Ve Vězení?
Je to týden, co holky mají kluky. Mezitím se dost sblížily, pořád se nemohly rozhodnout co s nimi. ,,Jeano, co s nimi teda uděláme?" ,,Já nevím... Ale ten lukostřelec je roztomilí, když spí." Řekla omylem nahlas a myslela na něj. ,,Že by se tu někdo zamiloval?" Jeana byla úplně mimo a něco ji napadlo. ,,Co když je pustíme z vězení, ale ne z domu?" ,,Ty je chceš ubytovat?" ,,Jo... Ani je nebereme jako vězně..." ,,To máš pravdu... Dobře ale musíme jim nachystat pokoje." Když to Elizabeth řekla tak se Jeana usmála. ,,Za je máš nachystané, že?" ,,Jo silně jsem doufala, že to povolíš." Řekla s úsměvem a šla za kulkami.
Když tam přišla, tak kluci hráli žolíky. ,,Ahoj kluci." ,,Ahoj... Děje se něco? Většinou nám nosíš jenom jídlo." ,,Děje já a El jsme se rozhodly udělat pár změn..." Řekla Jeana a vytáhla klíč. ,,A jakých změn?" Jeana jim odemkla. ,,Pojďte za mnou." Řekla s úsměvem a šla po schodech nahoru. Kluci šly za i a rozhlíželi se. ,,Kam to jdeme?" Zeptal se Steve. ,,Do vašich pokojů." ,,Pokojů?" ,,Jo bude to tak lepší můžete po celém domě na zahradu raději nechoďte není do dělaná a nevíme, jestli tam nejsou hadi a další nebezpečná zvířata." ,,A proč tohle děláte?" ,,Pochopte byl to rozkaz, mě řekly že jste zabili moje rodiče, ale pak jsem se dozvěděla, že jste to vy nebyli. Tudíž už nemám důvod se vám pomstít." ,,A proč nás nepustíte?" ,,Chceme si vás tu pár dní nechat, a navíc jsme v lese nikdy by vás tu nenašly a do města byste šly snad 2 dny. A auto musím opravit." ,,Tak to jo." Řekl Clint a usmál se na ní. Jeana se usmála a otevřela pokoj. ,,Tady je jeden a tady je druhý." Řekla a taky ho otevřela. Kluci se podíval a vybrali si svůj. ,,Chovejte se tu jako doma."
Řekla Jeana a ucítila kouř a pak se spustil požární poplach. ,,Elizabeth!" Zakřičela Jeana a utíkala dolů, kluci utíkal za ní. Když přiběhli do kuchyně tak tam hořelo a byl všude kouř. ,,Kluci otevřete okna!" rozkázala jim Jeana. ,,To není dobrý nápad! Oheň se ještě zvětší!" Zakřičel Steve a díval se na ní. ,,Věřte mi potřebujeme, aby kouř šel ven." Steve chvíli váhal, ale pak otevřel okna. Jeana neváhala jedinou sekundu a pomocí vzduchu vyhnala kouř ven. Pak se soustředila na plamen ohně a začala ho díky druhé síle zmenšovat. Kluci se na to dívali a pak si začali šeptat.
Když bylo po ohni, tak vypla alarm a šla za Elizabeth. Elizabeth byla trochu popálená ale nebylo to, tak hrozné. Jeana si vzpomněla, jak se učila léčit díky vodě. Rychle zapla vodu a dala si ji na ruce. Voda neodtékala, ale zůstávala ji na rukách. Zase si sedla k El a dala ji ruce na popáleniny. Musela se dost soustředit tohle nedělala každý den. Voda začala svítit a popálenina se rychle uzdravovala. Když bylo po všem, tak Jeana dala vodu do umyvadla a ta zmizla v kanále.
Jakmile se Elizabeth probudila, tak ji Jeana obejmula. ,,Elizabeth se rozhlédla a viděla co oheň napáchal. ,,Promiň, dělala jsem omáčku a omylem jsem nechala hadru na sporáku a ta začala hořet..." ,,Neomlouvej se El to se dá zpravit je důležité, že ti nic není... Jsi moje poslední rodina." Elizabeth ji silně obejmula a pak se podívala na kluky. ,,Jak se vám líbí pokoje?" ,,Jsou pěkný a díky, že se tak staráte." ,,Nedekujte to je maličkost potom, co jsme vás unesly." Řekla Elizabeth a dotáhla se od Jeany. Jeana si utřela slzy a stoupla si. ,,Musíme vymyslet co na oběd..." ,,Udělám špagety." řekla Jeana a uklidnila kuchyň. ,,Věk říká, že jsem starší, ale chování říká že to seš ty." ,,Věk je pouze číslo a to nevelí." Řekla Jeana a dala vařit špagety.
Elizabeth s kluky šly do obýváku a pustili si televizi. Ale Clintovi to nedalo a vrátil se do kuchyně. ,,Chceš s něčím pomoc?" ,,Ani ne, ale můžeš být můj ochutnávač." ,,S radostí." Řekl Clint a usmál se. Jeana se taky usmála a dal vařila.
Po chvíli mu dala ochutnat omáčku. Clint ji s radostí ochutnal a pak se usmál. ,,Je výborná... Můžu ještě?" ,,Jediná lžička." Řekla Jeana a dala mu jí. Clint si ji úplně celou nabral a snědl ji. Jeana se zasmála a pak si všimla, že ji vaří voda na špagety. Jak mile je tam dala, tak si všimla, že Clint ujídá omáčku. ,,Co jsem řekla?" ,,Té chuti se nedá odolat..." ,,No tak za pár minut budou i špagety." ,,Můžu poslední?" ,,Co dostanu, když ti to povolím?" Clint se zamyslel a pak ji odpověděl. ,,Uvidíš." ,,Dobře poslední jinak nebudeš mít ke špagetám." Clint přikývl a dal si poslední lžičku omáčky. Pak ji už položil. ,,A ta odměna?" ,,Zavři oči." ,,Dobře." Řekla a zavřela je. Clint se usmál a dal ji pusu na tvář. Jeana tričku zčervenala a rychle otevřela oči. Clint se ji díval do očí a pomalu se k ní přibližovat. Nakonec spojil jejich rty. Jeana zavřela oči, když to udělal. Nechala se unášet jeho rty a dala mu ruku na tvář. Clint se od ní odtáhnul, a podíval se na hrnec se špagetami. ,,Za jak dlouho budou?" ,,Za takové 2 minuty." Řekla Jeana a dívala se na něj. Clint se na ní podíval a zase ji dal pusu. ,,Jsi roztomilá." Jeana po téhle větě ještě víc zrudla a podívala se jinam. Clint jo zase dal pusu na tvář a pak se podíval na špagety. ,,Za chvíli by měli být." Řekla Jeana a sedla si. Clint si sedl k ní a díval se z okna. Když špagety byli hotové tak je přecedil a dal je do misky. Jeana na ně nalila trochu oleje, aby se k sobě nepřilepily. ,,Jídlo je hotové!" Zakřičela Jeana a Elizabeth se Stevem přišla. Jeana jim nabrala jídlo a dala jim ho. Oni si sedli a začali jist. Pak nabrala Clintovi, nakonec nabrala sobě. ,,Konečně." Řekl Clint a začal jist. Jeana se zasmála a taky začala jíst.
Tak jo, tohle je konec další kapitoly snad se vám líbila. (Kapitola obsahuje 1008 slov)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro