Na obrázku Lencha-chan

O polední přestávce jsem na střeše školy na lavičce seděla se sestrou a jedla své burito. Z druhého konce k nám doléhali pokřiky dlouhovlasé zrzky.
,,To je bento, tupče!
Nechápej to špatně!
Neudělala jsem ho pro tebe! Jenom...
Dneska jsem toho jídla udělala hodně, tak můžeš mít něco extra,"
Mírně jsem natočila hlavu tím směrem a chvíli je pozorovala.
Zrzka vrazila černovlasému klukovi bento do ruky, a on ho začal 'jíst'. Po chvíli se chytil za břicho a se zkříženýma rukama odběhl. Zrzka si dala ruce v bok a zadívala se do země. Odněkud se  ozvalo tiché zachichotání. Otočila jsem se tím směrem a nachvíli zahlédla smějící se černovlásku kterou to očividně pobavilo.
Že by s tím měla něco společného?
Z přemýšlení mě vytrhlo zapípání Messengeru na mém mobilu. Odemkla jsem display a klikla na zprávu.
Od: Lencha-chan hmm...
Už je to dlouho co jsme si jenom tak psali.
L; Vem mi hovor pls

Zachvíli se ozvala melodie Perfect od Eda Sheerana což znamenalo hovor.
Zrudla jsem při pomyšlení že by někdo mohl mé vyzvánění slyšet.
Hovor jsem však přijala.

A- Allia (me)
L - Lencha

A: Ano?

L: Ahooj

A: Ahoj Leni, co si potřebovala?

L: No, potřebovala bych od tebe takovou větší laskavost...

A: Co bych pro tebe neuděla *smích* No povídej.

L: Potřebovala bych u vás na pár dní přespat, víš... stěhuju se zpět.

*odmlka*

A: To jako fakt? Páni, mám radost. A jasně, rádi tě všichni uvidíme

L: Bezva

Tak... mohla bys na mě zítra ráno počka třeba u... co já vím... potravin?

A: Ok ráno tam na tebe počkám

L: Díky, jsem ti vděčná
Ale už musím končit
tak zítra

A: Jj ahoj

A hovor jsem típla.
,,Yui?"
,,Mhm?"
,,Pomatuješ si Lenchu?"
,,Myslíš tam tu jak se před dvěma roky odtud odstěhovala? Jo myslím, že jo.
,,Vrací se zpět a potřebovala by u nás chvíli zůstat,"
,,Dobře... to nebude problém. Místa je tam dost..."
Yui z toho moc nadšená nebyla ale, já radost měla. Dojedla jsem poslední kousek burita, řekla 'zatím ahoj' sestře a vydala se vstříct další hodině.