázky jsem nakreslila já 🙋😂😂😂 nebojte tak šíleně fakt v reálu nekreslim. A ty fotky jsou divně ohraničené, má to vypadat jako rámeček 😂😅 no nic tak u další kapitoly AHOJDA 😍😘

@Kleopatrakuku