16.3.1562

Raven forest, Skotsko

Na kraji louky u lesa mezi ovečkami přistála čtyř členná skupina prapodivně vyzerajících individuí. Přistál v podivném chuchvalci,tu vykukovala nožička a tam pro změnu ručička. První se vzpamatoval chlupatý, nejspíš maník. Po čtyrech se vzdálil než začal se svojí tryádou.

„To se mi snad jenom zdá, ta pošahaná psychopatická kočička si nás poslala do minulosti pro panáka. Ale to dáme prozatím stranou. Kde to kruci jsme?"řekl.

Tmavovlasý výrostek už se taktéž vymotal a zběžně prohlédl své okolý.

„Raven forest, západní Skotsko."řekl.

„A to víš jak, Legolasy?" Nemohl si nerejpnout.

„Ve Skotsku jsme byly s Nat nesčetněkrát a tahle oblast je nezapomenutelná, téměř se to za ta staletí nezmění."odpověděl.

„Tak aspoň víme kdy přibližně tady jsme a co musíme najít." pronesl z vítězným úšklebkem.

„Buďto ti hráblo nebo víš něco co mi ne, tak to vyklop" Začal se trochu vztekat Legolas.

„Ty jsi možná expert na střelbu a luky ale JÁ jsem expert na alkohol. V této oblasti se po dobu tří let dělala ta nejlepší skotská, Death. Skončilo to vyvražděním rodiny co jí vyráběla a ztrátou původního receptu. Prý nějaký krevní spor. Pro znalce je to jako zlatý grál, nejednou v historii se snažili o znovu nalezení receptůry ale zatím bezúspěšně. Takže až budeme brát ten sud pro ní určitě chci taky jeden."řekl.

Už se nadechovali k pokračování v dialogu, když jim do toho vkročil nový přírůstek co se teprve teď vzpamatoval a vstal ze země.

„Jo Tonny ,všichni víme, že máš pití jako koníček. Jen je překvapení jak použitelné to může být. Jaký je tedy plán?"zeptal se.

„Najít palírnu, získat sud,"Po Tonyho zlým pohledu se opravil.
„Sudy a poté najít cestu zpět za Nz. Pokud nejsou námitky?.... Nejsou fajn. Zvedneme Buckyho a jdeme hledat." A tímto prohlášením jejich debata skončila.

Velký chlupatec přistoupil k drobné tmavovlásce a poklepal ji na rameno.

„Bucky, vzbuď se. Bucky!!" Zdůraznil jméno něžného stvoření jenž budil.

V důsledku se na něj upřely křišťálové studánky a rty se s formovali do něžného úsměvu.

Pomohl ji na nohy a podepřel v pase. Ona pohlédla na horizont a poté na okolí.

„Měli bychom si najít místo kam složíme hlavu protože se do dvou hodin setmí. A potmě stejně nic dělat nemůžeme." Všichni na ni koukaly jak tele na nový vrata.

„A to víš prosim tě jak? Ještě je světla dost."Začal Clint se svou scénou.

„Doba se mění ale příroda funguje pořád stejně. Tamhle už se vyklubaly první hvězdy." Ukázala na nebe.
„Za mlada jsem často spal pod hvězdami. V lese si rozděláme oheň a pokud budeme na závětrné straně tak do rána ani neumrzneme." S poslední větou  vyrazila k lesu.

Nedostaly příležitost o tom hovořit takže jen zamířily za ní. Tony ji dohnal a srovnal krok.

Minuli první stromy než přerušili to tíživé ticho.

„Chápu, že ten dárek měl spíše vzdělávací účel, přesto toho o tobě vím dost abych tušil, že z toho musíš taky něco mít. Jen jsem zatím nepřišel na to co. Tak mi odpovězte. Ó velký Anthony Starku, co z toho dárku máte?" Nemyslela to ale vůbec vážně nebo zle.

To prozrazoval ten mlsný úšklebek co tančil na jejích rtech.

„Nic co by se ti nelíbilo. Je vědecky známí fakt, že na filmy je nejlepší koukat v leže přitulený k druhému tělu a přikrytý teplou dekou. K tomu třeba i popkorn,oříšky, bonbony a limonádu nebo prostě to co máš rád na zakousnutí. A Nebudu ti lhát, .... dobrovolně se hlásím na místo toho druhého těla. Pokud o to tedy stojíš?" Necvičenému oku by to uniklo ale při bližším pohledu ke konci vypadal trochu nejistě.

Jako by se bál odpovědi.
Jako by s bál odmítnutí. To samo o sobě bylo u něj překvapivé.

Té vytoužené odpovědi předcházelo skousnutí spodního rtu a sjela ho pohledem od hlavy k patě.

„To místo bylo tvé dřív než si o něj požádal. Dveře do mého pokoj, do postele, na gauč a v neposlední řadě do mého srdce jsou pro tebe vždy otevřeny. Je jen na tobě kdy se té nabídky rozhodneš využít." Poslední věta byl spíše šepot než zrychlila aby ze země sebrala pár větví a roští.

Výhled kterého se mu v důsledku toho dostávalo byl více než lákavý. Takže se nebylo čemu divit když jedna chlupatá tlapa zabloudila na Buckyho pozadí a druhá se obtočila kolem úzkého pasu. Přilepil se k němu tělo na tělo a do ouška něžně zašeptal.

„Než tě vezmu za slovo, měl bych tě varovat. Jak se jednou někomu nakvartíruju do srdce už se mě nezbaví ani kdyby se sebevíc snažil. Dobře si tedy rozmysli jestli mě sneseš vedle sebe po zbytek našich životů nebo jestli je to jen chvilkové pobláznění a do měsíce tě přestanu bavit. V tom případě si se mnou radši nezahrávej." oznámil.

Natočila hlavu aby se svými rty dotýkala jeho lalůčku.

„Taky bych tě měl varovat, jsem velice majetnický. V momentě kdy se staneš mim už tě nepustím. Nemám ve zvyku se dělit a nehodlám s tím ani začínat. Tak se rozhoduj moudře protože jakmile budu tvůj, budu tvůj do smrti." odpověděl podobně.

Zvířeti vykoukli špičáky v pochybné verzi úsměvu. „Tak nám zbývá jen pár důležitých rozhodnutí. V čí postely se budeme na tvůj vánoční dárek dívat a kde se necháme společně pohřbít. To jsou při naší profesi ty nejdůležitější otázky. Protože o tom, že jsi mi ukradl srdce nemusíme diskutovat."

„Dokud jsi se mnou je mi jedno kde budeme. S tím srdcem jsme si kvit ale teď mě pusť musím zapálit oheň aby ti neumrzl tvůj filantropskej zadek." řekl s úsměvem.

Hned jak Tony uvolnil svůj stisk se do toho pustil. Měl rok praxe takže než byste řekli „S.H.I.L.D" byl tu ukázkový táborák a kolem něho seděl čtyry postavičky. Tony si připadal po hodně dlouhý době šťastný a proč by taky nebyl když mu na klíně sedělo stvoření do kterého se z celého srdce zamiloval. Vědomí, že je ta láska opětovaná ho hřál snad mnohem víc než plameny před ním.

Bucky té noci usínal s klidem v duši a náručí plnou Tonyho jenž na tom byl stejně. Měli plán, měli cíl a co bylo nejdůležitější měli jeden druhého.

Tuto kapitolu chci věnovat každé čarodějnici která dnes stejně jako já slaví. Přeji ať nikoho z nás dnes nepálí a ve stejné sestavě se sejdeme i u příští kapči. ;)