[Official] Apocalyptica - Not Strong Enough (Feat. Brent Smith)

*Já vím že už tu byla ale slova ty písničky, tuhle kapitolu dost vystihujou*

,,Co jsi to sakra udělal?!" křičela jsem na toho parchanta kterému jsem zas a znovu věřila.
,,Jak jsi mohl Michaeli! Myslela jsem, že ti na nás záleží!" pokračovala jsem a on tam jen stál a usmíval se. Znovu byl pryč, znovu byl pryč ten Michael kterého jsem znala a kterému jsem věřila.
,,Ty zatracenej bastarde!!" zařvala jsem na něj a ruka mi vystřelila k jeho hlavě s úmyslem ho zasáhnout, ale on jí chytl a zkroutil mi jí tak, že jsem musela kleknout.
,,Šetři si slova na někoho kdo za to opravdu může." zašeptal mi do ucha a já se zašklebila.
,,Věřila jsem ti! Znovu jsem ti věřila ty hajzle!" pokračovala jsem a on mou ruku zkroutil ještě víc. Zasyčela jsem bolestí, ale to už můj pohled upoutal muž který přišel a postavil se vedle trůnu.
,,Ty! Ty si říkáš můj otec?!" zakřičela jsem na něj a pokusila se vstát, jenže Michael mě držel pevně u země.
,,Ano maličká jsem tvůj otec a proto jsi teď tady. Děkuji Michaeli, udělám to co jsem ti slíbil, pojď sem."
,,Ariel...chci abys věděla, že to co jsem udělal, jsem udělal protože to bylo nutné...byl jsem za radou, ale ta to odmítla, až jediný Lu souhlasil, pod podmínkou, že tě přivedu. Azrael tě tu nenechá, věř mu. A mě prosím ještě naposledy odpusť." šeptal mi ty slova do ucha, tak aby je Lu neslyšel, pak mou ruku pustil a šel k Luovi. Jeho tón se najednou rapidně změnil a já se v tom ztrácela.
,,Co od tebe chce?!" zakřičela jsem na Lua a on se usmál.
,,Víš maličká, nejen Azrael, ale i ostatní andělé jsou prakticky nedotknutelní. Ovšem já a Bůh, je jejich života dokážeme zbavit, my jako jediní, když o to požádají a myslí to vážně."

Ztuhla jsem, to je to o co Michael požádal, to je to proč jsem teď tady?! On chce po Luovi aby ho zabil? Ale proč sakra?
,,To nemyslíš vážně Lu! Ty jsi ho využil proto aby mě sem dostal?!" zakřičela jsem a zvedla se ze země.
,,Věříš mu natolik, že on byl jediný kdo tě mohl přivést. Nezradil tě Ariel, jen dělal to co musel, abych mu splnil to o co žádá. Tvoje láska k němu mi dost usnadnila cestu, za to bych ti měl asi i poděkovat." zamumlal a strhl z Michaelovi hrudě tričko. Zakryla jsem si pusu rukama, protože to co jsem viděla, bylo snad horší než to co měl na hrudi Azrael. Jeho jizvy ještě nebyly zcela zahojené a bylo jich tolik...
,,Všimla sis...i on to zkoušel sám, kvůli tomu jak moc tě miluje Ariel, ale nedokáže to. Nikdy by se mu to nepovedlo."
,,Michaeli..." vydechla jsem a on se na mě podíval. V jeho očích už nebylo nic, vůbec žádná emoce, jen smíření a smutek.
,,Nemůžu žít tam kde ty nejsi Ariel. Pamatuješ co jsem ti řekl? Andělská láska je úplně jiná než lidská, nemůžu bez tebe být, nedokážu to. Snažil jsem se opravdu jsem se snažil od tebe držet dál, ale protože má malý v sobě i kus mě, nešlo to. Netušíš kolikrát jsem za ním byl když jste spali, nevíš kolikrát mi ho Gabriel donesl i na těch pár okamžiků. Když jsem byl s tím malým andělem, byl jsem šťastný, ale tohle prostě nejde, ty patříš k Azraelovi. Ani nevíš jak moc se ti malý podobá Ariel. Sice má většinu věcí po Azraelovi, ale má laskavé srdce po tobě. Navždy mě bude hřát vzpomínka na to když mě viděl poprvé, usmál se a položil mi svou malou ruku na tvář. Nikdy jsem nebyl šťastnější Ariel."
,,Michaeli...tohle přece nemusíš dělat..." řekla jsem když jsem přiběhla k nim a vzala jeho tvář do dlaní.
,,Nedovolím to Michaeli, nemůžu o tebe přijít znovu, nedělej to."
,,Už není cesty zpět Ariel. Pamatuj si mě prosím takového jaký jsem byl. Miluji tě..." nevydržela jsem to, nemohla jsem se dál dívat do těch smutných očí a prostě jsem ho políbila. Pevně kolem mého pasu omotal své ruce a já ho objala kolem krku. Nemůžu ho ztratit, když ho ztratím zemře spolu s ním i kousek mě...
,,Ariel odstup, nechci ublížit i tobě." promluvil Lu a já Michaela pevněji sevřela.
,,Nedáváš mi jinou možnost maličká...Jayi!" zakřičel a okamžitě se za mými zády objevil on, Jay, chytl mě kolem pasu a silou od Michaela odtrhl. Křičela jsem a snažila se od něj odtrhnout, ale už dávno mi došlo jako moc velkou sílu má. Michael tam dál stál a díval se na mě, ani na vteřinu neuhnul očima a já věděla že tohle je konec.
,,Lu! Nedělej to! prosím!" křičela jsem, ale nikdo se na mě ani nepodíval, nikdo kromě Michaela, díval se na mě do té doby než mu Lu přiložil k nahé hrudi obě ruce a do Michaela neproniklo černé světlo. V ten okamžik padl k zemi a já ztuhla, on ho opravdu zabil...ne to nemůže být pravda.
,,Klid Ariel, rozhodl se tak." šeptal mi do ucha ten co mě držel. Chtěla jsem mu něco odpovědět, ale nemohla jsem. Všechno se ve mě svíralo a mě se nedostával dech.
,,Ariel..." promluvil znovu Jay a já uslyšela křik, křik který mi trhal uši a nutil moje tělo schoulit se. Ten křik byl ale můj, můj vlastní.

♥♥♥

Ahoj,

doufám že nebudete zase vytahovat kapesníky,

nebo mě vraždit :D

Díky dámy a pánové :)

Ano i kluci tenhle příběh čtou :)

Zase vám připomínám,

že chystám další příběhy které na tohle navazují.

Tedy konkrétně jeden,

ale uvidím na kolik částí ho zase rozdělím :)

Mějte se

♥♥♥