Would you let me, see beneath your beautiful?
Would you let me, see beneath your perfect?
Take it off now, boy.
Take it off now, boy.
I wanna see inside.
Would you let me, see beneath your beautiful tonight?

Zašlápla nedopalek druhé cigarety, upravila si vlasy, které jí vítr trochu rozcuchal a vrátila se do společnosti.
,,Kde jste byla, drahá?" zeptala se McGonagallová, nebyla zvědavá, spíš chtěla započít rozhovor.
,,Musela jsem na chvíli na vzduch," odvětila Hermiona. McGonagallová pokývala hlavou.
,,Přemýšlela jsem o vašich hodinách, dívala jsem se, že máte letošní rozvrh podivně rozvržený," pravila ředitelka.
,,Ach, to vůbec nevadí," vyhrkla Hermiona s úsměvem. ,,Jsem přizpůsobivá a navíc - první rok, kdy jsem začala učit, jsem měla mnohem horší rozvrh."
,,Pravda," přitakala Minerva. ,,Tehdy jsme měli spoustu problémů..." Obě ženy upadly do ticha. Minerva usrkla vína, Hermiona ji napodobila. Podívala se směrem, kde seděl Snape. Opětoval její pohled. Chtěla se usmát, ale výhled na Severuse jí zaclonila postava. Irma Pinceová zasedla místo Kratiknotovi a začala se se Snapem bavit. Hermiona uvažovala, jestli má nějak zasáhnout. Chtěl si s Irmou popovídat? Nebo ho měla zachránit? Jenže jak? Než něco vymyslela, stoupla si a vydala se jejich směrem. Bohové, jsem pitomá, pomyslela si Hermiona, co jim povím, když nic nemám připravené... Stoupla si nad povídající si pár.
,,Omlouvám se," pravila Hermiona, aby na sebe upozornila. Oba se na ni podívali. ,,Já... potřebovala bych lektvar... hlava... Na hlavu... Bolí mě hlava," vykoktala a zaradovala se, že něco konečně vymyslela.
,,A potřebujete ho hned?" zeptal se Snape. ,,Teď zrovna konverzuji s Irmou." Bídák, pomyslela si Hermiona. Nechtěl, aby Pinceová poznala, že se s ní nechce bavit. Hermiona zahrála ztrápený obličej a položila si ruku na čelo.
,,Když... víte... Ono se to nedá vydržet," zakňourala. Snape pohlédl tázavě na Irmu, ta byla očividně zklamaná, ale nakonec kývla, aby šli. Hermiona ji politovala, Irma byla ve skutečnosti tolik podobná Hermioně.

Vyšli z Velké síně. ,,Děkuji za záchranu," pravil Snape. Hermiona mávla rukou na znamení, že to nic nebylo. Postávali těsně za dveřmi.
,,A co teď?" zeptala se Hermiona.
,,Já myslel, že máte něco vymyšlené," opáčil Snape.
,,Nijak zvlášť..." odvětila Hermiona.
,,Měli bychom jít do sklepení," řekl po chvíli uvažování Snape.
,,A to proč?" zeptala se šokovaně Hermiona. Snape zvedl jedno obočí.
,,Na co vy hned nemyslíte, slečno Grangerová," poznamenal pobaveně. ,,Irma bude očekávat, že se vrátíte s lektvarem, není-liž pravda?" Hermiona přikývla. ,,Takže bychom měli dojít pro lektvar, aby se nedivila, že jste se vrátila bez lektvaru."
,,To samozřejmě chápu, ale nevím, proč bych měla jít s vámi. Můžete tam přece jít sám," řekla Hermiona. Snape se zamračil.
,,Vy jste vymyslela plán záchrany takový, že budu muset jít do sklepení a hledat lektvar. Takže je to vaše chyba a měla byste tím pádem jít se mnou," trval na svém Snape. Hermiona mu hleděla do očí a ani nemrkala.
,,Bojíte se jít sám, nebo jen tolik toužíte po mé společnosti?" vyptávala se Hermiona s hravostí sobě vlastní. Snape si stoupl těsně k Hermioně a mírně se sehnul, aby jí mohl zašeptat do ucha: ,,Když půjdete se mnou, tak to zjistíte." V tu chvíli by Snapea Hermiona následovala i na konec světa.

Ovál ji chladný průvan. Zatřásla se. Snape došel ke sbírce lektvarů a prstem pátral po lahvičce. Hermiona si stoupla kousek ode dveří a opřela se o zeď. Pozorovala ho. V tom přítmí vypadal ještě vyšší a tajemnější. Konečně našel, co chtěl. Vzal lektvar, otočil se čelem k Hermioně. Pomalým krokem k ní došel a předal jí lahvičku.
,,Děkuju," hlesla Hermiona. ,,A teď žádám odpověď."
,,Nemám tušení, o čem mluvíte," zalhal Snape a v očích se mu zablesklo.
,,Chci vědět, proč jsem s vámi měla jít," řekla odhodlaněji Hermiona, i když se styděla a nebyla zvyklá takhle vyzývavě promlouvat k muži. Snape učinil ještě jeden krok blíž k Hermioně, ruce položil na zeď, takže Hermionu ,,uvěznil".
,,A co byste ráda slyšela?" otázal se tichým hlasem. Hermiona zvedla bradu, aby mu lépe viděla do tváře. Hleděla na jeho ústa.
,,Já? Nejde přeci o to, co chci já..." zašeptala.
,,Naopak, slečno. Přesně o to jde," řekl a přiblížil se o další centimetr. ,,Odpovězte si místo mě... Proč jsem chtěl, abyste šla se mnou?" Hermiona nasucho polkla.
,,Protože..." hledala slova. ,,Protože se mnou chcete trávit chvíle o samotě..."
,,A jak je s vámi chci trávit?" zavrněl Snape. Hermioně se málem podlomila kolena.
,,Chcete... Chcete... Chci..." mumlala a netušila, co říct. Stoupla si na špičky, pevně rozhodnutá ho políbit. Položila jednu ruku na jeho hruď, druhou na rameno, aby neztratila balanc. Jejich rty se setkaly přesně na dvě vteřiny, než se Snape odtáhl. Hermiona ze sebe vydala zklamaný a toužebný sten.
,,Měli bychom být trpělivější, nebo to pokazíme," zašeptal Snape.
,,Vy mě nechcete?"
Snape se pousmál, jako kdyby se Hermioně podařil skvělý vtip. ,,Naopak, slečno," pravil Snape a pohladil ji po tváři. ,,A právě proto musím mít rozum a nepoddat se tomu. Stejně tak i vy. Přece ani jeden z nás nechce, abychom překročili hranici ve špatný čas a špatným způsobem. Byla by to škoda." Hermiona si povzdechla, měl pravdu, ale ona nechtěla, aby měl pravdu.
,,Dobrá, budu vaší zodpovědnou kamarádkou," slíbila Hermiona a zamračila se. Snape se ušklíbl.
,,Vy mne taky často trápíte svou odtažitostí," připomněl jí. Hermiona protočila oči v sloup.
,,Já vím," hlesla. ,,Já vás vlastně ani nechtěla políbit. Věděla jsem, že mě zastavíte."
,,Myslel jsem si to," řekl Snape a na vteřinu se na ni díval podivně hřejivým pohledem. ,,Měli bychom zpátky. Bolest hlavy vás již přešla, že?"
,,To beze sporu," odvětila Hermiona. ,,A je skvělé, že i kdyby se to vrátilo, budu mít lektvar u sebe."