Vládce vody sedí osamocený ve své pracovně.
Je třeba, aby zpracoval mnoho dokumentů, ke kterým se nedostal kvůli té válce.

Válce, do níž nestačil příliš zasáhnout, neboť Seth to zvládl téměř bez pomoci.
Jistě, chrám vody byl napaden, ale jen proto, aby se mágové vody nemohli vydat na pomoc Rudé Stráži.
Jinak onen útok nestál za řeč, pouze je zdržel.

Když Hori konečně dorazil na místo bitvy, nic se již nedělo. Jen okolí bylo zdevastováno Sethovou mocí.

Vládce ohně svůj Modrý protějšek okamžitě přijal v pracovně.
Sdělil Horimu, že je zároveň Suchos z Dvojí magie a rovnou mu představil svého nového přítele.

Hori se nemohl ubránit zklamání, opravdu doufal, že přátelství se Sethem přeroste v něco, něco víc.
Avšak nezazlívá mu to.
Ten kluk, Jirka, má v očích zvláštní jiskru, která musí každého okouzlit.
Ty pohledy, jež na sebe vrhají, mluví za vše.
Z obou mladých mužů sálá láska.

Hori se tedy vrátil do vlastního sídla a začal pracovat, protože nejlepším lékem je něco dělat.

Když po několika vyčerpávajících hodinách konečně podepíše poslední dokument, je unavený.
Pohledem na vodní hodiny zjišťuje, že je ráno, strávil prací celou noc.
Nemá cenu jít spát, rozhodne se tedy, že se projde po chrámu a třeba provede inspekci u vyučujících mistrů.

Při otevírání dveří se mu zničehonic zamotá hlava a pocítí náhlou slabost.

Co se to sakra děje?

Jen s námahou vyjde z pracovny, šouravým krokem míří do Sálu pramene, kde se chce občerstvit vodou z fontány.
Hlava se mu stále motá, takže se při chůzi musí opírat o zeď.

Cestou přemýšlí, co se mu vlastně stalo. Je to snad únava? Za poslední dva dny se téměř nevyspal. Minulou noc dokonce nespal vůbec.

Po době delší, než by se mu líbilo, dochází k malé bráně vedocí do Sálu s fontánou. S námahou ji otevře a vyleká jej srážka s Dorenem, Dozorčím Modré Stráže.

„Ach, vznešený. Zrovna pro Tebe běžím. Něco se stalo!“

„Uklidni se, Dorene. Mluv.“

„Byl jsem zrovna na obchůzce, když se mě zmocnila slabost. Vydal jsem se tedy sem do Sálu a spatřil tu hrůzu.“

„Jakou hrůzu? U Sutecha, Dorene! Leze to z tebe, jak z chlupaté deky.“

„Fontána, vznešený. Vyschla.“

Horimu se opět zatočí hlava. Rychle odstrčí Dozorčího a pohlédne na fontánu.
Opravdu.
Je vyschlá.

Dozorčí podepře vládce, kterému se podlomila kolena a pomalu jdou k okrase síně. Cestou vysvětluje, co se děje.

„Všichni mágové jsou oslabeni. Je to, jako bychom ztratili moc.
Mistře, nikdo nedokáže vyvolat vodu, ani ji ovládnout.
Ať se stalo cokoliv, mágové Modré Stráže přišli o vládu nad vodním živlem...“