Uslyším dupod a z křoví najednou vyběhnou Sam, Kárl a Diego. Kárl nese v puse nějaký batoh. Postavím se a rozejdu se pomalu směrem k nim.

Když k nim dojdu přemění se na lidi. Mají na sobě jenom spodní prádlo. Nutí mě to se tiše zasmát. Kárl z batoho vytáhne oblečení a podá ho Diegovi a Samovi. Všichni tři se oblečou.

,,Tak jsem tady." Řeknu a čekám co se bude dít dál.

,,Dobře. Takže můžem začít." Řekne Diego a lehce se usměje. ,,Počkat. Začít s čím?" Zeptám se překvapeně.

,,S úkoly. Dostaneš od každého z nás jeden úkol. A když je všechny splníš.. Vítej v naší smečce." Ihned odpoví a podívá se na Kárla. ,,Takže začnem s něčím jednoduchým." Ozve se Kárl a pousměje se.

,,Přeměň se do vlčí podoby." Vyleze z něj nakonec. Do vlčí podoby? Ale já nevím jak. ,,Jak to mám udělat? Já to neumím ovládat." Vyhrknu a podívám se na Diega.

,,Snad víš jaké jsi měla pocity když si se přeměnila poprvé ne?" Řekne Sam a přistoupí ke mě blíž. ,,Musíš si připomenout ten pocit." Dokončí.

Při proměně jsem byla naštvaná na matku. Takže si musím připomenout ten moment kdy jsem se poprvé proměnila. Kluci poodstoupí o dva kroky dál, aby mi udělali prostor.

Když si vzpomenu na naší hádku s matkou a jak vastně začala svezu se k zemi a chytím se za hlavu. Měla jsem pocit jako kdybych měla v hlavě střepy a najednou semnou začal někdo třást.

Pak znovu ucítím tu nesnesitelnou bolest a uslyším praskání kostí. Když bolest ustane ležím na zemi. Uslyším tleskání. Otevřu oči a postavím se na nohy. Sam a Kárla mi tleskají. Diego jen pokyne hlavou.

,,Dobře. První úkol si splnila. Teď přijde na řadu druhý úkol, který se ti už tak nebude líbit." Uslyším Diegovi myšlenky. Všichni tři se přemění. ,,Pojď za námi." Řekne Diego a rozeběhne se směrem k městu. Sam a Kárl běží za ním.

Náseduji je. Najednou se rozprší a začne foukat vítr. Je moc příjemný jak v té rychlosti mi vítr cuchá mojí mokrou srst. Ihned si zamiluji rychlost a letní déšt.

V mžiku předběhnu Kárla a doběhnu Sama. Lehce do něj strčím a usměju se. Myslím si že ve vlčí podobě to vypadá asi trochu divně ale Sam nevypadá že by to nepochopil. Můj úsměv mi oplatil a také do mě strčil. Je ještě roztomilejší ve vlčí podobě.

Když jsem uviděla že Diego spomaluje začla jsem také spomalovat. Zastavil na kraji lesa za malou chatkou. Ve které se svítilo.

Chatka měla otevřené okno do sklepa. Diego se ním sotva prorval a Já jsem dovnitř proklouzna jako by nic. Sam a Kárl vlezli také dovnitř.

,,Co tady?" Zeptám se nervozně. Diego ukáže packou na schodiště kde jsou pootevřené dveře. ,,Jdi. Sam půjde s tebou a řekne ti co a jak." Řekne a kývne na Sama. Rozeběhne se ke dveřím. Pomalu jdu za ním.

Sam vykoune hlavou ze dveří. ,,Vzduch je čistý. Pojď." Řekne a vejde dovnitř.

Opatrně jdu za ním. Vejdeme do velké místnosti. Zřejmě do obývacího pokoje. Na gauči uvidím celkem mladou paní. Vypadá tak na třicet let. Sam se vplíží za gauč.

Když se doplazím k němu. Tiše řekne. ,,Zabij jí." Vytřeštím na něj oči. To nemůže myslet vážně. ,,Dělej!" Řekne ne moc šťastně a podívá se směrem ke dveřím od sklepa. Tak prej to myslí vážně.

Přece nemůžu zabít člověka. Podívám se ke dveřím do sklepa. Uvidím Diega a Kárla jak vykukují ze dveří. Čekají až splním úkol. Podívám se zpět na Sama. Hlavou mi naznačí ať to udělám.

V klidu Kelsey, až to splníš bude ti zbívat už jen jeden a budeš patřit mezi ně, už v tom nebudeš sama.Trochu se vrátím ke dveřím do sklepa abych se mohla rozeběhnout.

Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Rozeběhnu se a přeskočím gauč. Žena zaječí a já po ní skočím. Kousnu jí do krku a pak trhnu. Chvíli sebou cuká a něco jako vykašlává krev která ji teče z úst ven.

,,Druhý úkol splněn." Řekne Sam, zakousne se jí do krku a odtáhne jí zpět do sklepa. Nejsem z toho stokrát nadšená, ale rozejdu se pomalu za ním.

Když vejdu do sklepa uvidím jak ji Kárl a Diego začnou požírat. Sam se k nim s úšklebkem přidá. Už mi to dává smysl! To oni tu vraždí ty lidi! To kvůli nim jsme se sem museli přestěhovat!

,,Proč je zabíjíte? Co tím docílíte?!" Vyštěknu na ně. Diego se na mě vrhne a svalí mě na záda.

,,Jestli to někomu řekneš. Zabiju tě! A důvod se dozvíš až budeš patřit mezi nás! Je ti to jasný?!" Zavrčí.

,,Ano. Je mi to jasný." Zakňučím bolestí. Po chvilce ze mě sleze a pustí se zase do pojídání té ženy. Sednu si a zděšeně pozoruji jak jí postupně rozežírají.

Když dojedi zbyde jen pár kostí a kůže. Diego, Sam a Kárl se začnou oblizovat od její krve.

,,Jéé promiň chtěla si taky?" Škytne Kárl a dá si packu před tlamu. Sam a Diego se jen zasmějí.

,,Takže poslední úkol." Oznámí Diego a přistupí ke mě blíž. ,,Dneska ti dáme už pohov. Třetí úkol ti dám zítra." Řekne Diego a vyskočí z okénka.

Kárl a Sam jdou hned za ním. ,,Jdeš?" Zeptá se mě Sam z venčí. Nevypadá z toho všeho moc nadšeně.

,,Em... Jo." Řeknu tiše a vyskočím z okénka.

°°°

Cvakli dveře. Když se otočím uvidím Collina. ,,Čau Kelsey." Řekne a usměje se.

,,Ahoj." Odpovím a otočím se zpět. Collin si ke mě přisedne. Celá se z dnešního večera klepu. Položí ruce na ty moje.

,,Co se děje Kels?" Zeptá se opatrně. Podívám se mu do očí. Nemůžu mu říct co se dneska stalo. Nemůžu mu říct že jsem vlkodlak a on taky.

,,Nic." Tiše řeknu. ,,Něco se muselo stát když se tu klepeš jak drahý pes. Notak co se stalo? Mě můžeš říct všechno. Jsem tvůj bratr." Usměje se na mě a klekne si přede mě.

,,Slyšela jsem nějaké zvuky. Když si přešel lekla jsem se že je tu ten vrah." Zalžu a sklopím pohled. ,,Kels. Neboj. Máma nás ochrá.. No... Ochránil bych tě. Sice si starší ale já jsem silnější." Při slovech "Máma nás ochrání" se zaseknul, sklopil pohled a obejmul mě.

Když se odtáhle vstanu a jdu po schodech do svého pokoje. ,,Dobrou." Zavolám na něj ze schodů.

Jeho odpověď jsem už za dveřmi svého pokoje neslyšela. Všechno je tu rozházené od toho větru který jsem proniká otevřeným oknem.

Před mím nočním stolkem na zemi leží rozbitá rodiná fotka. Seberu ji. To byla naše rodina ještě pohromadě. Vůbec si teď nejsem podobná. Ani Collin si neni podobnej.

Ten čas strašně rychle utíká. Nahrnou se mi slzy do očí. Chybí mi ty časy kdy jsme trávili čas jen spolu.

Najednou uslýším zaklepání. Snažím se rozmrkat slzy a dojdu ke dveřím. Pomalu je otevřu a uvidím Collina.

,,Co se děje?" Zeptám se. Chytí mě za ruku a dotáhne mě do obývacího pokoje. Uvidím matku jak sedí na gauči a civí do neznáma.

,,Před chvíli přišla z práce a jediný na co se zmohla bylo to že si sedla na gauč." Řekne Collin a pustí moji ruku.

Dojdu k matce a stoupnu si před ní. Podívá se na mě. Vypadá jako kdyby právě viděla ducha.

,,Co se stalo?" Zeptám se tiše.Pořád na mě jen tupě zírá. ,,Mami! Země volá mámu." Začnu jí mávat rukou před obličejem.

,,Dneska večer se našlo nové tělo." Odpoví a sklopí pohled. ,,Byla to má kolegině, má jediná přítelkyně tady v tomhle městečku. Našli jen její kosti.." Položí si ruce na obličej a začne brečet.

Začíná na mě doléhat pocit viny. Zabila jsem člověka! Collin se odebere nahoru do svého pokoje a nechá tu matku se vybrečet. Já ho následuju.

Když za sebou zavřu dveře plácnu sebou do postel. Zavřu oči a vzpomínám jak jsem běžela za Diegem a jak mi vítr cuchal mokrou srst.

Ale pořád nemůžu přestat myslet na tu máminu přýtelkyni. Na její teď už bohužel bývalou přítelkyni.

Do prdele proč? Proč to dělají? Rozbrečím se a zabořím obličej do polštáře.

Po nějaké době usnu.

Ahoj tak jsem z5.. Omlouvam se za neaktivitu, ale nějak jsem na psaní úplně zapomela .. :D Tak se znovu omlouvam a doufám ze se vám tato část líbila a hned následuje další ^^
(V mediích ve vlkodlačí podobě Sam, Diego, Kelsey a Karl) :D
•Mrs. Fixcess•