Bylo poždě večer. Vracela jsem se domů. Spíš jsem utíkala než šla. Najednou mi zahradil cestu muž. V očích mu plálo odhodlání. Mihl se nůž a já se skácela k zemi do tratoliště mé krve. On se začal smát. To byla poslední? To bylo poslední co jsem slyšela než jsem odplula do říše mrtvých. Ne nebyla ani první a ani poslední. Touhle dobou od nás utíká mnoho zaměstanců. Až na tebe. odpověděl mu ten druhý. Odešli včas, takže když tam přijela policie. Už našli jen mé vychladlé tělo a pod ním nápis, který policii zase rozrušil.