Vzbudilo mě silné prásknutí dveřmi. "Máma." Pomalu se posadím a pohlédnu ke dveřím. Máma tam nevrle stojí a sundavá ze sebe kabát.
,,Ahoj Ma..." ,,Jakto že ještě nespíš?!" Přeruší mě máma. ,,Já...já.." Koktavě se pokouším odpovědět, ale máma mě znovu přeruší.
,,Od té doby co jsme se přistěhovali trávíš ponocích venku většinu času, místo toho, aby jsi pomáhala doma. A když už jsi doma tak akorát odmlouváš a ponocuješ!"
,,Co mám říkat já?! Chodíš domů pozdě na nás skoro vůbec nemáš čas! Chováš se k nám jako kdyby jsme nebyly tvoje děti! Dáváš přednost práci před vlastní rodinou!" Zakřičela jsem na ni a odběhla po schodech do svého pokoje. Naštváním jsem za sebou třískla dveřmi a opřela se o ně zády.
Cítila jsem jak se mi zrychluje tep, jak se mi zvyšuje teplota a jak zrychleně dýchám. Svezla jsem se k zemi.
Ucítila jsem silnou křeč a prasknutí kostí. Když jsem otevřela oči stála jsem na čtyřech a rozdýchávala tu bolest. Zdálo se mi že jsem nějak vysoko na to že stojím na čtyřech. Pokusila jsem se postavyt na zadní ale marně.
Když jsem se posadila chtěla jsem se podívat na své ruce ale místo nich jsem viděla jen černé tlapy. Přistoupila k zrcadlu a uviděla jsem černého vlka s šedými místy na srsti a se světlými šedými oči. Byla jsem tím zaskočená, tím co za stvoření jsem zahlédla v zrcadle a pořád jsem nemohla uvěřit tomu že to co se stalo včera večer je realita. Nemohla jsem uvěřit tomu že jsem vlkodlak stejně jako Kárl, Sam a Diego.
Nemohla jsem odtrhnout oči od mého odrazu v zrcadle. Pořád jsem se musela prohlížet. Trochu jsem se kolem toho zrcadla motala než jsem se naučila držet rovnováhu na čtyřech nohách.
No do prdele to je božský! Řekla jsem si v duchu a vesele jsem začala poskakovat po pokoji. Najednou jsem uslyšela jak něco spadlo na zem a roztříštilo se to. Vyděšeně jsem se ohlédla co to bylo.
Uviděla jsem starou maminčinu vázu po babičce. Rozbila jsem ji svým nádherným černým ocasem. Začala jsem vesele pobíhat po pokoji a honit si ocas. Skákala jsem po posteli.
Uslyšela jsem hlasitý prasknutí v posteli. Rychle jsem seskočila a pořádně si prohlídla postel. Vůbec jsem si neuvědomila že jsem o dost těžší než v lidské podobě. U postele praskli pod moji vahou nohy na kterých stála.
Sakra. Řekla jsem si pro sebe v mysli. Vlkodlaci jsou vlastně vlci. Takže potřebuju nějakou smečku. Proboha joo! Vždycky jsem chtěla vědět jaký to je být vlkem! Začala jsem jásat a skákat na místě. Všechno kolem mě se začalo třást od mých těžkých dopadů na patře. Okamžitě přestanu skákat a trochu se zklidním.
Musím se dostat do smečky kde je Sam, Diego a Kárl! Musím! Ale vlastně smečky musí mít svého vudce. Alfu.. To je asi Diego jak to tak vypadá. Chci se dostat mezi ně.
Vypadá to že jsme tady asi jediní vlkodlaci v tomto městečku, protože jsem nikoho jiného tak divného jako jsou oni nepotkala. A nikdo do toho lesa kromě nich a mě nechodí.

••••

Když jsem se probudila ležela jsem na posteli schoulená v klubíčku a na sobě jsem měla jen spodní prádlo. Pomalu jsem se posadila na postel. Tím pohybem mě rozbolel celý člověk.
Zvedla jsem se z postele a šla si pro oblečení do skříně. Vzala jsem si do rukou černé legíny a trochu delší zelené tílko a černou rozepínací mikinu. Zašla jsem do koupelny a svlékla si spodní prádlo.
Když jsem ve sprše pustila vodu uslyšela jsem jak se v pokoji roztříštilo okno. Rychle jsem se opláchla a zabalila se do ručníku. Ve spěchu jsem na sebe stihla hodit akorát spodní prádlo a tílko.
Když jsem přišla do pokoje uviděla jsem Diega. Seděl na posteli a prohlížel si rodinnou fotku.
,,Nevěděl jsem že máš bratra." Při jeho slovech se mu zablísklo zlomyslně v očích. Přišla jsem k němu a vytrhla mu rodinou fotku z rukou.
,,Ano mám... A co jako?" Vyhrknu a prohlédnu si fotku.
,,Zapřemýšlej trochu krásko Jestli ty si vlkodlak tak on jako tvůj bratr je?" Dořekne a přeměří si mě pohledem.
,,Vlkodlak." Vyvalím oči a zděšeně se na něj podívám. ,,Chytrá holka." Řekne s klidem a přijde ke mě blíž.
,,Co máš v úmyslu?" Zeptám se a ustoupím o krok dozadu. ,,Nic." Řekne a lišácky se jedním koutkem úst usměje. Otočí se a stoupne si k rozbitému oknu. Letmo na mě pohlédne. ,,Jo a málem jsem zapomněl. Chceš se přidat k naší smečce? Jestli ano čekáme tě dnes večer v půl šesté v lese na palouku." Dořekne a vyskočí z okna ven.
Takže i můj bratr se stane vlkodlakem skvělí. Vyjdu ze svého pokoje a jdu do Collinova pokoje. Když otevřu dveře nikde ho nevidím. Trochu spanikařím. Rozeběhnu se z jeho pokoje a běžím po schodech do obíváku.
Collin sedí na gauči a dívá se z okna. ,,Uff." Oddychnu si. Collin se na mě otočí a pousměje se. ,,Co se děje? Hoří?" Zeptá se a rozesměje se. ,,Ne, já jen.." Nedokončím větu.
,,Jak dlouho si vzhůru?" Přijdu k němu a posadím se. ,,Asi od dvou.. Proč?" Odpoví a nadzvyhne tázavě obočí. ,,No a kolik je?" Vyhrknu. ,,Cca tři hodiny... A znova se tě zeptám.. Proč?"
,,No jen tak... Jestli si náhodou neviděl matku.." Podívám se z okna a ušklíbnu se. ,,No to neviděl.." Odpoví a podívá se stejným směrem.
,,Jo a zachvíli jdu ven s kamarády." Zvedne se a jde směrem ke schodům. ,,Ty sis našel kamarády?" Vyštěknu na něj a vytřeštím oči.
,,No kdyby si byla častěji semnou, věděla by si to." Dořekne a odejde po schodem do svého pokoje. Takže on si našel kamarády. Má pravdu že bych s ním měla trávit víc času. Zvednu se z gauče a jdu se do pokoje obléct. Okno je stále rozbité, dokonale se doplňuje s mojí rozbitou postelí. Obleču si legíny a přes sebe si hodím tu černou mikinu kterou jsem měla připravenou.
Když se podívám na hodinky jsou přesně čtyři hodiny. Mám ještě čas tak jdu k posteli a plácnu sebou na ní.
Když se probudím začnu zmatkovat protože jsem usla a venku je už tma. Vyskočím z postele a jdu ke dveřím, když se podívám na hodinky trochu se mi uleví.
Čtvrt na šest. Vyjdu ze dveří a po schodech jdu ven. Před barákem se rozeběhnu do lesa.
Když dojdu na palouk ještě tam nejsou. Oddychnu si a sednu si pod strom a vyčkávám než příjdou.

Takže tu máme další už myslím trochu míň nudnou část. Doufám že se vám líbí a moc děkuji za KOMENTÍKY a VOTES. Děláte mi nimi moc velkou radost. Jinak omlouvám se znovu za chyby. :D :|
Pro zájemce začnu dělat věnovačky. :) (doufám že někdo bude chtít.. Kdyžtak napište zprávu nebo líp.. KOMENT :D )
(V mediích Kelsey v podobě vlka) ^^
•Mrs. Fixcess•